Oskar Brázda: Porovnání verzí
m Robot přidal {{Autoritní data}} |
→Externí odkazy: typo |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
⚫ | |||
{{Portály|Umění}} |
{{Portály|Umění}} |
||
{{DEFAULTSORT:Brázda, Oskar}} |
{{DEFAULTSORT:Brázda, Oskar}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Čeští výtvarníci]] |
[[Kategorie:Čeští výtvarníci]] |
||
[[Kategorie:Čeští malíři]] |
[[Kategorie:Čeští malíři]] |
Verze z 10. 1. 2017, 23:00
Oskar Brázda | |
---|---|
Malíř a jeho model Malíř a jeho model | |
Narození | 30. září 1887 Rosice nad Labem Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. prosince 1977 (ve věku 90 let) Líčkov Československo |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř a sochař |
Manžel(ka) | Amelie Posse-Brázdová |
Děti | Jan Brazda |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oskar Brázda (30. září 1887 Rosice nad Labem – 19. prosince 1977 Líčkov u Žatce) byl český malíř a výtvarník.
Život
Oskar Brázda se narodil v Rosicích nad Labem. Tady prožil své dětství i část prvních školních let. Jeho otec podnikal v pohostinství. Rodina se několikrát stěhovala. Poměrně záhy odešla do Prahy, kde otec provozoval známou kavárnu Slavia naproti Národnímu divadlu. V Praze navštěvoval Brázda gymnázium. Roku 1904 vstoupit na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Jeho profesory tam byli především Rudolf Bacher (1862-1945) a Kasimir Pochwalski (1855-1940).
Studium úspěšně ukončil na Akademii výtvarných umění ve Vídni a poté, díky císařskému stipendiu, studoval v Itálii. V roce 1915 se v Římě oženil s Amelií Posse. V průběhu 1. světové války se seznámili s Edvardem Benešem a aktivně se účastnili i 1. československého odboje. Oba byli dokonce v letech 1915–1916, jako nepřátelští cizinci, internováni na Sardinii ve městě Algheru. V roce 1925 se změnila politická situace v Itálii, a proto ji s rodinou opustil a vrátil se zpět do vlasti. Kvůli krásné krajině v okolí koupil spolu se svou ženou Amelií Posse-Brázdovou barokní zámek Líčkov nedaleko Žatce, tehdy již 50 let neobydlený, kam se spolu s ní a se svými dvěma syny přestěhoval a intenzivně tvořil.
Po začátku 2. světové války musel zámek opustit a nějaký čas strávil i ve vězení, ze kterého byl propuštěn až po intervenci ze zahraničí. Po válce se vrátil na zámek, ale ten mu byl v roce 1948 vyvlastněn a přišel i o část obrazů, kterými státu zaplatil tzv. milionářskou dávku. Na zámku však zůstal. Po roce 1989 jeho druhá žena Marie, rozená Weisová, získala díky restitucím manželův majetek zpět a na zámku Líčkov vytvořila Galerii Oskara Brázdy, kde návštěvníci zámku mohou vidět množství jeho děl i osobních věcí.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oskar Brázda
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 135.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 152.
- KOUDELKA, Ivo. Oskar Brázda a jeho dvě múzy : Amelie Posse a Maria Weiss. Praha: Regulus, 2015. ISBN 978-80-86279-49-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Brázda na Wikimedia Commons
- BRÁZDA, Oskar. Vlastní portret. Zlatá Praha (II). 1924-1925, roč. 42, čís. 35-36, s. 347. Dostupné online [cit. 2015-04-28].
- Zámek Líčkov - životopis ak.mal. Oskara Brázdy
- Žila jsem pro Československo. Pořad Českého rozhlasu Plus věnovaný první manželce Oskara Brázdy Amelii Posse, zabývá se životem manželů Brázdových v Itálii i Československu.