Stereotyp: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 2. 2017, 01:56

Stereotyp je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný reprint předchozího vydání.

V metaforickém významu se obvykle jedná o převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V psychologii jde to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného reflexu, se podle I. P. Pavlova nazývá dynamický stereotyp.^[1] V etologii se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest vyvolávaný určitým spouštěcím mechanismem a v medicině jde o opakovaný, často nutkavý pohyb neodpovídající situaci a beze smyslu.

Etymologie

Slovo stereotyp je složeno z řec. stereos – „tvrdý, pevný“ a typtein – „razit, tisknout“. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století a v angličtině je doloženo již roku 1798. Metaforický význam „klišé, předsudek“ zavedl roku 1922 americký komentátor Walter Lippmann.^[2]

Společenský stereotyp

Společenský stereotyp je v sociologii a sociální psychologii typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tím názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností bez výjimek všem členům dané skupiny. Má spíše iracionální povahu, a přestože může být vytvořen na základě vlastní zkušenosti, ve většině případů vzniká přeceněním jednotlivé události či osoby a následným zobecněním na celou skupinu.

Pokud se stereotyp týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o tzv. autostereotypu. Pokud naopak platí o druhých lidech, mluví se o heterostereotypu; to je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.

Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Dají se velmi těžko vymýtit a člověk je přebírá už v dětství či v mládí ze svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v karikaturách a hrají velkou roli v masové propagandě.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1230.
↑ Online Etymology Dictionary, heslo Stereotype.
↑ Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1229n.

Literatura

M. Petrusek (red.), Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum 1996. Hesla Stereotyp a Stereotyp dynamický.
J. Rak, Bývali Čechové: české historické mýty a stereotypy. Jinočany: H&H, 1994 - 148 s. ISBN 80-85787-73-3
B. Soukupová, Česká společnost před sto lety: identita, stereotyp, mýtus. Praha: Sofis 2000 - 164 s. ISBN 80-902785-3-1

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu stereotyp na Wikimedia Commons
Galerie stereotyp na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo stereotyp ve Wikislovníku
(anglicky) Social Psychology Network Stereotyp a předsudek
(anglicky) Stereotype and Society

[1] Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1230.

[2] Online Etymology Dictionary, heslo Stereotype.

[3] Petrusek, Velký sociologický slovník, str. 1229n.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 '''Stereotyp''' je v původním významu tisk z trvalého odlitku (otisku) sazby, případně nezměněný [[reprint]] předchozího vydání.
-V [[metafora|metaforickém]] významu je to obvykle převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině, který významně ovlivňuje jejich vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V [[psychologie|psychologii]] je to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždycky vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá '''dynamický stereotyp'''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] obvykle vrozený soubor pohybů a gest, vyvolávaný přesně určitým [[spouštěcí mechanismus|spouštěcím mechanismem]]. V [[Lékařství|medicině]] jsou to opakované a často nutkavé pohyby, neodpovídající situaci a zbavené smyslu.
+V [[metafora|metaforickém]] významu se obvykle jedná o převzatý a neměnný soubor představ o člověku nebo skupině lidí, který významně ovlivňuje vnímání, hodnocení i postoje vůči nim. V [[psychologie|psychologii]] jde to neměnný a opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Naučený a přesně koordinovaný soubor pohybů, projev podmíněného [[reflex]]u, se podle [[Ivan Petrovič Pavlov|I. P. Pavlova]] nazývá ''dynamický stereotyp''.<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1230.</ref> V [[etologie|etologii]] se obvykle definuje jako vrozený soubor pohybů a gest vyvolávaný určitým spouštěcím mechanismem a v [[Lékařství|medicině]] jde o opakovaný, často nutkavý pohyb neodpovídající situaci a beze smyslu.
 == Etymologie ==
-Slovo stereotyp je složeno z [[řečtina|řec.]] ''stereos'', tvrdý, pevný, a ''typtein'', razit, tisknout. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století, v angličtině je doloženo k roku 1798, metaforický význam "klišé, předsudek" zavedl roku 1922 americký komentátor [[Walter Lippmann]].<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=stereotyp&searchmode=none ''Online Etymology Dictionary'', heslo Stereotype.]</ref>
+Slovo stereotyp je složeno z [[řečtina|řec.]] ''stereos –'' „tvrdý, pevný“ a ''typtein –'' „razit, tisknout“. Vzniklo jako tiskařský pojem ve Francii koncem 18. století a v angličtině je doloženo již roku 1798. Metaforický význam „klišé, předsudek“ zavedl roku 1922 americký komentátor [[Walter Lippmann]].<ref>[http://www.etymonline.com/index.php?allowed_in_frame=0&search=stereotyp&searchmode=none ''Online Etymology Dictionary'', heslo Stereotype.]</ref>
 == Společenský stereotyp ==
-V [[sociologie|sociologii]] a [[sociální psychologie|sociální psychologii]] typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tak ovlivňuje názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností všem členům dané skupiny bez rozlišení. Má spíše iracionální povahu a i když může vzniknout na základě vlastní zkušenosti, bývá to často přeceněním jednotlivé události či osoby a zobecněním na celou skupinu.
+Společenský stereotyp je v [[sociologie|sociologii]] a [[sociální psychologie|sociální psychologii]] typizovaný, běžně opakovaný a zjednodušený soubor představ a zároveň psychologický či společenský mechanismus, který reguluje vnímání a hodnocení, a tím názory, postoje i chování. Pro stereotyp je typické nerozlišené a paušální přisuzování určitých rysů a vlastností bez výjimek všem členům dané skupiny. Má spíše iracionální povahu, a přestože může být vytvořen na základě vlastní zkušenosti, ve většině případů vzniká přeceněním jednotlivé události či osoby a následným zobecněním na celou skupinu.
-Pokud se týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o '''autostereotypu'''. Naopak pokud se týká druhých a cizích, mluví se o '''heterostereotypu'''. To je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.
+Pokud se stereotyp týká vlastní osoby nebo skupiny, mluví se o tzv. ''autostereotypu''. Pokud naopak platí o druhých lidech, mluví se o ''heterostereotypu''; to je soubor často nelichotivých představ o příslušnících jiných společenských skupin, vrstev, etnik a podobně, základ rasových a společenských předsudků, například stereotypy Němce, Žida, Roma, tchyně atd.
-Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Jsou velmi houževnaté a člověk je přebírá už v dětství či v mládí od svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v [[karikatura|karikaturách]] a hrají velkou roli v masové [[propaganda|propagandě]].<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1229n.</ref>
+Společenské stereotypy zjednodušují orientaci a rozhodování a podporují zjednodušené rozlišení na „my“ a „oni“. Dají se velmi těžko vymýtit a člověk je přebírá už v dětství či v mládí ze svého okolí, z veřejného mínění i sdělovacích prostředků, často o takových skupinách, s nimiž nemá vlastní zkušenost. Společenské stereotypy se vyskytují například v [[karikatura|karikaturách]] a hrají velkou roli v masové [[propaganda|propagandě]].<ref>Petrusek, ''Velký sociologický slovník'', str. 1229n.</ref>
 [[Soubor:Antisemitic caricature 1873.jpg|thumb|upright=0.8| Stereotyp Žida (Vídeň, 1873)]]