Letiště Točná: Porovnání verzí
m Robot: oprava formátování infoboxu |
→Současnost: seznam uskladněných letadel, obrázky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Historie letiště == |
== Historie letiště == |
||
=== Československo === |
|||
⚫ | Už od dvacátých let se na svahu nad [[Zbraslav]]í občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v [[Modřany|Modřanech]] pobočka Masarykovy letecké ligy, která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko [[Český národní aeroklub|Českého národního aeroklubu]] (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun [[Polikarpov Po-2]] a později letouny [[Bücker Bü 131|Aero C-104]] a [[Piper Cub]] z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých. |
||
[[Soubor:Praha, Točná, letiště.jpg|vlevo|náhled|Letadla na Letišti Točná před rekonstrukci, v roce 2008]] |
|||
⚫ | Už od dvacátých let se na svahu nad [[Zbraslav]]í občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v [[Modřany|Modřanech]] pobočka [[Masarykova letecká liga|Masarykovy letecké ligy]], která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko [[Český národní aeroklub|Českého národního aeroklubu]] (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun [[Polikarpov Po-2]] a později letouny [[Bücker Bü 131|Aero C-104]] a [[Piper Cub]] z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých. |
||
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. |
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport. |
||
Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport. |
|||
=== Česko === |
|||
Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010, kdy se provozovatelem letiště stalo Letecké muzeum Točná a byl zahájen proces revitalizace letiště. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Aeroklub Točná|periodikum=Aeroklub Točná|url=http://www.aktocna.cz|datum přístupu=2016-08-28}}</ref> |
Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010, kdy se provozovatelem letiště stalo Letecké muzeum Točná a byl zahájen proces revitalizace letiště. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Aeroklub Točná|periodikum=Aeroklub Točná|url=http://www.aktocna.cz|datum přístupu=2016-08-28}}</ref> |
||
Na letišti byl v roce 2011 na pár měsíců uskladněn [[Pilatus PC-12]], což je technicky nejsofistikovanější letoun co zde za celou existence přistál.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pilatus PC12 (pouze v létě 2011)|url=http://www.tocna.cz/letadla-na-tocne/pilatus-pc12/|vydavatel=Letiště Točná|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03}}</ref> |
|||
== Současnost == |
== Současnost == |
||
[[Soubor:Lockheed 10A N241M 7656 Denton TX 26.07.86 edited-3.jpg|náhled|Letoun, který je dnes uskladněn na letišti Točná – [[Lockheed Electra|Lockheed Electra 10A]], bývalý letoun podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Bati]]]] |
|||
⚫ | |||
=== Letadla === |
|||
⚫ | Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. |
||
V hangárech letiště Točná jsou nastálo uskladněna následující letadla: |
|||
* [[Lockheed L-10 Electra|Lockheed Electra 10A]] (OK-CTB, výr. č. 1091) – bývalý letoun významného českého podnikatele [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]], v roce 2015 se vrátilo po 71 letech ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], kde bylo financemi z aeroklubu Točná zrekonstrováno.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Zrekonstruované Baťovo letadlo přiletělo z Ameriky, zabydlí se na Točné|periodikum=iDNES.cz|url=http://praha.idnes.cz/do-ceska-dorazil-lockheed-jana-antonina-bati-fe8-/praha-zpravy.aspx?c=A150528_110533_praha-zpravy_bur|datum vydání=2015-05-28|datum přístupu=2017-03-04}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Do Česka se vrací legendární letoun Electra, létal s ním Baťa i hrdinové RAF|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/do-ceska-se-vraci-legendarni-letoun-electra-letal-s-nim-bata-i-hrdinove-raf-1ln-/domaci.aspx?c=A101014_190847_domaci_vel|datum vydání=2010-10-14|datum přístupu=2017-03-04}}</ref> Pravidelně se účastní leteckých dnů v česku i zahraničí. |
|||
* [[Mráz M-1 Sokol|Sokol M1C]] (OK-CSR, výr. č. 142) – první československý poválečný letoun, byl vyroben v roce 1947. Přeletěl do Německa a následovně létal ve Švýcarsku. V Česku se objevil v roce 1989, v roce byl zgenerálkován a v roce 2013 odkoupen aeroklubem Točná. V současnosti jde o jeden ze dvou letuschopných letadel tohoto typu na světě. |
|||
* [[Avia BH-5]] (L-BOSA) – replika vybavená originálním motorem [[Walter NZ-60]] |
|||
* 2x [[Antonov An-2]] – na letišti jsou k vidění také tyto dva letouny, jeden na dětském hřišti (žlutý) a jeden v hangáru (tmavě zelený) |
|||
Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 45: | Řádek 55: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat|Točná Airport}} |
* {{Commonscat|Točná Airport}} |
||
* [http://www.tocna.cz Oficiální stránky |
* [http://www.tocna.cz Oficiální stránky] |
||
* [http://www.modelari-tocna.cz/ Modeláři Točná] |
* [http://www.modelari-tocna.cz/ Modeláři Točná] |
||
Verze z 4. 3. 2017, 19:03
Točná | |
---|---|
Základní informace | |
Stát | Česko |
Nejbližší město | Praha (10 km do centra) |
Typ letiště | neveřejné vnitrostátní civilní |
Provozovatel | Letecké Muzeum Točná s.r.o. |
Otevření | 31. 3. 1946 |
Kód letiště ICAO | LKTC |
Kód letiště IATA | — |
Souřadnice | 49°59′6″ s. š., 14°25′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 1027 ft / 313 m |
Statistika | |
Pohybů | 6 000 |
Odkazy | |
Web | Oficiální web a Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
- 09/27 – tráva, 870×30 m
Šablona:Infobox - letiště/Konec
Letiště Točná je neveřejné vnitrostátní letiště ležící na katastru městské části Praha 12, Točná.
Sídlem, kterého se dění na letišti dotýká daleko více, jsou však Cholupice, které leží v bezprostřední blízkosti vzletové dráhy. Svůj vrchol zažilo letiště v padesátých letech, kdy byl provoz Svazarmu dotován a letiště disponovalo travnatou dráhou o délce 800 a šířce 100 metrů. Od roku 1989 provoz letiště převzal Aeroklub Točná, který vznikl rozpadem Svazarmu po sametové revoluci. Nevyřešené vztahy s majiteli pozemků pod dráhou vedly k tomu, že dráha byla zkrácena na 550 metrů. V roce 2010 letiště změnilo majitele i provozovatele a bylo uzavřeno, aby mohla být zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem vytvořit na letišti zázemí pro kolekci letuschopných historických letadel. Nový majitel, Letecké Muzeum Točná, s.r.o., (společnost vlastní Ivo Lukačovič) vyřešil pozemkové problémy, a letiště tak mohlo být v roce 2011 otevřeno s historicky nejdelší dráhou o délce 870 metrů. Aeroklub Točná se přemístil na letiště Slaný, kde navázal na svou tradici v poskytování zázemí pro lidi se zájmem o létání v podobě leteckých výcviků, letů nad krajinou pro veřejnost a pronájmu letecké techniky.
Historie letiště
Československo
Už od dvacátých let se na svahu nad Zbraslaví občas objevoval provoz bezmotorových letadel. V roce 1934 vznikla v Modřanech pobočka Masarykovy letecké ligy, která využívala k plachtění okolní svahy. Na jaře 1946 vzniklo na Točné Plachtařské výcvikové středisko Českého národního aeroklubu (ČNA) a současně byla zahájena výstavba letiště na pozemku, kde se nachází dodnes. O rok později, v roce 1947, získal klub motorový letoun Polikarpov Po-2 a později letouny Aero C-104 a Piper Cub z přebytků americké armády. Z několika kluzáků v prvních poválečných letech se letadlový park rychle rozrostl na více než dvacet bezmotorových letadel na počátku let padesátých.
V blízkosti vzniklo ještě sportovní letiště Zbraslav a provoz se na přelomu čtyřicátých a padesátých let rozdělil mezi tyto dvě plochy. Na Točné létali plachtaři, na Zbraslavi hlavně motorová letadla. Letiště Zbraslav však bylo zrušeno už v roce 1955. V roce 1951 byl založen Dobrovolný svaz lidového letectví DOSLET, který byl v roce 1953 včleněn do Svazu pro spolupráci s armádou (Svazarm) založeného po vzoru sovětské organizace DOSAAF jako branná organizace připravující mládež na službu v armádě. Aeroklub Svazarmu Točná se stal jeho součástí, a mohl tak těžit z výrazné státní podpory této činnosti. Na letišti po celá padesátá léta probíhala intenzivní zejména plachtařská činnost. Od šedesátých let začal na letišti narůstat podíl motorového létání a začaly se objevovat také první vrtulníky, na kterých tu v první polovině let sedmdesátých probíhal i výcvik, a to včetně výcviku nočních přistání na osvětlený heliport.
Česko
Aeroklub Točná, který byl po zániku Svazarmu součástí Aeroklubu ČR, vyvíjel na letišti plachtařský a motorový provoz až do roku 2010, kdy se provozovatelem letiště stalo Letecké muzeum Točná a byl zahájen proces revitalizace letiště. Aeroklub Točná nadále působí na letišti Slaný.[1]
Na letišti byl v roce 2011 na pár měsíců uskladněn Pilatus PC-12, což je technicky nejsofistikovanější letoun co zde za celou existence přistál.[2]
Současnost
Letiště disponuje jednou travnatou dráhou o délce 870 metrů a šířce 30 metrů. Letiště je nově plně oploceno a po dobu rekonstrukce je na něm provoz řízen z provizorního stanoviště AFIS. Na letišti působí modeláři z občanského sdružení Modeláři Točná, o.s. Na letišti je dětské hřiště pro veřejnost.
Letadla
V hangárech letiště Točná jsou nastálo uskladněna následující letadla:
- Lockheed Electra 10A (OK-CTB, výr. č. 1091) – bývalý letoun významného českého podnikatele Jana Antonína Bati, v roce 2015 se vrátilo po 71 letech ze Severní Ameriky, kde bylo financemi z aeroklubu Točná zrekonstrováno.[3][4] Pravidelně se účastní leteckých dnů v česku i zahraničí.
- Sokol M1C (OK-CSR, výr. č. 142) – první československý poválečný letoun, byl vyroben v roce 1947. Přeletěl do Německa a následovně létal ve Švýcarsku. V Česku se objevil v roce 1989, v roce byl zgenerálkován a v roce 2013 odkoupen aeroklubem Točná. V současnosti jde o jeden ze dvou letuschopných letadel tohoto typu na světě.
- Avia BH-5 (L-BOSA) – replika vybavená originálním motorem Walter NZ-60
- 2x Antonov An-2 – na letišti jsou k vidění také tyto dva letouny, jeden na dětském hřišti (žlutý) a jeden v hangáru (tmavě zelený)
Odkazy
Reference
- ↑ Aeroklub Točná. Aeroklub Točná [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Pilatus PC12 (pouze v létě 2011) [online]. Letiště Točná [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Zrekonstruované Baťovo letadlo přiletělo z Ameriky, zabydlí se na Točné. iDNES.cz [online]. 2015-05-28 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Do Česka se vrací legendární letoun Electra, létal s ním Baťa i hrdinové RAF. iDNES.cz [online]. 2010-10-14 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Točná na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Modeláři Točná