Karel Lustig: Porovnání verzí
rozšíření textu, odstavce, typo, +kat |
m požadavek na obrázek |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{požadavek na obrázek}} |
|||
'''Karel Lustig''' (* [[29. prosince]] [[1856]] v [[Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]; † [[5. dubna]] [[1924]]) byl [[Čechy|český]] [[pedagog]], zakladatel muzea v [[Soběslav]]i, [[spisovatel]], spolkově i veřejně činný. |
'''Karel Lustig''' (* [[29. prosince]] [[1856]] v [[Kardašova Řečice|Kardašově Řečici]]; † [[5. dubna]] [[1924]]) byl [[Čechy|český]] [[pedagog]], zakladatel muzea v [[Soběslav]]i, [[spisovatel]], spolkově i veřejně činný. |
||
Řádek 5: | Řádek 7: | ||
== Zakladatel muzea == |
== Zakladatel muzea == |
||
Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku [[1897]] tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v [[Rožmberský dům|Rožmberském domě]]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou |
Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku [[1897]] tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v [[Rožmberský dům|Rožmberském domě]]; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou ''''''Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou'''''' v Soběslavi roku [[1898]]. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky '''Emilie Fryšové''' a hodináře '''Aloise Březiny'''. Po náhlé smrti Karla Lustiga ( při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do r.1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel '''Antonín Jungmann''' (1854-1945). Začátkem [[20. století]] patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v [[Čechy|Čechách]]. Dnes jsou zde umístěny přírodovědné sbírky Táborska a [[Blata|Blat]] a ve Smrčkově domě je národopisné oddělení husitského muzea. |
||
== Publicista a spisovatel == |
== Publicista a spisovatel == |
Verze z 12. 5. 2007, 14:42
Karel Lustig (* 29. prosince 1856 v Kardašově Řečici; † 5. dubna 1924) byl český pedagog, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, spolkově i veřejně činný.
Studium a učitelská praxe
Karel Lustig absolvoval gymnázium v Jindřichově Hradci a Českých Budějovicích, potom vystudoval Učitelský ústav v Soběslavi. Dráhu pedagoga zahájil v Milevsku a Bechyni a ve svých 39 letech přišel (1895) do Soběslavi a zde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a člen výboru Zemské ústřední jednoty.
Zakladatel muzea
Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě; uspořádal muzejní knihovnu. V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga ( při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině) vedl městské muzeum až do r.1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854-1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnes jsou zde umístěny přírodovědné sbírky Táborska a Blat a ve Smrčkově domě je národopisné oddělení husitského muzea.
Publicista a spisovatel
Karel Lustig v letech 1886-1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi ("Výstava v Soběslavi 1898", muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech. Napsal a vydal knihy:
- Žena (1904)
- Na cestu životem (čtyři vydání)
Rodina
Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce a na přelomu 20.století deset let starostou Kardašovy Řečice a publicista ( např. v Národních listech).
Podívejte se také na:
Reference
- Ottův slovník naučný, str.560
- [3]
- Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
- Historie města Kardašova Řečice