Wikipedie:Senioři píší Wikipedii/Metodika/Jak pracovat se seniory

Kurz Senioři píší Wikipedii na Masarykově Univerzitě v Brně

• Mluvte nahlas a pomalu, důležité a složitější věci opakujte.
• Zvětšete a zkontrastujte kurzor (ve Windows klávesová zkratka Win+U).
• Zvětšete písmo v prohlížeči (pozor, při příliš velkém zvětšení se začnou tlačítka Zobrazit historii a další skrývat do rozbalovací nabídky; tomu je lepší se vyhnout).
• Na jednotlivé lekce choďte včas, ideálně s větším předstihem (klidně i 20 minut) – mnozí senioři chodí velice brzy a jen málokteří pozdě; před hodinou je pak čas připravit učebnu, ověřit funkčnost techniky, případně i vyřešit nějaké jednodušší dotazy účastníků.
• Dospělí a starší lidé potřebují k osvojení nových dovedností mnohem více praxe než děti a mladí lidé, teorie jde zvládnout dobře, navíc je k dispozici v psané podobě, jádro kurzů proto musí spočívat v praxi, tedy ve zkoušení si práce s Wikipedií a především v opakování (jak v hodinách, tak během týdne v rámci domácí přípravy).
• Většinou rychle rozpoznáte, který z účastníků má jaký potenciál; přitom lidé, se kterými je méně práce mají většinou lepší výsledky než ti, do kterých musíte investovat hodně času a pozornosti, aby se v kurzu "chytli"; mezi účastníky v zásadě platí Paretův princip (20 % účastníků má na svědomí zhruba 80 % editací), takže je důležité se lidem s velkým potenciálem věnovat, aby ho mohli plně rozvinout, přestože vás třeba během lekcí nebudou potřebovat; zároveň je ale potřeba se věnovat i lidem s "nízkým potenciálem", protože jste se jednak mohli mýlit v úsudku a jednak není cílem kurzu pouze počet editací a nových článků, ale péče o všechny účastníky; je proto potřeba v tomto "dilematu" najít nějakou rovnováhu.
• Když ukazujete, jak se něco dělá, předvádějte to velmi pomalu, účastníci totiž musí v tu chvíli dělat několik věcí najednou: pozorovat vás, poslouchat výklad a pokoušet se mu porozumět, dívat se na promítací plátno, zároveň se dívat na svou obrazovku a pokoušet se replikovat vaši ukázku; vždy proto po pár krocích či klicích zastavte a dejte lidem čas; v tu chvíli můžete buď kroky zopakovat nebo přejít od plátna k lidem a zkontrolovat, jak jim to jde, případně rovnou někomu pomoci.
• I když se nikdo nehlásí, že by měl problém, je třeba seniory obejít a zkontrolovat, že mají opravdu vše hotovo - někteří se mohou stydět, či jim může být trapné, že nezvládají, a nepřihlásí se.
• Vaše hlavní pozornost musí být upřena na lidi, ne na to, co říkáte nebo co máte na slidech; pokud budete mít skvěle připravenou prezentaci, ale nevšimnete si, že vám vlastně nikdo nerozumí, je to k ničemu.
• Pozor na práci s pojmy, slova jako editor, reference apod. mají mimo Wikipedii často trochu posunutý význam, pozor i na používání velkého množství synonym (wikipedista, editor, uživatel, autor, přispěvatel,... horní menu, uživatelská nabídka, editační panel, horní lišta,...); k porozumění vždy pomůže, když slova užíváte s rozmyslem a ty, u kterých hrozí nepochopení, jasně vysvětlíte.
• Maximální počet účastníků na jednoho lektora je 6 (samozřejmě záleží na pokročilosti účastníků). Pokud je účastníků více, je třeba mít asistenta (běžně na kurzech pomáhají další wikipedisté či knihovníci).
• Doporučujeme ušetřit si čas na lekci tím, že účastníkům před začátkem připravíme počítače (zapneme, případně přihlásíme), aby mohli hned začít pracovat s internetovým prohlížečem.
• Pokud se chystáte se seniory psát článek na pískovišti, můžete jim navrhnout, ať si ho doma připraví v textovém editoru, na lekci pak ušetříme čas, který by strávili psaním.

 Více inspirace najdete  v Metodické příručce pro práci knihoven se seniory