Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 5 033 bajtů ,  před 2 lety
Upřesnění, doplnění + zdroje
{{Infobox - osoba}}
| jméno = Václav Koranda (starší)
[[Soubor:Josef Mathauser - Jan Žižka s knězem Václavem Korandou roku 1420 hledí s Vítkova na Prahu.jpg|thumb|upright=1.5|'''[[Jan Žižka]]''' s knězem '''Václavem Korandou''' roku [[1420]] hledí s [[Bitva na Vítkově|Vítkova]] na Prahu (obraz [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]])]]
| obrázek = Litice from air M1-1.jpg
'''Václav Koranda''' starší (?-1453 [[Litice (hrad)|Litice]]) byl jeden z [[radikál]]ních [[husité|husitských]] kněží a [[duchovní]] i politický vůdce [[husité|táboritů]].
| velikost obrázku =
| popisek = Hrad Litice, ve kterém byl Koranda na konci života vězněn a kde i zemřel
| rodné jméno =
| datum narození = poslední čtvrtina [[14. století]]{{Nejisté datum|narození}}
| místo narození =
| datum úmrtí = [[1453]]{{Nejisté datum|úmrtí}}
| místo úmrtí = [[Litice (hrad)|Litice]]
| příčina úmrtí =
| místo odpočinku =
| bydliště =
| národnost = česká
| znám jako =
| občanství =
| vzdělání =
| alma mater =
| zaměstnavatel =
| povolání = [[Táborský svaz|táborský]] kněz, kazatel
| titul =
| ocenění =
| plat =
| majetek =
| období =
| předchůdce =
| následovník =
| politická strana =
| představenstva =
| vyznání =
| choť =
| partner =
| děti =
| rodiče =
| příbuzní =
| podpis =
| web =
}}
[[Soubor:Josef Mathauser - Jan Žižka s knězem Václavem Korandou roku 1420 hledí s Vítkova na Prahu.jpg|thumb|upright=1.5|'''[[Jan Žižka]]''' s knězem '''Václavem Korandou''' roku [[1420]] hledí sz [[Bitva na Vítkově|Vítkova]] na Prahu (obraz [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]])]]
'''Václav Koranda''' starší (?-[[14. století]]{{Nejisté datum|narození}} – [[1453]]{{Nejisté datum|úmrtí}} [[Litice (hrad)|Litice]]) byl jeden z [[radikál]]níchRadikální [[husité|radikálních husitských]] kněží a [[duchovní]] i politický vůdce [[husitéTáborský svaz|táboritů]].
 
== Život ==
Od roku 1414 působil v [[Plzeň|Plzni]], kde založil [[Husitství|husitskou]] obec;<ref>''Malá československá encyklopedie''. Svazek 3. Praha : Academia, 1986. 903 s. cnb000125650. S. 528.</ref> rád tam přijímal náboženské novotáře (např. v roce 1416).<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. S. 803.</ref> Účastnil se [[chiliasmus|chiliastických]] poutí na hory a také mnohé vedl. Ke konci září 1419 přivedl od Plzně na návrší [[Mandava (Středočeská pahorkatina)|Na Křížkách]] procesí s Tělem Božím a radil na tomto shromáždění lidem, aby místo hole poutnické si vzali do rukou meč.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. S. 803.</ref>
Kolem roku [[1419]] začal kázat v [[Plzeň|Plzni]]. Účastnil se [[chiliasmus|chiliastických]] poutí na hory a také mnohé vedl.
 
Z Plzně odešel spolu s houfem husitů, jemuž velel [[Jan Žižka]].
Zúčastnil se také vítězné [[Bitva u Sudoměře|bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i přijímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi.
 
Po bitvě na Vítkově v roce [[1420]], v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Dne 10. srpna 1420 ''táboři s Pražany, vedeni Korandou a ostatními některými kněžími, nepřátelsky napadli Zbraslav, kterou nikdo nehájil, a pobravše majetek a zapálivše klášter, vrátili se s hojností obilí jásavě zpívajíce, přičemž kněží se svými zbrojnoši a některými laiky nesli v kápích kusy rozbitých obrazů a'' [oltářních] ''tabulí.''<ref>[[Vavřinec z Březové|VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ]] a [[Marie Bláhová|BLÁHOVÁ, Marie]], ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic''. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. [Citovaný text je na str. 103.]</ref>{{#tag:ref|Později se rozšířila historka o tom, že táborská lůza vytáhla z rakve tělo krále [[Václav IV.|Václava IV.]], který tam byl pohřben, ověnčila ho senem a napájela mrtvolu pivním mokem. Profesor [[Petr Čornej]] upozornil na skutečnost, že soudobý svědek, [[Vavřinec z Březové]], který vyplenění Zbraslavského kláštera popsal a nebyl nikterak nakloněn táborským radikálům, o tomto excesu nic nevěděl; je tedy dosti pravděpodobné, že se jedná o výmysl.<ref>ČORNEJ, Petr. ''Tajemství českých kronik: Cesty ke kořenům husitské tradice''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1987. 350 s. cnb000037139. [S. 101.]</ref>|group="pozn."}}
Zúčastnil se také vítězné [[Bitva u Sudoměře|bitvy u Sudoměře]]. Spolu s Janem Žižkou dorazil do města [[Tábor]], kde se stal jedním z nejradikálnějších táboritských kněží. Mimo jiné chtěl prosadit i přijímání pod obojí u nemluvňat, což je praxe poměrně běžná v pravoslavné církvi. Po bitvě na Vítkově v roce [[1420]], v níž Jan Žižka porazil vojska první křížové výpravy, se v srpnu zúčastnil neblaze proslulého ničení [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]]. Táborská lůza klášter vyplenila a navíc vytáhla z rakve tělo mrtvého krále [[Václav IV.|Václava IV.]], husité mu prý lili do úst víno se slovy: „Měl jsi ho rád za života, tak si dej i nyní…“{{Doplňte zdroj}} Kněz Koranda byl však zajat a uvězněn na [[Příběnice|Přiběnicích]], hradě [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]], se husité zmocnili celého hradu.
 
Koranda měl značnou zásluhu na tom, že v únoru 1422 táborští bohoslovci odvrhli zázrak [[transsubstanciace]], a tím se značně vzádlili od učení katolické církve.<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. S. 803.</ref><ref>[[František Šmahel|ŠMAHEL, František]]. ''Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let.'' Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. ISBN 80-7184-072-6. [S. 115.]</ref> V září 1422 byl zajat od služebníků pána z Rožmberka a uvězněn na [[Příběnice|Přiběnicích]], hradě [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. Spolu s několika dalšími vězni se mu podařilo z vězení uniknout a poté, co dorazil s vojskem hejtman [[Zbyněk z Buchova]], se husité v listopadu 1422 zmocnili celého hradu. Protože však Koranda při dobývání hradu shazoval na nepřítele kameny a domníval se, že někoho mohl zabít, nesloužil prý již od té doby mše, ale pouze kázal.<ref>VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. ''Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic.'' Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. [S. 177 a 358.]</ref>
 
Na přelomu let [[1429]]/[[1430]] se účastnil [[spanilé jízdy|rejsy]] po říši, které velel [[Prokop Holý]]. [[Bitva u Lipan|Bitvu u Lipan]] absolvoval na straně radikálů. Stejně jako například [[Petr Payne]] byl po bitvě ušetřen hlavně díky přímluvě [[Vilém Kostka z Postupic|Viléma Kostky z Postupic]]. V roce [[1435]] se zúčastnil jednání se [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]]. Hájil zájmy Táborské obce a rezolutně odmítl přijetí [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]]. V roce [[1436]] přispěl k dohodě se Zikmundem.
 
Někdy před rokem 1437 se stal Koranda duchovním správcem v [[Žatec|Žatci]]. V roce 1437 král Zikmund nařídil Korandovi, aby pod trestem utopení nikde jinde nepobýval nežli na Táboře. Tohoto zákazu Koranda neuposlechl a zůstal v Žatci. V roce 1451 žil na Táboře a disputoval tam s Piccolominim, pozdějším papežem [[Pius II.|Piem II.]], který ho později nazval ''starým služebníkem ďábla'' (vetus diaboli mancipium).<ref>''Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.'' 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. S. 803.</ref>
Roku [[1452]] se odmítl podrobit zemskému správci [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v [[Praha|Praze]] na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]. Po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě [[Litice (hrad)|Litice]] roku [[1453]].
 
Roku [[1452]] se odmítl podrobit zemskému správci [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], proto byl spolu s dalšími táborskými kněžími uvězněn v [[Praha|Praze]] na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]. PoJeho učení bylo odsouzeno a po zbytek života byl vězněn na hradech Jiřího z Poděbrad. Zemřel na hradě [[Litice (hrad)|Litice]] pravděpodobně roku [[1453]].
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Korandův smrk]]
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | titul = Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) | vydání = 4 | vydavatel = [[Libri]] | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 571 | isbn = 80-85983-94-X | strany = 441}}
* [[Josef Macek|MACEK, Josef]]. ''Tábor v husitském revolučním hnutí. I. díl.'' 2. vyd. Praha: ČSAV, 1956. 395 s. cnb000721273. [1.vydání 1952, cnb000507100.]
* MACEK Josef. Tábor v husitském revolučním hnutí. II. díl: Tábor chudiny venkovské a městské. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 429 s. cnb000720581.
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 348}}
=== Související články ===
 
* [[Korandův smrk]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.koranduvsbor.cz/web/cs/historie/koreny/Vaclav_Koranda_starsi Václav Koranda starší<nowiki></nowiki> na webu Korandova sboru Českobratrská církve evangelické v Plzni]
Anonymní uživatel

Navigační menu