Adéla Burgundská: Porovnání verzí
m Autoritní data |
m nevyplněné datum/místo narození/úmrtí - bude přebíráno z Wikidat |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| matka =[[Berta Švábská]] |
| matka =[[Berta Švábská]] |
||
| datum narození = [[931]]{{nejisté datum|narození}} |
| datum narození = [[931]]{{nejisté datum|narození}} |
||
| místo narození = |
|||
| datum úmrtí = [[16. prosinec|16. prosince]] [[999]] |
| datum úmrtí = [[16. prosinec|16. prosince]] [[999]] |
||
| místo úmrtí = [[klášter Selz]] |
| místo úmrtí = [[klášter Selz]] |
||
Verze z 13. 2. 2017, 11:58
Šablona:Infobox - panovnice Adéla Burgundská (uváděná též jako Adelaida, německy Adelheid; 931?, Burgundsko – 16. prosince 999, klášter Selz) byla druhou manželkou císaře Oty I. Velikého a jednou z nejvýznamnějších středověkých římských císařoven.
Život
Byla dcerou burgundského krále Rudolfa II. a jeho manželky Berty Švábské. Jejím bratrem byl burgundský král Konrád a prvním manželem italský král Lothar II., kterému byla zasnoubena již v dětství a za kterého byla provdána roku 947 – snad ve věku 16 let. Lothar II. byl však již po třech letech manželství otráven a Adéla jako dosud mladá žena ovdověla.
Po ovdovění ji markrabí Berengar z Ivrey (možná zodpovědný za Lotharovu vraždu) držel v zajetí na hradě Garda, neboť ji chtěl provdat za svého syna Adalberta a dosáhnout tak skrze ni italské královské koruny (podle langobardské právní tradice mohla Adéla designovat následníka). Královna však spolu s dcerou Emmou uprchla na hrad Canossa a požádala o pomoc německého krále Otu I., který Berengara porazil a sám se roku[951 v Pavii s Adélou oženil. Tento sňatek také přinesl Otovi právní nárok na italskou korunu.
2. února 962 byla Adéla spolu s manželem v Římě korunována na císařovnu. V italské i říšské politice měla na manžela velký vliv a od její doby dochází také k nárůstu intervencí římských královen v královských a císařských listinách. Doprovázela manžela i na italských taženích v letech 961–965 a 966–972.
Adéla se výrazně podílela na výchově svého syna Oty II. a i v jeho dospělém věku na něj měla velký vliv, a to do druhé poloviny 70. let, kdy bylo její postavení zastíněno postavením Otovy manželky Theofano a Adéla se vzdálila od císařského dvora. V letech 975–980 pak pobývala převážně v Itálii a v Burgundsku. Po synově smrti roku 983 jí spolu s její snachou Theofano a mohučským arcibiskupem Willigisem připadlo poručnictví nad nezletilým dědicem říše Otou III. Pro neshody s Theofano sice nakrátko opět opustila dvůr, po její smrti roku 991 však znovu převzala regentství. Poté, co Ota III. dosáhl roku 994 plnoletosti, se však znovu stáhla do ústraní a v posledních letech života pobývala v benediktinském klášteře Selz, který okolo roku 991 sama založila. Adéla byla vzdělaná a velmi sečtělá žena, ovládala čtyři jazyky.
Již její současníci, například Gebert z Aurillacu (pozdější papež Silvestr II.), ji nazývali "mater regnorum" ("matka království"). Adéla se angažovala také v clunyjském hnutí, roku 1097 byla svatořečena papežem Urbanem II.
Odkazy
Literatura
- Lexikon des Mittelalters, sv. 1, s. 145–146
- Bautz, F. W.: Adelheid, die heilige Kaiserin, in: Biographisch Bibliographisches Kirchenlexikon, Band I (1990) Spalte 35
- Fößel, A.: Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, ISBN 3-7995-4256-6
- Ennenová, E.: Ženy ve středověku, Praha 2001, ISBN 80-7203-369-7
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Adléta v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adéla Burgundská na Wikimedia Commons
| Italská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: - |
948–950 Adéla Burgundská |
Nástupce: Willa Toskánská |
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Edita Anglická |
951–961 Adéla Burgundská |
Nástupce: Theofano |
| Římská císařovna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Oda Hesenská |
962–973 Adéla Burgundská |
Nástupce: Theofano |
