Červenka (okres Olomouc): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Úprava infoboxu dle konsenzu
zpřesnění
Řádek 33: Řádek 33:


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází listiny krále [[Václav II.|Václava II.]] z roku [[1287]], která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí - z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.
První písemná zmínka o obci pochází listiny krále [[Václav II.|Václava II.]] z roku [[1287]], která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.


Obec byla původně nazývána "Czermný", což ve [[Staročeština|staročeštině]] znamená "červený". Nejspíš v přepisování bylo písmeno "m" vynecháno a tak vzniknul název "Czerný", tzn. černý. Tento název se používal až do roku [[1887]], kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka.
Obec byla původně nazývána ''Czermný'', což ve [[Staročeština|staročeštině]] znamená „červený“. Nejspíš v přepisování bylo písmeno „m“ vynecháno a tak vzniknul název ''Czerný'', tzn. „černý“. Tento název se používal až do roku [[1887]], kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka.


V roce [[1960]] se Červenka organizačně spojila s obcí [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]], ale později byla Červenka začleněna pod město [[Litovel]]. Od roku [[1991]] je obec opět samostatnou, ovšem už bez [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]], které zůstaly pod správou [[Litovel|Litovle]].
V roce [[1960]] se Červenka organizačně spojila s obcí [[Tři Dvory (Litovel)|Tři Dvory]], ale od 1. ledna [[1976]] byla Červenka začleněna pod město [[Litovel]]. Od 24. listopadu [[1990]] je obec opět samostatnou, ovšem už bez [[Tři Dvory (Litovel)|Tří Dvorů]], které zůstaly pod správou [[Litovel|Litovle]].<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83 a 537.</ref>


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
* '''[[Kostel svatého Alfonse (Červenka)|Kostel svatého Alfonse]]''' - Základní kámen byl položen v roce [[1860]] a vysvěcení kostela proběhlo v roce [[1862]]. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
* '''[[Kostel svatého Alfonse (Červenka)|Kostel svatého Alfonse]]''' Základní kámen byl položen v roce [[1860]] a vysvěcení kostela proběhlo v roce [[1862]]. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
* '''Kaple sv. Pavlíny''' - Byla postavena v roce [[1798]] uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
* '''Kaple sv. Pavlíny''' Byla postavena v roce [[1798]] uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
* '''Mariánský sloup''' - Je z roku [[1756]]. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce [[2008]] byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]].
* '''Mariánský sloup''' Je z roku [[1756]]. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce [[2008]] byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]].
* '''Klášter''' - Rakouský arcivévoda Maxmilián d´Este nechal v roce [[1847]] postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu [[Redemptoristé|Redemptoristů]]. V roce [[1950]] byl klášter násilně zrušen, od roku [[1960]] až do současnosti je budova využívána jako [[domov důchodců]].
* '''Klášter''' Rakouský arcivévoda Maxmilián d´Este nechal v roce [[1847]] postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu [[Redemptoristé|Redemptoristů]]. V roce [[1950]] byl klášter násilně zrušen, od roku [[1960]] až do současnosti je budova využívána jako [[domov důchodců]].


== Doprava ==
== Doprava ==
Řádek 49: Řádek 49:


== Průmysl ==
== Průmysl ==
* HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich monáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav. A kamionová autodoprava-
* HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich monáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
* AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
* AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
* Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
* Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
Řádek 77: Řádek 77:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

{{Okres Olomouc}}
{{Okres Olomouc}}



Verze z 12. 1. 2017, 18:00

Červenka
Kaple sv. Pavlíny
Kaple sv. Pavlíny
Znak obce ČervenkaVlajka obce Červenka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLitovel
Obec s rozšířenou působnostíLitovel
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 453 (2023)[1]
Rozloha11,30 km²[2]
Katastrální územíČervenka
Nadmořská výška236 m n. m.
Počet domů426 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Červenka
Svatoplukova 16
784 01 Červenka
epodatelna@obeccervenka.cz
StarostaIng. Vladimír Navrátil
Oficiální web: www.obeccervenka.cz
Úřední web: www.obeccervenka.cz
Červenka
Červenka
Další údaje
Kód obce552186
Kód části obce21032
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce a 3 km severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Morava.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.

Obec byla původně nazývána Czermný, což ve staročeštině znamená „červený“. Nejspíš v přepisování bylo písmeno „m“ vynecháno a tak vzniknul název Czerný, tzn. „černý“. Tento název se používal až do roku 1887, kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka.

V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle.[4]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
  • Kaple sv. Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
  • Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
  • Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d´Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu Redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.

Doprava

Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová - Přerov - Bohumín (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 20062008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.

Průmysl

  • HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich monáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
  • AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
  • Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
  • Lachnit - LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
  • DUNAJ - Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
  • Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu

Počet obyvatel

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83 a 537.

Externí odkazy