Knovízská kultura: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m přidána Kategorie:Pravěk a starověk na území Česka za použití HotCat |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
[[Kategorie:Kultury doby bronzové|Knovízská]] |
[[Kategorie:Kultury doby bronzové|Knovízská]] |
||
[[Kategorie:Pravěk a starověk na území Česka]] |
|||
Verze z 9. 1. 2017, 19:19
Knovízská kultura doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu a vychází z mísení pozůstatků únětického lidu, dále středodunajské mohylové a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 1050 před n. l., osidlovala výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala lehčí opevnění (palisáda). Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).
Knovízská kultura sousedila na severu s popelnicovými poli lužickými, patrně etnicky spadajícími k Venetům.
Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.
Kultura přechází v mladší fázi (1000 př. n. l. až 800 př. n. l.) do kultury štítarské.
