Mennofer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot doplnil chybějící <references />; kosmetické úpravy
Řádek 24: Řádek 24:
}}
}}


'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod [[řečtina|řeckým]] jménem '''Memfis''' (''Μεμφις''), bylo [[hlavní město]] [[starověký Egypt|starověkého Egypta]] v&nbsp;období [[Stará říše|Staré říše]]. Příležitostně plnilo roli sídelního města [[faraon|panovníků]] i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V&nbsp;jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané [[Sakkára]] a [[Abúsír]]. [[archeologie|Archeologická]] [[archeologická lokalita|lokalita]] odpovídající oblasti někdejšího města leží u&nbsp;dnešní vesnice Mít&nbsp;Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího [[egypt]]ského hlavního města [[Káhira|Káhiry]] na západním břehu [[Nil]]u téměř na rozhraní nilského údolí a [[delta Nilu|delty]].
'''Mennofer''' (též ''Mennefer''), známý i pod [[řečtina|řeckým]] jménem '''Memfis''' (''Μεμφις''), bylo [[hlavní město]] [[starověký Egypt|starověkého Egypta]] v&nbsp;období [[Stará říše|Staré říše]]. Příležitostně plnilo roli sídelního města [[faraon|panovníků]] i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V&nbsp;jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané [[Sakkára]] a [[Abúsír]]. [[archeologie|Archeologická]] [[archeologická lokalita|lokalita]] odpovídající oblasti někdejšího města leží u&nbsp;dnešní vesnice Mít&nbsp;Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího [[egypt]]ského hlavního města [[Káhira|Káhiry]] na západním břehu [[Nil]]u téměř na rozhraní nilského údolí a [[delta Nilu|delty]].


Podle tradice město a tamní velký [[Ptah]]ův [[egyptský chrám|chrám]] nazývaný v&nbsp;[[egyptština|egyptštině]] ''Hut ka Ptah'' –&nbsp;„Chrám/Palác Ptahova [[Ka (starověký Egypt)|ka]]“ založil doposud historicky nedoložený první [[faraon|egyptský panovník]] [[Meni]]. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') [[Řekové]] utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''[[Aigyptos|AIΓYΠTOΣ]]''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali [[Římané]], převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.
Podle tradice město a tamní velký [[Ptah]]ův [[egyptský chrám|chrám]] nazývaný v&nbsp;[[egyptština|egyptštině]] ''Hut ka Ptah'' –&nbsp;„Chrám/Palác Ptahova [[Ka (starověký Egypt)|ka]]“ založil doposud historicky nedoložený první [[faraon|egyptský panovník]] [[Meni]]. Původní název města byl '''Inebuhedž''' („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty ''Hykupta'') [[Řekové]] utvořili název, který vztáhli na celou zemi: '''[[Aigyptos|AIΓYΠTOΣ]]''' (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali [[Římané]], převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo '''[[Aegyptus|ÆGYPTVS]]''' (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.


Jádro někdejšího města s&nbsp;chrámem boha [[Ptah]]a<ref>{{Citace monografie|příjmení=Jakub Sobek|titul=Starověký Egypt 10.1 - Božská triáda z Memfisu|url=https://www.youtube.com/watch?v=abrG8vHjubg&feature=youtu.be&list=PLvB4czuhJMBQwowICucqwz27Kz5jcZv2M}}</ref> se nacházelo pod současnou vesnicí, v&nbsp;průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k&nbsp;západu k&nbsp;oblasti [[egyptské pyramidy|pyramidových]] komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z&nbsp;nich (komplex [[Pepi I.|Pepiho I.]], ''Men nefer Pepi'' –&nbsp;„Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v&nbsp;období [[Střední říše]] název celého města – Mennofer.
Jádro někdejšího města s&nbsp;chrámem boha [[Ptah]]a<ref>{{Citace monografie|příjmení=Jakub Sobek|titul=Starověký Egypt 10.1 - Božská triáda z Memfisu|url=https://www.youtube.com/watch?v=abrG8vHjubg&feature=youtu.be&list=PLvB4czuhJMBQwowICucqwz27Kz5jcZv2M}}</ref> se nacházelo pod současnou vesnicí, v&nbsp;průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k&nbsp;západu k&nbsp;oblasti [[egyptské pyramidy|pyramidových]] komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z&nbsp;nich (komplex [[Pepi I.|Pepiho I.]], ''Men nefer Pepi'' –&nbsp;„Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v&nbsp;období [[Střední říše]] název celého města – Mennofer.
[[Soubor:Memphis BW 1.jpg|thumb|left|200px|Egypt, Mennofer, alabastrová Sfinga]]
[[Soubor:Memphis BW 1.jpg|thumb|left|200px|Egypt, Mennofer, alabastrová Sfinga]]
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z&nbsp;doby vlády panovníků [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]], [[Ramesse II.]] a [[Ptolemaios IV. Filopatór|Ptolemaia IV.]] (velký [[Ptah]]ův chrám) a [[Vahibre|Vahjebrea]] (palác); k&nbsp;rozvoji města ovšem přispěli [[faraon|panovníci]] ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ [[Chamuaset]], syn Ramesse II.
Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z&nbsp;doby vlády panovníků [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]], [[Ramesse II.]] a [[Ptolemaios IV. Filopatór|Ptolemaia IV.]] (velký [[Ptah]]ův chrám) a [[Vahibre|Vahjebrea]] (palác); k&nbsp;rozvoji města ovšem přispěli [[faraon|panovníci]] ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ [[Chamuaset]], syn Ramesse II.
Řádek 37: Řádek 37:
* [[Mennoferská kosmologie]]
* [[Mennoferská kosmologie]]
* [[Ptah]]
* [[Ptah]]

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 28. 2. 2017, 10:41

Mennofer
varianty hieroglyfického zápisu
mn
n
nfrO24niwt

Men-nefer
p
t
HO6t
pr
kAniwt

Hut ka Ptah
Mennofer a jeho nekropole
Světové dědictví UNESCO
Mennofer
Mennofer
Smluvní státEgyptEgypt Egypt
Souřadnice
TypKulturní dědictví
Kritériumi, iii, vi
Odkaz86 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení1979 (3. zasedání)

Mennofer (též Mennefer), známý i pod řeckým jménem Memfis (Μεμφις), bylo hlavní město starověkého Egypta v období Staré říše. Příležitostně plnilo roli sídelního města panovníků i později a po celé období egyptského starověku zůstávalo významným administrativním a vojenským centrem. V jeho okolí vznikly rozsáhlé nekropole dnes nazývané Sakkára a Abúsír. Archeologická lokalita odpovídající oblasti někdejšího města leží u dnešní vesnice Mít Rahína asi 30 km jihozápadně od nynějšího egyptského hlavního města Káhiry na západním břehu Nilu téměř na rozhraní nilského údolí a delty.

Podle tradice město a tamní velký Ptahův chrám nazývaný v egyptštině Hut ka Ptah – „Chrám/Palác Ptahova ka“ založil doposud historicky nedoložený první egyptský panovník Meni. Původní název města byl Inebuhedž („Bílé zdi“), což poukazuje na opevněnou královskou rezidenci. Z názvu chrámového komplexu (konkrétně z pozdější zkrácené hovorové varianty Hykupta) Řekové utvořili název, který vztáhli na celou zemi: AIΓYΠTOΣ (Aigyptos). Když se s tímto označením pro Egypt setkali Římané, převzali jej, přizpůsobili jej svému jazyku a vzniklo ÆGYPTVS (Égyptus), z něhož je pak odvozen náš současný název.

Jádro někdejšího města s chrámem boha Ptaha[1] se nacházelo pod současnou vesnicí, v průběhu staletí se centrum posouvalo směrem k západu k oblasti pyramidových komplexů. Podle zkráceného názvu jednoho z nich (komplex Pepiho I., Men nefer Pepi – „Krása Pepiho je trvalá“) vznikl v období Střední říše název celého města – Mennofer.

Egypt, Mennofer, alabastrová Sfinga

Na lokalitě je identifikováno více než sto archeologických areálů. Dnešní pozůstatky pocházejí především z doby vlády panovníků Amenhotepa III., Ramesse II. a Ptolemaia IV. (velký Ptahův chrám) a Vahjebrea (palác); k rozvoji města ovšem přispěli panovníci ze všech historických období. Významnou osobností, která se podílela na utváření rázu města, byl také princ Chamuaset, syn Ramesse II.

V roce 1979 byl Mennofer zařazen na seznam světového dědictví UNESCO.

Související články

Reference

  1. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 10.1 - Božská triáda z Memfisu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy