Ukazatel (programování): Porovnání verzí
článek pointerová aritmetika přidán sem do pointerů viz. stejně jako na en wiki, tam taky mají jen redirect z pointer aritmethic na pointer |
zrušeny zbytečné nadpisy, trochu rozšířen příklad |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
Tento způsob práce s pamětí (respektive segmentace paměti) se používal v dobách 16-[[bit]]ových aplikací pro [[Disk Operating System|DOS]], dnes je ale považován za zastaralý a na architektuře [[x86|x86-32]] se používá výhradně 32-[[bit]]ových ukazatelů, respektive na 64-bitových architekturách se používá 64-bitových ukazatelů. |
Tento způsob práce s pamětí (respektive segmentace paměti) se používal v dobách 16-[[bit]]ových aplikací pro [[Disk Operating System|DOS]], dnes je ale považován za zastaralý a na architektuře [[x86|x86-32]] se používá výhradně 32-[[bit]]ových ukazatelů, respektive na 64-bitových architekturách se používá 64-bitových ukazatelů. |
||
== |
== Pointerová aritmetika == |
||
⚫ | Pointerová aritmetika definuje možné výpočetní operace s ukazateli. [[Adresa (programování)|Adresovatelnou]] jednotkou ukazatele může být jeden [[byte]] nebo jedno [[slovo (paměťová jednotka)|slovo]], ale nejčastěji ve [[programovací jazyk|vyšších programovacích jazycích]] je adresovatelnou jednotkou ukazatele velikost [[datový typ|datového typu]], který ukazatel adresuje. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
==Pointerová aritmetika== |
|||
⚫ | Pointerová aritmetika definuje možné výpočetní operace s |
||
⚫ | |||
===Možné operace s ukazateli=== |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
int a[3]; // definice proměnné a, pole typu int se třemi prvky |
|||
P' = P + n |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
rozdíl adres P a P', vzdálenost dvou prvků v poli (v násobcích velikosti [[datový typ|datového typu]]) |
|||
⚫ | |||
p = &(a[2]); // hodnota pointeru je nastavena na prvek pole a s indexem 2 |
|||
n = |P - P'| |
|||
p = p - 2; // hodnota pointeru je nastavena na prvek pole a s indexem 0 (tj. první prvek pole) |
|||
*p = 5; // do paměti na adresu odkazovanou p se uloží hodnota 5 (tedy první prvek pole má tuto hodnotu) |
|||
===Poznámky=== |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Programování]] |
[[Kategorie:Programování]] |
Verze z 11. 5. 2007, 13:53
Ukazatel (angl. pointer) je datový typ, který slouží k uložení adresy v paměti počítače. Ukazatel používá většina imperativních programovacích jazyků, jako např. jazyk C a Pascal. V programovacích jazycích je syntaxí zápisu programu rozlišeno, zda se pracuje s hodnotou adresy ukazatele anebo s hodnotou datového prvku, na který ukazuje.
Zvláště významný je tento datový typ v jazyku C, který definuje i tzv. pointerovou aritmetiku, díky které lze např. provést výpočet adres různých prvků v poli, nebo naopak z jejich adresy odvodit jejich index. Jazyk C téměř nerozlišuje mezi ukazatelem a polem a dokonce nemá ani datový typ řetězec a nahrazuje jej právě ukazatelem na jeho počátek, resp. s ním pracuje jako s polem znaků.
Při používání ukazatelů často dělají programátoři mnoho programátorských chyb. V novějších programovacích jazycích, jako například Java a Python, jsou ukazatele nahrazeny referencemi na objekty, jejichž použití není tolik náchylné k chybám.
Typy ukazatelů
V architektuře procesorů x86, kde se používá adresa dělená na segment a ofset, je možné volit mezi dvěma typy ukazatelů:
- blízký ukazatel (near pointer) – obsahuje jen lineární adresu (offset), a neobsahuje identifikaci (číslo) segmentu
- vzdálený ukazatel (far pointer) – obsahuje identifikaci (číslo) segmentu i lineární adresu (offset)
Tento způsob práce s pamětí (respektive segmentace paměti) se používal v dobách 16-bitových aplikací pro DOS, dnes je ale považován za zastaralý a na architektuře x86-32 se používá výhradně 32-bitových ukazatelů, respektive na 64-bitových architekturách se používá 64-bitových ukazatelů.
Pointerová aritmetika
Pointerová aritmetika definuje možné výpočetní operace s ukazateli. Adresovatelnou jednotkou ukazatele může být jeden byte nebo jedno slovo, ale nejčastěji ve vyšších programovacích jazycích je adresovatelnou jednotkou ukazatele velikost datového typu, který ukazatel adresuje.
Možné operace s ukazateli jsou buď přírůstek adresy P (čili indexace prvků v poli, na jehož počátek P ukazuje), anebo rozdíl adres P (vzdálenost dvou prvků v poli). Obě tyto operace pracují v násobcích velikosti datového typu.
Adresy ukazatelů se kterými se provádí pointerová aritmetika se musí nacházet ve stejném adresovém prostoru (např. poli), jinak nemusí být výsledek operace definován.
Příklad v jazyku C:
int i; // definice proměnné i datového typu int int a[3]; // definice proměnné a, pole typu int se třemi prvky int *p; // definice proměnné p, ukazatele na datový typ int p = &i; // hodnota pointeru je nastavena na adresu proměnné i *p = 3; // do paměti na adresu odkazovanou ukazatelem p se uloží hodnota 3 p = &(a[2]); // hodnota pointeru je nastavena na prvek pole a s indexem 2 p = p - 2; // hodnota pointeru je nastavena na prvek pole a s indexem 0 (tj. první prvek pole) *p = 5; // do paměti na adresu odkazovanou p se uloží hodnota 5 (tedy první prvek pole má tuto hodnotu)