Gabriela Preissová: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Životopis: oprava úmrtí Preisse + zdroj
Řádek 29: Řádek 29:


== Životopis ==
== Životopis ==
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Plaňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838-1896), za kterého se roku 1880 provdala. Vychovali spolu tři dětiː syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar.1889) a dceru Gabrielu (nar.1892)<ref>Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920</ref>. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve Šternberk na Moravě.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref>
Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do [[Plaňany|Plaňan]]. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech [[1871]]–[[1874]] byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře [[František Dvorský (archivář)|Františka Dvorského]]. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako [[Karolina Světlá|Karolína Světlá]], [[Eliška Krásnohorská]] nebo [[Jakub Arbes]]. V roce 1873 odjela na rok do [[Hodonín]]a ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838-1908), za kterého se roku 1880 provdala. Vychovali spolu tři dětiː syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar.1889) a dceru Gabrielu (nar.1892)<ref>Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920</ref>. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve [[Šternberk]]u na Moravě.<ref>[http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/preissova-odhalila-prosta-venkovska-dramata-slovacka-20120323.html Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka] Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012</ref>


Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1896 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde Preissová ovdověla.
Nějaký čas žila v [[Oslavany|Oslavanech]] a odtud podnikala cesty do [[Halič]]e a [[Rusko|Ruska]]. Dva roky také bydlela poblíž [[Klagenfurt]]u na statku svého manžela, kde se zajímala o život [[Korutany|korutanských]] [[Slovinci|Slovinců]]. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve [[Lvov]]ě a o dva roky později cestovala do [[Moskva|Moskvy]] a [[Nižnij Novgorod|Nižného Novgorodu]]. Tuto cestu popsala v ''Obrázcích z ruské pouti''. V roce 1896 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:300fad70-77fc-11dc-a733-000d606f5dc6?page=uuid:89402460-766c-11dc-91bc-000d606f5dc6|periodikum= Národní listy|datum= 4. 2. 1908|strany=2|titul=Úmrtí}}</ref>


Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) z Grazu, s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref> V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]]. Zemřela v Praze čtyři dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].
Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) z Grazu, s nímž se odstěhovala do [[Istrie (země)|istrijské]] [[Pula|Puly]] a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během [[První světová válka|první světové války]] byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]. V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 243</ref> V roce 1944 naposled navštívila [[Slovácko]] a svého syna, který žil ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]].<ref>[http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/gabriela-preissova.html Preissová Gabriela] Český jazyk.cz</ref> Její vnuk je historik umění [[Pavel Preiss]]. Zemřela v Praze čtyři dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]].

Verze z 3. 2. 2017, 14:50

Gabriela Preissová
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886)
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886)
Rodné jménoGabriela Sekerová
Narození23. března 1862
Kutná Hora Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. března 1946 (ve věku 84 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatelka, dramatička
Národnostčeská
StátČeské království, Československo
Významná dílaJejí pastorkyňa, Gazdina roba
DětiDimitrij Preiss
PříbuzníPavel Preiss (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabriela Preissová (rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, 23. března 1862 Kutná Hora – 27. března 1946 Praha[1]) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.

Životopis

Po úmrtí otce se rodina s otčímem přestěhovala do Plaňan. Zde vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Františka Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes. V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838-1908), za kterého se roku 1880 provdala. Vychovali spolu tři dětiː syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar.1889) a dceru Gabrielu (nar.1892)[2]. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve Šternberku na Moravě.[3]

Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1896 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.[4]

Jako vdova se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) z Grazu, s nímž se odstěhovala do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Během první světové války byla obžalována z velezrady, když se veřejně zastala šikanovaných ruských zajatců. Po válce žila v Praze, ovšem na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou České akademie věd a umění.[5] V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna, který žil ve Strážnici.[6] Její vnuk je historik umění Pavel Preiss. Zemřela v Praze čtyři dny po svých 84. narozeninách a je pohřbena na vyšehradském hřbitově.

V r. 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou Kutné Hory. U tamního chrámu sv. Barbory spisovatelka zasadila "lípu Gabriely Preissové".[7]

Dílo

Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.

  • Čeledín a dcera ze statku
  • Ideály
  • Obrázky ze Slovácka
  • Nové obrázky a črty
  • Když hvězdy padaly
  • Talmové zlato
  • Porosené pavučiny
  • Co vyprávěl život

Drama

Odkazy

Reference

  1. ↑ [Věstník československého filmu, 5.4.1946, s.62 (dostupné online v NK ČR)]
  2. ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920
  3. ↑ Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
  4. ↑ Úmrtí. Národní listy. 4. 2. 1908, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 243
  6. ↑ Preissová Gabriela Český jazyk.cz
  7. ↑ archfoto.cz:V parku před Svatou Barborou

Literatura

  • ČERNÝ, František. Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–7, 130, 303
  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 219–220. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 590. 
  • DEYL, Rudolf. Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–7, 343
  • KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083. 
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626. 
  • ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Praha : Divadelní ústav, 1962. 30 s.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gabriela_Preissová&oldid=14638313“