Gema: Porovnání verzí
m →Druhy: překlepy |
opravy popisek |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Cameo_lucrezia_borgia.jpg|thumb|upright=0.8|Lucretia Borgia a Alfonso d´Este (kamej, achát, kolem 1550)]] |
[[Soubor:Cameo_lucrezia_borgia.jpg|thumb|upright=0.8|Lucretia Borgia a Alfonso d´Este (kamej, achát, kolem 1550)]] |
||
[[Soubor:Intaglio Caracalla Cdm Paris Chab2101.jpg|thumb|upright=0.8|Římský císař [[Caracalla]] |
[[Soubor:Intaglio Caracalla Cdm Paris Chab2101.jpg|thumb|upright=0.8|Římský císař [[Caracalla]], kamej nápisem Petros a křížem přeřezaná na sv. Petra, [[ametyst]], kolem 250, kolem 600)]] |
||
[[Soubor:Kunsthistorisches Museum Vienna June 2006 031.jpg |thumb|upright=1.0|Mimořádně velká Gemma Augustea, kolem roku 10 (kamej, onyx 19 x 23 cm, ''Kunsthistorisches Museum'' Vídeň)]] |
[[Soubor:Kunsthistorisches Museum Vienna June 2006 031.jpg |thumb|upright=1.0|Mimořádně velká Gemma Augustea, kolem roku 10 (kamej, onyx 19 x 23 cm, ''Kunsthistorisches Museum'' Vídeň)]] |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
[[Glyptika]], velmi jemné vybrušování do drahých kamenů a polodrahokamů, vznikla patrně na Blízkém Východě a v údolí [[Indus|Indu]], kde se od 2. tisíciletí př. n. l. vyráběly pečetní válečky a pečetidla. Brousilo se dřevěnými nebo kovovými hroty, na něž se nanášel prášek z korundu a roztlučených drahokamů. Nástroj se točil svidříkem, později na jednoduchém šlapacím soustruhu. Práce byla nesmírně zdlouhavá a náročná. |
[[Glyptika]], velmi jemné vybrušování do drahých kamenů a polodrahokamů, vznikla patrně na Blízkém Východě a na Středním Východě v údolí [[Indus|Indu]], kde se od 2. tisíciletí př. n. l. vyráběly pečetní válečky a pečetidla. Brousilo se dřevěnými nebo kovovými hroty, na něž se nanášel prášek z korundu a roztlučených drahokamů. Nástroj se točil svidříkem, později na jednoduchém šlapacím soustruhu. Práce byla nesmírně zdlouhavá a náročná. Stejné válečky z téže doby pocházejí z [[Mezopotámie]] a z [[Asýrie]]. |
||
Ve Středomoří se technika objevuje v Egyptě a na Krétě, od 7. století př. n. l. v Řecku a později v Římě, kde dosáhla velké dokonalosti. Gemy se zasazovaly do zlatých, často zdobených obrub, do závěsů a [[Pečetní prsten|pečetních prstenů]]. Starověké a byzantské gemy se ve středověku používaly k ozdobě bohoslužebných předmětů |
Ve Středomoří se tato technika objevuje v Egyptě a na Krétě, od 7. století př. n. l. v Řecku a později v Římě, kde dosáhla velké dokonalosti. Gemy se nejčastěji brousily do tvaru vypuklých oválných nebo kruhových čoček a zasazovaly do zlatých, často zdobených obrub, do závěsů a [[Pečetní prsten|pečetních prstenů]]. Starověké a byzantské gemy se ve středověku používaly k ozdobě bohoslužebných předmětů. Proslulým sběratelem gem byl císař [[Karel IV.]], který je dal zasadit také do [[Svatováclavská koruna| české královské kotuny]] a do koruny římského císaře, která spočívá na bustě svatého [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v [[Cáchy|Cáchách]]. |
||
Od 15. století byly gemy velmi oblíbené jako šperky a řezaly se hlavně v Itálii, ve Francii v Paříži a na dvoře burgundských vévodů. V období manýrismu se objevují specifické gemy také z brusírny na dvoře císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] v Praze, kde se proslavili [[Miseroniové z Lisonu]]. Rudolfova rozsáhlá sbírka, do jejíhož inventáře byla zapsána i největší římská ''Gemma Augustea'', je vystavena zčásti v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni a ve Světské klenotnici v Hofburgu. |
|||
== Druhy == |
== Druhy == |
||
V běžné řeči se často chybně zaměňují, každý má odlišný významː |
V běžné řeči se často pojmy chybně zaměňují, každý má odlišný významː |
||
* '''Gema''' nebo latinské ''gemma'' je obecné označení pro drobnou rytinu či plastiku ve tvrdém materiálu, nejčastěji v drahokamu či ve skle. |
* '''Gema''' (nebo latinské ''gemma'') je obecné označení pro drobnou rytinu či plastiku ve tvrdém materiálu, nejčastěji v drahokamu či ve skle. |
||
* '''[[Intaglie]]''' je gema s motivem vybroušeným do hloubky, tj. v negativu, aby se dala otiskovat, |
* '''[[Intaglie]]'''(latinsk ''intaglio'') je gema s motivem vybroušeným do hloubky, tj. v negativu, aby se dala otiskovat, zasazuje se do pečetidel a pečetních prstenů - [[signet]]ů. Má-li nápis, je stranově obrácený, aby se dal přečíst v otisku. |
||
* '''[[Kamej]]''' je gema, která má vypuklý, tj. pozitivně řezaný [[Reliéf (sochařství)|reliéf]], jde o miniaturu basreliéfu. Často pro zvýraznění, resp. kontrast, využívá různobarevných vrstev drahokamů, jako jsou odrůdy [[turmalín]]u, proužkový [[achát]], černo-bílý [[onyx]] či černo-hnědo-červeno-bílý sardonyx. |
* '''[[Kamej]]''' je gema, která má vypuklý, tj. pozitivně řezaný [[Reliéf (sochařství)|reliéf]], jde o miniaturu basreliéfu. Často pro zvýraznění, resp. kontrast, využívá různobarevných vrstev drahokamů, jako jsou odrůdy [[turmalín]]u, proužkový [[achát]], černo-bílý [[onyx]] či černo-hnědo-červeno-bílý sardonyx. |
||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
Řádek 20: | Řádek 22: | ||
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.314.jpg|Válečkové pečetidlo s býkem (kolem 3000 př. n. l.) |
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.314.jpg|Válečkové pečetidlo s býkem (kolem 3000 př. n. l.) |
||
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.366.jpg|Válečkové pečetidlo (hematit, kolem 1800 př. n. l.) |
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.366.jpg|Válečkové pečetidlo (hematit, kolem 1800 př. n. l.) |
||
Soubor:Arte romana, toro furioso, sardonice su I sec. ac.-I sec dc.JPG |Býk ( |
Soubor:Arte romana, toro furioso, sardonice su I sec. ac.-I sec dc.JPG |Býk (kamej, sardonyx, 1. stol. př. n. l.) |
||
Soubor:Arte bizantina, annunciazione, sardonice, VI-VII sec.JPG|Zvěstování, Byzanc (kamej, sardonyx, kolem 600) |
Soubor:Arte bizantina, annunciazione, sardonice, VI-VII sec.JPG|Zvěstování, Byzanc (kamej, sardonyx, kolem 600) |
||
Soubor:Italia, madonna col bambino, xvi sec, da tesoro di chartes.JPG |Madona s Ježíškem (kamej, Itálie, 16. stol.) |
Soubor:Italia, madonna col bambino, xvi sec, da tesoro di chartes.JPG |Madona s Ježíškem (kamej, Itálie, 16. stol.) |
Verze z 24. 1. 2017, 10:44
Gema (lat. gemma, drahokam) je drobná plastika, vybroušená nebo vyřezaná do drahého kamene nebo do skla a užívaná jako část šperku nebo amulet.
Historie
Glyptika, velmi jemné vybrušování do drahých kamenů a polodrahokamů, vznikla patrně na Blízkém Východě a na Středním Východě v údolí Indu, kde se od 2. tisíciletí př. n. l. vyráběly pečetní válečky a pečetidla. Brousilo se dřevěnými nebo kovovými hroty, na něž se nanášel prášek z korundu a roztlučených drahokamů. Nástroj se točil svidříkem, později na jednoduchém šlapacím soustruhu. Práce byla nesmírně zdlouhavá a náročná. Stejné válečky z téže doby pocházejí z Mezopotámie a z Asýrie.
Ve Středomoří se tato technika objevuje v Egyptě a na Krétě, od 7. století př. n. l. v Řecku a později v Římě, kde dosáhla velké dokonalosti. Gemy se nejčastěji brousily do tvaru vypuklých oválných nebo kruhových čoček a zasazovaly do zlatých, často zdobených obrub, do závěsů a pečetních prstenů. Starověké a byzantské gemy se ve středověku používaly k ozdobě bohoslužebných předmětů. Proslulým sběratelem gem byl císař Karel IV., který je dal zasadit také do české královské kotuny a do koruny římského císaře, která spočívá na bustě svatého Karla Velikého v Cáchách.
Od 15. století byly gemy velmi oblíbené jako šperky a řezaly se hlavně v Itálii, ve Francii v Paříži a na dvoře burgundských vévodů. V období manýrismu se objevují specifické gemy také z brusírny na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, kde se proslavili Miseroniové z Lisonu. Rudolfova rozsáhlá sbírka, do jejíhož inventáře byla zapsána i největší římská Gemma Augustea, je vystavena zčásti v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni a ve Světské klenotnici v Hofburgu.
Druhy
V běžné řeči se často pojmy chybně zaměňují, každý má odlišný významː
- Gema (nebo latinské gemma) je obecné označení pro drobnou rytinu či plastiku ve tvrdém materiálu, nejčastěji v drahokamu či ve skle.
- Intaglie(latinsk intaglio) je gema s motivem vybroušeným do hloubky, tj. v negativu, aby se dala otiskovat, zasazuje se do pečetidel a pečetních prstenů - signetů. Má-li nápis, je stranově obrácený, aby se dal přečíst v otisku.
- Kamej je gema, která má vypuklý, tj. pozitivně řezaný reliéf, jde o miniaturu basreliéfu. Často pro zvýraznění, resp. kontrast, využívá různobarevných vrstev drahokamů, jako jsou odrůdy turmalínu, proužkový achát, černo-bílý onyx či černo-hnědo-červeno-bílý sardonyx.
Galerie
-
Válečkové pečetidlo s býkem (kolem 3000 př. n. l.)
-
Válečkové pečetidlo (hematit, kolem 1800 př. n. l.)
-
Býk (kamej, sardonyx, 1. stol. př. n. l.)
-
Zvěstování, Byzanc (kamej, sardonyx, kolem 600)
-
Madona s Ježíškem (kamej, Itálie, 16. stol.)
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Gemma. Sv. 9, str. 1007
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo gema ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gema na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Glyptics
- Wikidata: Engraved gem
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- (anglicky)
- Beazley Archive stránky o klasických gemách
- Carvers and Collectors katalog výstavy ve Villa Getty 2009
- Digital Library Numis (DLN) Knihy a články o gemách online
- The Johnston collection of engraved gems Metropolitan Museum of Art