Gábes: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ŽD (diskuse | příspěvky)
Změna jména z Gabès na Gábes v souladu s Indexem českých exonym (2. vydání, Praha 2011), který by měl být závazný.
Řádek 27: Řádek 27:
| web =
| web =
}}
}}
'''Gabès''' ({{Vjazyce2|ar|قابس}} ''Qābis'') je [[Tunisko|tuniské]] město a sídlo stejnojmenného guvernorátu a přístav na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] u [[Malá Syrta|Gabeského zálivu]], asi 110 km jihozápadně od [[Sfax]]u a 60 km západně od ostrova [[Džerba]]. V roce 2004 zde žilo přes 116 000 obyvatel a bylo tak šestým největším tuniským městem.
'''Gábes''' (v anglickém přepisu '''Gabès,''' {{Vjazyce2|ar|قابس}} ''Qābis'')<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Index českých exonym|vydání=2|vydavatel=Český úřad měřičský a katastrální|místo=Praha|rok=2011|počet stran=133|strany=31|isbn=978-80-86918-64-8}}</ref> je [[Tunisko|tuniské]] město a sídlo stejnojmenného guvernorátu a přístav na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] u [[Malá Syrta|Gabeského zálivu]], asi 110&nbsp;km jihozápadně od [[Sfax]]u a 60&nbsp;km západně od ostrova [[Džerba]]. V roce 2004 zde žilo přes 116&nbsp;000 obyvatel a bylo tak šestým největším tuniským městem.


== Historie ==
== Historie ==
[[Soubor:Port gabes maree haute.jpg|thumb|left|Přístav na počátku 20. století]]
[[Soubor:Port gabes maree haute.jpg|thumb|left|Přístav na počátku 20. století]]
Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie [[Tripolsko|Tropoliana]] a nazývalo se ''Tacapae''. Poprvé se o místě zmínil filosof [[Lucius Apuleius|Apuleius]] (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gabès stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gabesem a Madenine vybudována obranná [[Marethská linie]]. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita ''Université de Gabès''.
Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie [[Tripolsko|Tropoliana]] a nazývalo se ''Tacapae''. Poprvé se o místě zmínil filosof [[Lucius Apuleius|Apuleius]] (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná [[Marethská linie]]. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita ''Université de Gabès''.


== Průmysl ==
== Průmysl ==
Gabès je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gabeském zálivu a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500&nbsp;000 [[datlovník]]y a ovocnými stromy, např. [[granátovník]]y. Pěsteuje se zde i [[Henna bílá|henna]].
Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500&nbsp;000 [[datlovník]]y a ovocnými stromy, např. [[granátovník]]y. Pěsteuje se zde i [[Henna bílá|henna]].


== Doprava ==
== Doprava ==
[[Soubor:Façades de la gare de chemin de fer de Gabès.JPG|thumb|left|Železniční stanice]]
[[Soubor:Façades de la gare de chemin de fer de Gabès.JPG|thumb|left|Železniční stanice]]
Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště ''Aéroport de Gabès-Matmata'' s kapacitou 200&nbsp;000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města [[Tunis]]u. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gabèsu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000&nbsp;mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od [[Libye|libyjských]] hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků.
Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště ''Aéroport de Gabès-Matmata'' s kapacitou 200&nbsp;000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města [[Tunis]]u. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000&nbsp;mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od [[Libye|libyjských]] hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků.


== Turistika ==
== Turistika ==
[[Soubor:Gabès Jarah souq(js)6.jpg|thumb|right|Trh]]
[[Soubor:Gabès Jarah souq(js)6.jpg|thumb|right|Trh]]
V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov [[Džerba]]. Nejznámější jsou ''Lemawa'' a ''Lemaya''. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gabès je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40&nbsp;km vzdálená [[Matmata]]. Gabeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO.<ref>{{Citace elektronické monografie
V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov [[Džerba]]. Nejznámější jsou ''Lemawa'' a ''Lemaya''. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40&nbsp;km vzdálená [[Matmata]]. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] UNESCO.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Oasis de Gabès
| titul = Oasis de Gabès
| vydavatel = UNESCO
| vydavatel = UNESCO
Řádek 51: Řádek 51:


== Osobnosti ==
== Osobnosti ==
V Gabèsu se narodili izraelští politici [[Avraham Ti'ar]] a [[Silvan Šalom]].
V Gábesu se narodili izraelští politici [[Avraham Ti'ar]] a [[Silvan Šalom]].
== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 13. 1. 2017, 15:45

Gabès
قابس Qābis
Mešita Jarah
Mešita Jarah
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1 m n. m.
StátTuniskoTunisko Tunisko
Gabès
Gabès
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel116 323
Správa
StarostaKarim Kraïet
PSČ6000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gábes (v anglickém přepisu Gabès, arabsky قابسQābis)[1] je tuniské město a sídlo stejnojmenného guvernorátu a přístav na pobřeží Středozemního moře u Gabeského zálivu, asi 110 km jihozápadně od Sfaxu a 60 km západně od ostrova Džerba. V roce 2004 zde žilo přes 116 000 obyvatel a bylo tak šestým největším tuniským městem.

Historie

Přístav na počátku 20. století

Město založili Féničané jako obchodní středisko. Za římské nadvlády se stalo součástí provincie Tropoliana a nazývalo se Tacapae. Poprvé se o místě zmínil filosof Apuleius (125–180). V 5. století je zde doloženo sídlo biskupství a známi jsou i tehdejší tři biskupové Dulcitius, Servilius a Caius. V roce 1881 se Gábes stal součástí francouzského protektorátu. Před druhou světovou válkou byla mezi Gábesem a Madenine vybudována obranná Marethská linie. Roku 1940 město ovládli Němci. V letech 1942–1943 silně poškozeno při bojích mezi německou, anglickou a francouzskou armádou. Velkou povodní bylo město poškozeno roku 1962. V roce 2003 vznikla místní univerzita Université de Gabès.

Průmysl

Gábes je jedním z největších průmyslových center v Tunisku. Dominuje zde především chemický průmysl. Velké množství továren má negativní dopad na čistotu vody v Gábeském zálivu, a okolí je proto málo vyhledáváno turisty. Tuniská vláda se v posledních letech snaží o snížení znečištění. Okolo města je oáza s 500 000 datlovníky a ovocnými stromy, např. granátovníky. Pěsteuje se zde i henna.

Doprava

Železniční stanice

Východně od města bylo 4. června 2008 pro civilní lety otevřeno bývalé vojenské letiště Aéroport de Gabès-Matmata s kapacitou 200 000 cestujících ročně. V provozu je jediná linka do hlavního města Tunisu. Po dobudování letiště se počítá i s mezinárodním provozem. V Gábesu končí úzkorozchodná železnice o šířce 1000 mm a je nejbližší tuniskou železniční stanicí od libyjských hranic. Je plánována výstavba železnice až do libyjského pohraničního města Ras Ajdir, čímž by byla propojena libyjská a tuniská železniční síť. Přístav slouží k vývozu surovin a k rybolovu, který se zaměřuje na lov tuňáků.

Turistika

Trh

V okolí města jsou pláže. Turisté nejraději navštěvují ty jižně od města při cestě na ostrov Džerba. Nejznámější jsou Lemawa a Lemaya. Tuniská vláda chce v příštích letech vybudovat turistická střediska. Gábes je vhodným výchozím bodem k výletů do vnitrozemí a pouště. Nejnavštěvovanějším místem v okolí je 40 km vzdálená Matmata. Gábeská oáza byla v roce 2008 jako unikátní ekosystém v pouštním prostředí navržena na seznam Světového dědictví UNESCO.[2] V oáze je okolo 150 s kapacitou 650 litrů vody za sekundu.

Osobnosti

V Gábesu se narodili izraelští politici Avraham Ti'ar a Silvan Šalom.

Odkazy

Reference

  1. Index českých exonym. 2. vyd. Praha: Český úřad měřičský a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 31. 
  2. Oasis de Gabès [online]. UNESCO [cit. 2014-11-30]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy