Werner von Haeften: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +kat
-Kategorie:Německý odboj během druhé světové války; +Kategorie:Popravení zastřelením; ± 2 kategorie za použití HotCat, styl. úpravy, wikiodkazy, aut. data, portály
Řádek 20: Řádek 20:
}}
}}


'''Werner Karl von Haeften''' ([[9. říjen|9. října]] [[1908]], [[Berlín]] – [[21. červenec|21. července]] [[1944]], Berlín, Ministerstvo války) byl německý právník a důstojník [[Wehrmacht]]u, který se jako jeden z organizátorů podílel na neúspěšném [[atentát]]u na [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] [[20. červenec|20. července]] [[1944]].
'''Werner Karl von Haeften''' ([[9. říjen|9. října]] [[1908]], [[Berlín]] – [[21. červenec|21. července]] [[1944]], Berlín, Ministerstvo války) byl německý právník a důstojník [[Wehrmacht]]u, který se jako jeden z organizátorů podílel na neúspěšném [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|atentátu na Adolfa Hitlera]] 20. července 1944.


== Život ==
== Život ==
Vystudoval právnickou školu. Za druhé světové války byl právním poradcem.
Vystudoval právnickou školu. Za druhé světové války byl právním poradcem.


V roce 1943 byl převelen na ministerstvo generálplukovníka Friedricha Olbrichta, který byl jedním z hlavních představitelů [[operace Valkýra]], jež měla za úkol svrhnout [[Adolf Hitler|Hitlerovu]] [[Nacismus|nacistickou]] vládu a nastolit [[mír]] se Spojenci.
V roce 1943 byl převelen na ministerstvo generálplukovníka Friedricha Olbrichta, který byl jedním z hlavních představitelů [[operace Valkýra]], jež měla za úkol svrhnout [[Adolf Hitler|Hitlerovu]] [[Nacismus|nacistickou]] vládu a nastolit mír se Spojenci.


Von Haeften se okamžitě přidal ke spiknutí. Podílel se přímo na [[atentát]]u z 20. července 1944, když doprovodil plukovníka [[Claus Schenk von Stauffenberg|Clause Schenka von Stauffenberg]] do [[Vlčí doupě|Vlčího doupěte]] a poté mu pomohl aktivovat bombu. Po selhání akce Valkýra zůstal jako jeden z malé skupinky lidí, kteří zůstali [[Claus Schenk von Stauffenberg|Stauffenbergovi]] věrní. Za tyto činy byl [[in memoriam]] prohlášen hrdinou Německého odboje proti tyranii Německé [[Nacistické Německo|Třetí říše]].
Von Haeften se okamžitě přidal ke spiknutí. Podílel se přímo na [[atentát]]u z 20. července 1944, když doprovodil plukovníka [[Claus Schenk von Stauffenberg|Clause Schenka von Stauffenberg]] do [[Vlčí doupě|Vlčího doupěte]] a poté mu pomohl aktivovat bombu. Po selhání akce Valkýra zůstal jako jeden z malé skupinky lidí, kteří zůstali Stauffenbergovi věrní. Za tyto činy byl [[in memoriam]] prohlášen hrdinou německého odboje proti tyranii Třetí říše.


Rozsudkem válečného soudu, svolaným Friedrichem Frommem, byl [[soud|odsouzen]] k okamžité [[Poprava|popravě]]. Společně s Friedrichem Olbrichtem, [[Claus Schenk von Stauffenberg|Clausem von Stauffenberg]] a Albrechtem Mertzem von Quirnheim odveden na dvůr říšského ministerstva války, tzv. Bendlerstrasse, kde se jako projev [[čest|cti]] vrhl vstříc kulkám, letícím na Stauffenberga. Kulky ale zabily oba dva naráz.
Rozsudkem válečného soudu, svolaného Friedrichem Frommem, byl odsouzen k okamžité [[Poprava|popravě]]. Společně s Friedrichem Olbrichtem, Stauffenbergem a Albrechtem Mertzem von Quirnheim odveden na dvůr říšského ministerstva války, tzv. Bendlerstrasse, kde se jako projev cti vrhl vstříc kulkám, letícím na Stauffenberga. Kulky ale zabily oba dva naráz.


Jeho život skončil 21. července 1944 několik minut po [[půlnoc]]i.
Jeho život skončil 21. července 1944 několik minut po půlnoci.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádek 37: Řádek 37:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Druhá světová válka|Německo}}
{{DEFAULTSORT:Haeften, Werner von}}
{{DEFAULTSORT:Haeften, Werner von}}
[[Kategorie:Německé šlechtické rody]]
[[Kategorie:Osobnosti německého odboje během druhé světové války]]
[[Kategorie:Osobnosti druhé světové války]]
[[Kategorie:Němečtí šlechtici]]
[[Kategorie:Německý odboj během druhé světové války]]
[[Kategorie:Oběti druhé světové války]]
[[Kategorie:Oběti druhé světové války]]
[[Kategorie:Narození 1908]]
[[Kategorie:Popravení zastřelením]]
[[Kategorie:Narození 9. října]]
[[Kategorie:Narození v Berlíně]]
[[Kategorie:Narození v Berlíně]]
[[Kategorie:Úmrtí v Berlíně]]
[[Kategorie:Narození 1908]]
[[Kategorie:Úmrtí 1944]]
[[Kategorie:Úmrtí 1944]]
[[Kategorie:Narození 9. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 21. července]]
[[Kategorie:Úmrtí v Berlíně]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 3. 1. 2017, 20:01

Werner von Haeften

Narození9. říjen, 1908
Německá říše Berlín, Německé císařství
Úmrtí21. červenec, 1944 (35 let)
Německá říše Berlín, Třetí říše
RodičeHans von Haeften
PříbuzníHans Bernd von Haeften (sourozenec)
Vojenská kariéra
HodnostOberleutnant (Nadporučík)
Sloužil Třetí říše
SložkaWehrmacht
VálkyDruhá světová válka
BitvyOperace Barbarossa
VyznamenáníŽelezný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Odznak za zranění ve stříbře
Medaile za východní frontu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Werner Karl von Haeften (9. října 1908, Berlín21. července 1944, Berlín, Ministerstvo války) byl německý právník a důstojník Wehrmachtu, který se jako jeden z organizátorů podílel na neúspěšném atentátu na Adolfa Hitlera 20. července 1944.

Život

Vystudoval právnickou školu. Za druhé světové války byl právním poradcem.

V roce 1943 byl převelen na ministerstvo generálplukovníka Friedricha Olbrichta, který byl jedním z hlavních představitelů operace Valkýra, jež měla za úkol svrhnout Hitlerovu nacistickou vládu a nastolit mír se Spojenci.

Von Haeften se okamžitě přidal ke spiknutí. Podílel se přímo na atentátu z 20. července 1944, když doprovodil plukovníka Clause Schenka von Stauffenberg do Vlčího doupěte a poté mu pomohl aktivovat bombu. Po selhání akce Valkýra zůstal jako jeden z malé skupinky lidí, kteří zůstali Stauffenbergovi věrní. Za tyto činy byl in memoriam prohlášen hrdinou německého odboje proti tyranii Třetí říše.

Rozsudkem válečného soudu, svolaného Friedrichem Frommem, byl odsouzen k okamžité popravě. Společně s Friedrichem Olbrichtem, Stauffenbergem a Albrechtem Mertzem von Quirnheim odveden na dvůr říšského ministerstva války, tzv. Bendlerstrasse, kde se jako projev cti vrhl vstříc kulkám, letícím na Stauffenberga. Kulky ale zabily oba dva naráz.

Jeho život skončil 21. července 1944 několik minut po půlnoci.

Externí odkazy