Lichnovští z Voštic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Protestant (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Saltzmann |
|||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce [[1491]] |
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref> |
||
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref> |
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref> |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
</ref> |
</ref> |
||
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] |
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] konfiskován. Poslední majitel [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradce nad Moravicí]] z rodu Lichnovských Vilém se po válce s rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref> |
||
[[Soubor:Prince Carl Lichnowsky.jpg|náhled|356x356pixelů|Karel Alois Lichnovský z Voštic]] |
[[Soubor:Prince Carl Lichnowsky.jpg|náhled|356x356pixelů|Karel Alois Lichnovský z Voštic]] |
||
Verze z 6. 3. 2017, 16:21
| Lichnovští z Voštic | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Tituly | |
| Zakladatelé | Štěpán z Voštic, Hanuš Lichnovský z Voštic |
| Rok založení | 1377 |
| Současná hlava | ? (v exilu) |
| Větve rodu | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lichnovští z Voštic jsou původně slezský šlechtický rod pocházející z Horního Slezska. V roce 1702 byli povýšeni do panského stavu, v roce 1727 do říšského hraběcího stavu a 30. ledna 1773 do pruského knížecího stavu. Platnost pruského knížecího stavu v Rakousku byla potvrzena až v roce 1824.
Historie
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce 1377 zakoupil fojtství v Lędzinách u Pštiny. V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: Voštické z Voštic a Lichnovské z Voštic. Zakladatelem Lichnovských se stal Hanuš z Voštic, který v roce 1491 získal Lichnov na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po Mikuláši II. z Lichnova. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.[1]
Od počátku 16. století se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na Krnovsku a Opavsku. V roce 1532 zde získali Neplachovice, které drželi až do roku 1685. Během reformace přešli Lichnovští k protestantismu a někteří z nich se zúčastnili i českého stavovského povstání. V 17. století a 18. století vynikli z Lichnovských Karel Maxmilián, který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn František Bernard, který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl 18. srpna 1702 povýšen do panského stavu a v roce 1727 dokonce do stavu hraběcího.[2][3]
Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil Eduard Maria Lichnovský z Voštic (1789–1845), který se oženil s Eleonorou Zichy (1795–1873). Z manželství se narodilo sedm dětí z nichž vynikli především synové Felix, Robert, Othenio a Karel Maria.[4]
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě Benešových dekretů konfiskován. Poslední majitel Hradce nad Moravicí z rodu Lichnovských Vilém se po válce s rodinou odstěhoval do Brazílie.[5]
Význačné postavy
- Štěpán Lichnovský z Voštic (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
- Karel Alois Lichnovský z Voštic (1761–1814), mecenáš Mozarta a Beethovena
- Eduard Lichnovský z Voštic (1789–1845), rakouský historik, vydavatel dějin habsburské dynastie
- Felix Lichnovský z Voštic (1814–1848), poslanec frankfurtského parlamentu
- Karel Maria Lichnovský z Voštic (1819–1901), poslanec říšského sněmu
- Robert Lichnovský z Voštic (1822–1879), děkan olomoucké kapituly
- Othenio Lichnovský z Voštic (1826-1887) kníže-velkopřevor pražské komendy Maltézského řádu
- Karel Max Lichnovský z Voštic (1860–1928), velvyslanec ve Spojeném království
- Mechtilde Lichnovská z Voštic (1879–1958), německá spisovatelka
Erb
V původním erbu byly na červeném štítě vedle sebe dva zelené stonky vinné révy o jednom listu a jednom modrém hroznu. V klenotu bylo stejné znamení jako na štítu a přikryvadla byla červeno-stříbrná. Od roku 1846 používali Lichnovští z Voštic rozšířený erb, ve kterém se původní rodový erb nacházel v (heraldicky) pravém červeném poli a v levém taktéž červeném poli byla stříbrná kostelní korouhev. Erb byl podložen knížecím pláštěm s knížecí korunou. Pod pláštěm byla stuha s heslem Non nobis, Domine, non nobis![6]
Panství rodu ve Slezsku
Ve Slezsku patřila do majetku Lichnovských např.: Chuchelná u Hlučína, Hradec nad Moravicí, Křižanovice nedaleko Ratiboře (od roku 1775), panství Hrabůvka (od 1730), Łubowice (od poloviny 17. století do roku 1723). Roku 1788 Jan Karel Lichnovský založil rodové svěřenství, do kterého v době vrcholu patřilo do majetku rodu Lichnovských:
- panství Chuchelná (poč. 17. století), Borutín, Boleslav (od 1679), Ovsiště, Píšť (od 1625), Štěpánkovice a další
- panství Hrabůvka s obcemi: Lubomia, Syrynia, Nebočovy (od 1730)
- panství Pšov (1774-1806) s obcemi: Rydultovy, Zawada, Doły
- panství Křižanovice s obcemi: Roškov i Rudyšvald.
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku 1941.[zdroj?] Posledním vlastníkem majorátu byl Vilém Lichnovský, narozený 1. července 1905 v Hradci u Opavy.
Reference
- ↑ UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. Dále jen Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289.
- ↑ Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem, s. 290.
- ↑ STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. Dále jen Lichnovští z Voštic. ISBN 80-7042-447-8. S. 81.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 142. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české.
- ↑ Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 145.
- ↑ Lichnovští z Voštic, s. 78.
Literatura
- KOLÁŘOVÁ, Eva. Zámecká obrazárna knížat Lichnovských. In: GRŮZA, Antonín; VYMĚTALOVÁ, Martina. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2005. ISBN 80-85034-31-X. S. 62-64.
- MAŠEK, Petr. Modrá krev : minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upr. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. 330 s. ISBN 80-2041049-8. S. 161-162.
- PILNÁČEK, Josef. Rody starého Slezska. 3. vyd. Brno: Ivo Sperát, 2010. 433 s. ISBN 978-80-904312-3-2.
- RUCKOVÁ, Iveta. Das Adelshaus der Lichnowskys : eine kulturelle Kontinuität. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007. 163 s. ISBN 978-80-7368-322-1. (německy)
- STIBOR, Jiří; MYŠKA, Milan. Lichnovští z Voštic. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7042-447-8. S. 78-87.
- UHLÍŘ, Dušan. Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem. In: BRŇOVJÁK, Jiří; GOJNICZEK, Wacław; ZÁŘICKÝ, Aleš. Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek). Ostrava ¡ Katowice: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach, 2011. ISBN 978-80-7368-936-0, ISBN 978-83-932082-0-3. S. 289-302.
- UHLÍŘ, Dušan. Slezský šlechtic Felix Lichnovský : poslední láska kněžny Zaháňské. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2009. 156 s. ISBN 978-80-7432-014-9.
- WOLNY, Reinhold. Fürst Felix Lichnowsky (1814-1848) : ein früh vollendetes Ritterleben : zum 150. Jahresgedenken an seine Ermordung im Frankfurter Septemberaufstand 1848. St. Ottilien: EOS-Verlag, 2003. 120 s. ISBN 3-8306-7152-0.
- ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 140-145.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lichnovští z Voštic na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lichnovský v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lichnovští z Voštic
