Kvakiutlové: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 31 bajtů ,  před 4 lety
m
WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
m (WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem))
 
== Společenský systém ==
Společnost Kvakiutlů se dělila na sedmnáct teritoriálních skupin, ovládaných mocnými náčelníky. Mimoto se rozpadala na tři společenské třídy - [[Šlechta|urozené]], svobodné a [[Otrokářství|otroky]]. Funkce náčelníka se většinou dědila v urozených rodech, a to v mateřské linii, neboť rody byly [[Matrilinearita|matrilineární]]. [[Otrokářství|Otroci]] se získávali koupí nebo se jednalo o příslušníky nepřátelských etnik (hlavně [[Pobřežní Sališové|Sališů]] a Cimšanů), zajaté v boji. Postavení otroka bylo dědičné, otroci museli nosit krátké vlasy a měli zakázáno používat zbraně a ozdoby. Někteří z nich byli [[Obětování|obětování]] při obřadech nebo na důkaz pohrdání majetkem. Náčelníci měli soudní pravomoc, přečiny uvnitř kmene trestali [[Exil|vyhnanstvím]], někdy i otroctvím, pokud šlo o otroky, tak většinou smrtí. Symbolem moci byla kamenná palice, zvaná ''slave killer'', jíž zabíjeli provinilé otroky.
 
== Způsob života a kultura ==
 
=== Získávání potravy ===
Kvakiutlové byli a částečně dodnes jsou hlavně [[rybolov|rybáři]], klíčový význam pro ně má lov pacifických [[Losos|lososů]] ([[Losos nerka|něrka]], [[Losos gorbuša|gorbuša]], [[losos keta|keta]], kisuč, [[Losos čavyča|čavyča]]), které chytají při letním tahu do [[Rybářská síť|sítí]] a konzervují sušením nebo [[Uzení|uzením]]. Lososí maso v různých úpravách v minulosti tvořilo až 80 % jejich potravy. Mezi další lovené ryby patří [[Platýsi|halibut]], treska a nebo [[koruška|koruška americká]] neboli ''ulichan'', z níž se vyvařuje [[rybí tuk]]. Ryby chytali většinou do sítí, pouze halibuty také na udici pomocí kostěných [[Rybářský háček|háčků]]. Potravu doplňoval lov [[Lachtan ušatý|lachtanů]] i suchozemské zvěře ([[kamzík bělák]], [[jelenec ušatý]], [[Wapiti|wapiti]], [[bobr]], [[Medvěd grizzly|medvěd]]) a sběr jedlých rostlin, zejména bobulí ([[muchovník]], [[planika]], [[Ostružiník|ostružiny]]). Na rozdíl od sousedních [[Nutkové|Nutků]] a [[Makahové|Makahů]] nelovili [[Kytovci|kytovce]] na moři, ale zužitkovali pouze ty, kteří uvízli na mělčinách. Sbírali také měkkýše (např. [[zaděnka|zaděnky]] a [[ušeň|ušně]]) i korýše.
 
=== Obydlí ===
 
== Jazyk ==
Jazyk Kvakiutlů patří do jazykové rodiny Wakaš a jako první ho důkladně studoval [[Franz Boas]], jenž právě na studiu Kvakiutlů vytvořil své antropologické teorie. Původní jazyk přežívá dodnes, i když pomalu ustupuje angličtině. Dosud jím hovoří asi 700 lidí, vesměs starší generace, z celkového počtu 5.500 Kvakiutlů. Dnešní Kvakiutlové zpravidla pracují v [[Lesnictví|lesnictví]] nebo v [[Rybářský průmysl|rybářském průmyslu]], případně jako [[Průvodce (profese)|turističtí průvodci]] či výrobci a prodejci [[Suvenýr|suvenýrů]]. Udržují se i umělecké tradice, zejména řezbářství, ale i tkaní pokrývek a zpracování mědi.
 
== Odkazy ==
23 683

editací

Navigační menu