Doktor filozofie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Upřesnění
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Oprava překlepu
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 10: Řádek 10:
}}</ref>
}}</ref>


Doktorát filozofie PhDr. je historicky tradiční titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s doktorátem práv JUDr., doktorátem přírodních věd RNDr., doktorátem medicíny MUDr. a doktorátem teologie ThDr. Později přibyl ještě doktorát farmacie PharmDr., doktorát pedagogiky PaedDr. a na technických školách se udílel i doktorát technických věd RTDr., na ekonomických doktorát obchodních věd RCDr. či doktorát sociálně-politických věd RSDr. (na Vysoké škole politické ÚV KSČ, Vojenské politické akademie Kl. Gotwalda v Bratislavě a Vysoké škole politických a sociálních věd) nebo obligatorní doktorát zubního lékařství MDDr. Tyto rigorózní doktoráty nemají v západních zemích anglo-saské školní soustavy obdobu.
Doktorát filozofie PhDr. je historicky tradiční titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s doktorátem práv JUDr., doktorátem přírodních věd RNDr., doktorátem medicíny MUDr. a doktorátem teologie ThDr. Později přibyl ještě doktorát farmacie PharmDr., doktorát pedagogiky PaedDr. a na technických školách se udílel i doktorát technických věd RTDr., na ekonomických doktorát obchodních věd RCDr. či doktorát sociálně-politických věd RSDr. (na Vysoké škole politické ÚV KSČ, Vojenské politické akademie Kl. Gotwalda v Bratislavě a Vysoké škole politické a sociální) nebo obligatorní doktorát zubního lékařství MDDr. Tyto rigorózní doktoráty nemají v západních zemích anglo-saské školní soustavy obdobu.


Hovorově se tituly získané [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (PhDr., [[Doktor práv|JUDr.]] apod.) obecně označují jako tzv. [[malý doktorát|malé doktoráty]]. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu – [[Ph.D.]] (dnes doktor, původně zkratka utvořena z [[latina|lat.]] ''philosophiæ doctor''), což je ale tzv. [[velký doktorát]] (8 v [[ISCED]], dříve [[Kandidát věd|CSc.]]).<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
Hovorově se tituly získané [[rigorózní zkouška|rigorózní zkouškou]] (PhDr., [[Doktor práv|JUDr.]] apod.) obecně označují jako tzv. [[malý doktorát|malé doktoráty]]. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu – [[Ph.D.]] (dnes doktor, původně zkratka utvořena z [[latina|lat.]] ''philosophiæ doctor''), což je ale tzv. [[velký doktorát]] (8 v [[ISCED]], dříve [[Kandidát věd|CSc.]]).<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 25. 3. 2017, 12:10

Tento článek pojednává o akademickém titulu „doktor filozofie“. Možná hledáte: Ph.D. – akademický (resp. vědecký) titul „doktor“, kterého lze dosáhnout doktorským studiem.

Doktor filozofie (z lat. philosophiae doctor), ve zkratce PhDr. psané před jménem, je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v Česku od zrušení udělování titulu PaedDr., přičemž na Slovensku se uděluje stejně jako doktorát věd DrSc. nebo doktorát umění ArtD.) i pedagogických věd na příslušných fakultách vysokých škol. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul magistr (Mgr.) a složení rigorózní zkoušky z příslušného vědního oboru a obecné filozofie, jejíž součástí je i sepsání a obhajoba rigorózní práce.[1] Dnes se jedná o fakultativní zkoušku (nikoli další studium/vzdělání) zpravidla spojenou s poplatky, nejde o typ studia třetího stupně vysokoškolské soustavy, ale o graduační odborný titul.[2]

Doktorát filozofie PhDr. je historicky tradiční titul specifický pro české a slovenské univerzitní prostředí (za společného státu i v československém školství) spolu s doktorátem práv JUDr., doktorátem přírodních věd RNDr., doktorátem medicíny MUDr. a doktorátem teologie ThDr. Později přibyl ještě doktorát farmacie PharmDr., doktorát pedagogiky PaedDr. a na technických školách se udílel i doktorát technických věd RTDr., na ekonomických doktorát obchodních věd RCDr. či doktorát sociálně-politických věd RSDr. (na Vysoké škole politické ÚV KSČ, Vojenské politické akademie Kl. Gotwalda v Bratislavě a Vysoké škole politické a sociální) nebo obligatorní doktorát zubního lékařství MDDr. Tyto rigorózní doktoráty nemají v západních zemích anglo-saské školní soustavy obdobu.

Hovorově se tituly získané rigorózní zkouškou (PhDr., JUDr. apod.) obecně označují jako tzv. malé doktoráty. „Doktor filozofie“ je pak rovněž také překlad původního významu zkratky jiného titulu – Ph.D. (dnes doktor, původně zkratka utvořena z lat. philosophiæ doctor), což je ale tzv. velký doktorát (8 v ISCED, dříve CSc.).[3][4] Tento vědecký titul Ph.D. (doktor) je však dosahován dalším, tříletým či čtyřletým, prezenčním nebo kombinovaným studiem v doktorském studijním programu završený sepsáním a obhajobou disertace (nokoli rigoróza), nejedná se tedy o ekvivalent titulu PhDr. (doktor filozofie), což je stále titul magisterské úrovně (7 v ISCED), tedy označuje de facto stejnou kvalifikaci jako Mgr. (magistr).

Nositel titulu magistr (Mgr.) mohl též v minulosti požádat na některých fakultách (zejména soukromých školách) i o to, pakliže to umožňoval příslušný rigorózní řád školy, aby mu byla stejná předložená magisterská (diplomová) práce rovněž uznána i jako rigorózní práce, podrobnosti většinou upravoval pokyn rektora, pokyn děkana atp. Od této praxe se kvůli zabránění dehonestace tohoto, jinak prestižniho, titulu v posledních letech upustilo, obzvláště tradiční státní univerzity a přefevším jejich filozofické fakulty dbají striktně na sepsání již zcela nové práce, která nesmí být pouze rozšířením práce magisterské a ani není povolen kompilační chatakter. Slovenské univerzity navíc požadují do některých rigorózních prací nezbytně zahrnout i terénní výzkum (např. pedagogický empirický výzkum na dosažení doktorátu pedagogiky PaedDr.).

Rigorózum je ovšem v těchto případech v Česku i Slovensku finančně podmíněno – poplatky s tímto spojené jsou pak příjmem dané vysoké školy.[5][6]

Doktorát filozofie PhDr. (a ostatní rigorózní doktoráty) se v běžném písemném projevu zkracuje na Dr. nebo dr. (uváděno před jménem) a to i v případě disertačního doktorátu Ph.D. (v Čechách) či PhD. (na Slovensku, event. ArtD.). V západních zemích je oficiální praxe uvádět Dr. před jménem jen v případě nositele disertačního doktorátu, přičemž se pak již nizší tituly neuvádějí - např. Dr. Jan Novák nebo Jan Novák, Ph.D. a nikoli např. PhDr. Jan Novák, Ph.D. nebo dokonce Mgr. Jana Novotná, Ph.D. apod.

Historie

Do roku 1953

Doktorát filozofie bylo původně možné v Rakousku získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na filosofických fakultách (filosofie, matematika a fyzika, všeobecné dějiny). Po Thunových školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení disertační práce, jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla opět z filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či jednoho z přírodovědeckých oborů – botaniky, zoologie nebo mineralogie). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v Československu, v oblasti přírodních věd byl ale udělován titul doktor přírodních věd.[7][8][9] Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul PhC. (philosophiae candidatus).

Po roce 1953

Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[10] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul PhDr. (dle zákona doktor filosofie) nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.[11]

Po roce 1990

Po revoluci byl novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 akademický titul PhDr., tak jako ostatní fakultativní malé doktoráty, zrušen. Místo toho byl po absolvování školy udělován titul magistra,[12] obdobně jako v jiných zemích, kde jsou podmínky pro získání doktorátu, obtížnější. Boloňský proces pak sjednotil evropské vysokoškolské vzdělávání. Pro nesouhlas s tímto stavem byl od přijetí nového vysokoškolského zákona v roce 1998, tento titul opět udělován, a to nyní po dodatečné a zpoplatněné rigorózní zkoušce – jeho udělení tak nepředchází žádné další formální studium. Tento stav, kdy se uděluje jak PhDr. (doktor filozofie), tak Mgr. (magistr), přičemž oba označují de facto stejnou kvalifikaci (magisterskou úroveň, 7 v ISCED, master's degree), však bývá předmětem kritiky.[13] Navíc zde vedle toho existuje standardní mezinárodní titul Ph.D. (doktor), jakožto titul, který značí vědce, ten se však správně píše za jménem (oddělen čárkou). Právě tuto kvalifikaci (8 v ISCED, doctor's degree) vhodnou primárně pro vědeckou, resp. pedagogickou, činnost je pak možno od roku 1998 dosáhnout dalším 3-4letým studiem v doktorském studijním programu (doktor – Ph.D.), přičemž mezi lety 1990-1998 se jednalo o tzv. „postgraduální studium“ (doktor – Dr.) a v předchozím období (od roku 1953) se pak jednalo o tzv. „vědeckou aspiranturu“ (zmíněný kandidát věd – CSc.).

Reference

  1. § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
  2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  3. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009.
  4. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  5. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 3. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  6. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  7. PETRÁŇ, Josef, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 176–178. 
  8. DURDÍK, Petr. Doktor. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 773–775.
  9. Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. Dostupné online. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. Dostupné online.
  10. § 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
  11. § 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
  12. § 18–25 a § 44 bod 3. a 4. zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  13. KVAČKOVÁ, Radka. RNDr., PhDr., MVDr... Česko v zajetí titulů. Není doktor jako doktor. idové noviny (Lidovky.cz) [online]. 2014-06-12. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo PhDr. ve Wikislovníku