Kopidlno: Porovnání verzí
m Robot: Upravuji šablonu: Město Kopidlno |
m →Rodáci a osobnosti: opr. jména |
||
| Řádek 54: | Řádek 54: | ||
* Petr a Zdenata z Kopidlna ([[15. století]]) – [[kališníci]], stoupenci pozdějšího českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. |
* Petr a Zdenata z Kopidlna ([[15. století]]) – [[kališníci]], stoupenci pozdějšího českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. |
||
* Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z [[Češov]]a, hraběcí myslivec, popraven roku [[1728]] v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4. červen|4. června]] [[1728]] v Kopidlně. |
* Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z [[Češov]]a, hraběcí myslivec, popraven roku [[1728]] v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]] i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno [[4. červen|4. června]] [[1728]] v Kopidlně. |
||
* |
* [[Josef Antonín Štěpán]] – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. [[14. březen|14. března]] [[1726]] v Kopidlně, zemřel [[5. srpen|5. srpna]] [[1797]] ve [[Vídeň|Vídni]] |
||
* V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20. červen|20. června]] [[1828]] v Kopidlně |
* V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel [[Kronika školství|Kroniky školství]]: zemřel [[20. červen|20. června]] [[1828]] v Kopidlně |
||
* P. F. Alois Vacek – kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. [[12. květen|12. května]] [[1780]] v [[Jablonné]]m, zemřel [[4. únor]]a [[1854]] v Kopidlně |
* P. F. Alois Vacek – kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. [[12. květen|12. května]] [[1780]] v [[Jablonné]]m, zemřel [[4. únor]]a [[1854]] v Kopidlně |
||
Verze z 19. 3. 2017, 18:21
| Kopidlno | |
|---|---|
 Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kopidlno |
| Obec s rozšířenou působností | Jičín (správní obvod) |
| Okres | Jičín |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′51″ s. š., 15°16′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 190 (2023)[1] |
| Rozloha | 29,14 km²[2] |
| Nadmořská výška | 219 m n. m. |
| Počet domů | 764 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Hilmarovo 13 507 32 Kopidlno kopidlno |
| Starosta | Ing. Hana Masáková |
| Oficiální web: www | |
  Kopidlno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 573060 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk – Jičín. V Kopidlně žije přes 2 tisíce obyvatel.[4] Městem protéká říčka Mrlina.
Historie a pamětihodnosti
Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století. V zámecké zahradě je socha služky: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.
V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u prodejny Můj obchod se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.[5]
Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem.
Vybavenost města
Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí[6], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[7] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva[8] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[9]
Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.
Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[10] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.
Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.
V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.
Rodáci a osobnosti
- Kopidlanští z Kopidlna - je starý český vladycký rod. Své jméno odvozovali od Kopidlna na Jičínsku.
- Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
- Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1728 v Kopidlně.
- Josef Antonín Štěpán – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
- V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20. června 1828 v Kopidlně
- P. F. Alois Vacek – kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12. května 1780 v Jablonném, zemřel 4. února 1854 v Kopidlně
- J. N. Filcík – vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
- František Matěj Hilmar – učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[11]
- František Jan Goebl (Kopidlanský) - český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
- Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; nar. 27. září 1836 v Kopidlně
- Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11. srpna 1902
- J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara; zemřel v Kopidlně 13. září 1909
- Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; zemřel 25. června 1919
- Jan Štercer Želetavský - Spisovatel, českobratrský farář
- MUDr. Anna Honzáková – první česká lékařka promovaná na Univerzitě Karlově, nar. 16. října 1875 v Kopidlně, zemřela 13. října 1940. Její otec Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
- PhDr. Albína Honzáková – významná profesorka prvního středoevropského soukromého gymnázia Minerva, kde vyučovala 34 let. Nar. 8. dubna 1877 v Kopidlně, zemřela 11.července 1973. Sestra MUDr. Anny Honzákové.
- Dr. Karel Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; nar. 1908 v osadě Ledkov
- Ing. Vilém Kafka – akademický malíř, narozen v Kopidlně
- Zdeněk Svěrák - žil zde dva roky, pocházel odtud jeho otec; inspirace pro některé filmy[12]
Další fotografie
-
Chalupy v části Pševes -
Řeka Mrlina -
Kostel v Drahorazi -
Železniční zastávka v Ledkově
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
- ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
- ↑ demolice cukrovaru
- ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
- ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
- ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
- ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
- ↑ František Matěj Hilmar
- ↑ Kopidlenské listy. Zdeněk Svěrák se do Kopidlna vrátil pro čestné občanství. Kopidlenské listy [on-line], březen 2018, str. 1-2. Dostupné on-line na: <http://kopidlno.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=6929&id_dokumenty=137661>.
Externí odkazy
Galerie Kopidlno na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopidlno na Wikimedia Commons
- kopidlno.cz, oficiální stránky města
- mesta.obce.cz, Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
- zahradnicka-skola-kopidlno.cz, střední zahradnická škola Kopidlno
- zámek Kopidlno
- http://www.marianskazahrada.cz/obce/kopidlno/kopidlno.htm, osobnosti
- Význační Kopidlenští občané a rodáci
- Cukrovar Kopidlno a.s.
