Zemský výbor: Porovnání verzí
částečný revert (nechápu, co vedlo Marvina k neodůvodněnému a bezdůvodnému zneviditelnění mnou vloženého staršího textu) + úprava |
doplnění |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Zemský výbor''' byl od roku [[1861]] až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] výkonný orgán (obdoba vlády) zemí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]) a poté [[Země Československé republiky|zemí Československé republiky]]. Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce [[1848]] až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. |
'''Zemský výbor''' byl od roku [[1861]] až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] výkonný orgán (obdoba vlády) zemí [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] (od roku 1867 v [[Předlitavsko|Předlitavsku]]) a poté [[Země Československé republiky|zemí Československé republiky]]. Zemské výbory navázaly na '''stavovské zemské výbory''', které od zrušení patrimoniální správy po roce [[1848]] až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k [[Neoabsolutismus|neoabsolutismu]] s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání [[Anenské patenty|anenských patentů]]. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé [[Rakousko|Rakouské republice]] byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami. |
||
V [[Československo|Československu]] mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. |
V [[Československo|Československu]] mu předsedal [[zemský prezident]]. Jeho členové byli voleni z členů [[zemské zastupitelstvo|zemského zastupitelstva]] na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V [[Čechy|zemi České]], [[Země moravskoslezská|Moravskoslezské]] a [[Slovensko|Slovenské]] měly 12 členů a 12 náhradníků, v [[Podkarpatská Rus|zemi Podkarpatoruské]] 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla [[zemský úřad|zemského úřadu]] je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti [[den|dnů]]. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem. |
||
Verze z 6. 1. 2017, 16:03
Zemský výbor byl od roku 1861 až do druhé světové války výkonný orgán (obdoba vlády) zemí Rakouského císařství (od roku 1867 v Předlitavsku) a poté zemí Československé republiky. Zemské výbory navázaly na stavovské zemské výbory, které od zrušení patrimoniální správy po roce 1848 až do 1861 fungovaly provizorně na podobném poli, ale vzhledem k neoabsolutismu s výrazně omezenými pravomocemi. Zemský výbor byl volen zemským sněmem (v Čechách měl osm, na Moravě šest a ve Slezsku čtyři členy a předsedu) a jeho předsedou byl zemský maršálek, případně v jiných zemích zemský hejtman. V Čechách byl zemský výbor nahrazen zemskou správní komisí v roce 1913 po vydání anenských patentů. V některých nástupnických státech Rakouska-Uherska vznikaly instituce s podobným vymezením jako zemské výbory. V nově vzniklé Rakouské republice byly zemské výbory nahrazeny zemskými vládami.
V Československu mu předsedal zemský prezident. Jeho členové byli voleni z členů zemského zastupitelstva na první ustavující schůzi nově zvoleného zastupitelstva. V zemi České, Moravskoslezské a Slovenské měly 12 členů a 12 náhradníků, v zemi Podkarpatoruské 6 členů a 6 náhradníků. Schůze zemského výboru byly neveřejné a do sídla zemského úřadu je svolával zemský prezident nejméně jednou měsíčně. V případě, že o svolání schůze požádali písemně aspoň 4 členové zemského výboru, musel ji zemský prezident svolat nejdéle do pěti dnů. Zápisy z těchto schůzí prováděl úředník, pověřený zemským prezidentem.
Literatura
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 306–307; 381.
