Karel Josef Habsbursko-Lotrinský: Porovnání verzí
změněn obrázek v infoboxu |
m oprava překlepů: vládnul → vládl; kosmetické úpravy |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| poznámky = |
| poznámky = |
||
}} |
}} |
||
'''Karel Josef Habsbursko-Lotrinský''' ([[1. únor]]a [[1745]] [[Vídeň]] – [[18. leden|18. ledna]] [[1761]] Vídeň) byl sedmým potomkem a v pořadí druhým mužským potomkem rakouské císařovny [[Marie Terezie]] a [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána I. Lotrinského]]. |
'''Karel Josef Habsbursko-Lotrinský''' ([[1. únor]]a [[1745]] [[Vídeň]] – [[18. leden|18. ledna]] [[1761]] Vídeň) byl sedmým potomkem a v pořadí druhým mužským potomkem rakouské císařovny [[Marie Terezie]] a [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána I. Lotrinského]]. |
||
== Mládí == |
== Mládí == |
||
Jako druhý následník trůnu byl malý Karel pokřtěn na ''Karla Josefa Emanuela Johanna Nepomuka Antona Prokopa''. Otec jej na rozdíl od jeho staršího bratra a pozdějšího císaře [[Josef II.|Josefa]] ihned pasoval na [[rytíř]]e. Malý [[arcivévoda]] byl velmi bystrý, měl otevřenou povahu a svým šarmem si dokázal získat jak rodiče, tak i sourozence. Marie Terezie mu dávala otevřeně přednost před tvrdohlavým Josefem, jehož cynismus a pesimismus nesnášela. Již jako šestiletý se prý Karel zúčastnil po matčině boku v maďarském kroji zasedání zemského sněmu v [[Bratislava|Prešpurku]] a na uvítání odpověděl maďarsky.<ref>Weissensteiner, Friedrich. ''Die Söhne Maria Theresias''. Bécs: Kremayer & Scheriau, 1991</ref> Spolu s o dva roky mladším [[Leopold II.|Leopoldem]] jej vychovávali vybraní učitelé. Svou roli budoucího panovníka některé z provincií bral Karel velmi vážně. |
Jako druhý následník trůnu byl malý Karel pokřtěn na ''Karla Josefa Emanuela Johanna Nepomuka Antona Prokopa''. Otec jej na rozdíl od jeho staršího bratra a pozdějšího císaře [[Josef II.|Josefa]] ihned pasoval na [[rytíř]]e. Malý [[arcivévoda]] byl velmi bystrý, měl otevřenou povahu a svým šarmem si dokázal získat jak rodiče, tak i sourozence. Marie Terezie mu dávala otevřeně přednost před tvrdohlavým Josefem, jehož cynismus a pesimismus nesnášela. Již jako šestiletý se prý Karel zúčastnil po matčině boku v maďarském kroji zasedání zemského sněmu v [[Bratislava|Prešpurku]] a na uvítání odpověděl maďarsky.<ref>Weissensteiner, Friedrich. ''Die Söhne Maria Theresias''. Bécs: Kremayer & Scheriau, 1991</ref> Spolu s o dva roky mladším [[Leopold II.|Leopoldem]] jej vychovávali vybraní učitelé. Svou roli budoucího panovníka některé z provincií bral Karel velmi vážně. |
||
Marie Terezie předurčila svého druhorozeného syna za vládce [[Toskánské velkovévodství|Toskánského velkovévodství]] (po jeho předčasné smrti se jím však stal jeho mladší bratr Leopold II.). Vzhledem k budoucímu postavení velkovévody bylo třeba uzavřít i odpovídající sňatek. Marie Terezie pro Karla vybrala španělskou infantku [[Marie Ludovika Španělská|Marii Ludoviku]] z rodu španělských [[Bourboni|Bourbonů]]. Byla dcerou španělského krále [[Karel III. Španělský|Karla III.]] ([[1716]] – [[1788]]) a saské princezny Marie Amálie, což se císařovně hodilo do jejích dynastických kalkulací. Ludovika byla navíc stejně stará jako Karel Josef. Nebyla to sice žádná krasavice, měla dokonce [[epilepsie|padoucnici]], ale to u královských sňatků nehrálo žádnou roli. |
Marie Terezie předurčila svého druhorozeného syna za vládce [[Toskánské velkovévodství|Toskánského velkovévodství]] (po jeho předčasné smrti se jím však stal jeho mladší bratr Leopold II.). Vzhledem k budoucímu postavení velkovévody bylo třeba uzavřít i odpovídající sňatek. Marie Terezie pro Karla vybrala španělskou infantku [[Marie Ludovika Španělská|Marii Ludoviku]] z rodu španělských [[Bourboni|Bourbonů]]. Byla dcerou španělského krále [[Karel III. Španělský|Karla III.]] ([[1716]] – [[1788]]) a saské princezny Marie Amálie, což se císařovně hodilo do jejích dynastických kalkulací. Ludovika byla navíc stejně stará jako Karel Josef. Nebyla to sice žádná krasavice, měla dokonce [[epilepsie|padoucnici]], ale to u královských sňatků nehrálo žádnou roli. |
||
== Nemoc a smrt == |
== Nemoc a smrt == |
||
Počátkem ledna [[1761]] se u arcivévody Karla začaly projevovat příznaky [[Neštovice|neštovic]], jež se zhoršovaly tak rychle, že mu bylo [[13. leden|13. ledna]] uděleno za přítomnosti sourozenců Josefa, Leopolda, Marie Anny, Marie Kristiny a Marie Amálie [[Svátost nemocných|poslední pomazání]] a [[18. leden|18. ledna]] [[1761]] arcivévoda v pouhých 16 letech zemřel. Nedlouho poté se konal pohřeb. Neštovice, na něž v té době neexistoval žádný [[lék]], postihly řadu příslušníků císařské rodiny, včetně Marie Terezie a Josefa II., ale oba je dokázali přestát, stejně jako Leopold, [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolína]] a [[Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská|Marie Alžběta]]. Karel Josef, [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]], [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Johana Gabriela]] a obě manželky Josefa II., [[Isabela Parmská]] a [[Marie Josefa Bavorská]], jim však podlehli. |
Počátkem ledna [[1761]] se u arcivévody Karla začaly projevovat příznaky [[Neštovice|neštovic]], jež se zhoršovaly tak rychle, že mu bylo [[13. leden|13. ledna]] uděleno za přítomnosti sourozenců Josefa, Leopolda, Marie Anny, Marie Kristiny a Marie Amálie [[Svátost nemocných|poslední pomazání]] a [[18. leden|18. ledna]] [[1761]] arcivévoda v pouhých 16 letech zemřel. Nedlouho poté se konal pohřeb. Neštovice, na něž v té době neexistoval žádný [[lék]], postihly řadu příslušníků císařské rodiny, včetně Marie Terezie a Josefa II., ale oba je dokázali přestát, stejně jako Leopold, [[Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská|Marie Karolína]] a [[Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská|Marie Alžběta]]. Karel Josef, [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]], [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Johana Gabriela]] a obě manželky Josefa II., [[Isabela Parmská]] a [[Marie Josefa Bavorská]], jim však podlehli. |
||
Vzhledem ke Karlovu úmrtí přešly jeho veškeré povinnosti na mladšího bratra Leopolda. Nepodědil však pouze bratrovy povinnosti a titul, nýbrž i jeho snoubenku Marii Ludoviku Španělskou. |
Vzhledem ke Karlovu úmrtí přešly jeho veškeré povinnosti na mladšího bratra Leopolda. Nepodědil však pouze bratrovy povinnosti a titul, nýbrž i jeho snoubenku Marii Ludoviku Španělskou. |
||
== Zajímavost == |
== Zajímavost == |
||
Jako historická zajímavost by se mohla jevit skutečnost, že kdykoli došlo k zasnoubení potomků Marie Terezie s dětmi Karla III., zasáhla pokaždé smrt a snoubenka či snoubenec byli nuceni si počkat až na mladší sestru nebo bratra zesnulé či zesnulého. |
Jako historická zajímavost by se mohla jevit skutečnost, že kdykoli došlo k zasnoubení potomků Marie Terezie s dětmi Karla III., zasáhla pokaždé smrt a snoubenka či snoubenec byli nuceni si počkat až na mladší sestru nebo bratra zesnulé či zesnulého. |
||
V případě Karla Josefa, se po jeho smrti stal toskánským velkovévodou Leopold, |
V případě Karla Josefa, se po jeho smrti stal toskánským velkovévodou Leopold, vládl jako velkovévoda Pietro Leopold a jeho snoubenku Marii Ludoviku také převzal on. V případě Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, kdy si tento neotesanec měl vzít stejně starou Marii Josefu také zasáhly neštovice a nakonec se manželkou Ferdinanda stala Marie Karolína. |
||
{{Doplňte zdroj}} |
{{Doplňte zdroj}} |
||
Řádek 101: | Řádek 101: | ||
{{DEFAULTSORT:Habsbursko.Lotrinský, Karel Josef}} |
{{DEFAULTSORT:Habsbursko.Lotrinský, Karel Josef}} |
||
[[Kategorie:Habsbursko-lotrinská dynastie|Karel Josef]] |
[[Kategorie:Habsbursko-lotrinská dynastie|Karel Josef]] |
||
[[Kategorie:Arcivévodové|Karel Josef]] |
[[Kategorie:Arcivévodové|Karel Josef]] |
||
Řádek 107: | Řádek 106: | ||
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]] |
[[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]] |
||
[[Kategorie:Rakouští princové]] |
[[Kategorie:Rakouští princové]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Narození 1. února]] |
[[Kategorie:Narození 1. února]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Úmrtí 1761]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 18. ledna]] |
[[Kategorie:Úmrtí 18. ledna]] |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
Verze z 27. 12. 2016, 14:27
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský | |
---|---|
Portrét Karla Josefa kolem r. 1760 autor Johann Christoph von Reinsperger | |
Narození | 1. února 1745 Vídeň |
Úmrtí | 18. ledna 1761 (ve věku 15 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | neštovice |
Místo pohřbení | Císařská hrobka ve Vídni |
Rodiče | František I. Štěpán Lotrinský Marie Terezie |
Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (1. února 1745 Vídeň – 18. ledna 1761 Vídeň) byl sedmým potomkem a v pořadí druhým mužským potomkem rakouské císařovny Marie Terezie a Františka Štěpána I. Lotrinského.
Mládí
Jako druhý následník trůnu byl malý Karel pokřtěn na Karla Josefa Emanuela Johanna Nepomuka Antona Prokopa. Otec jej na rozdíl od jeho staršího bratra a pozdějšího císaře Josefa ihned pasoval na rytíře. Malý arcivévoda byl velmi bystrý, měl otevřenou povahu a svým šarmem si dokázal získat jak rodiče, tak i sourozence. Marie Terezie mu dávala otevřeně přednost před tvrdohlavým Josefem, jehož cynismus a pesimismus nesnášela. Již jako šestiletý se prý Karel zúčastnil po matčině boku v maďarském kroji zasedání zemského sněmu v Prešpurku a na uvítání odpověděl maďarsky.[1] Spolu s o dva roky mladším Leopoldem jej vychovávali vybraní učitelé. Svou roli budoucího panovníka některé z provincií bral Karel velmi vážně.
Marie Terezie předurčila svého druhorozeného syna za vládce Toskánského velkovévodství (po jeho předčasné smrti se jím však stal jeho mladší bratr Leopold II.). Vzhledem k budoucímu postavení velkovévody bylo třeba uzavřít i odpovídající sňatek. Marie Terezie pro Karla vybrala španělskou infantku Marii Ludoviku z rodu španělských Bourbonů. Byla dcerou španělského krále Karla III. (1716 – 1788) a saské princezny Marie Amálie, což se císařovně hodilo do jejích dynastických kalkulací. Ludovika byla navíc stejně stará jako Karel Josef. Nebyla to sice žádná krasavice, měla dokonce padoucnici, ale to u královských sňatků nehrálo žádnou roli.
Nemoc a smrt
Počátkem ledna 1761 se u arcivévody Karla začaly projevovat příznaky neštovic, jež se zhoršovaly tak rychle, že mu bylo 13. ledna uděleno za přítomnosti sourozenců Josefa, Leopolda, Marie Anny, Marie Kristiny a Marie Amálie poslední pomazání a 18. ledna 1761 arcivévoda v pouhých 16 letech zemřel. Nedlouho poté se konal pohřeb. Neštovice, na něž v té době neexistoval žádný lék, postihly řadu příslušníků císařské rodiny, včetně Marie Terezie a Josefa II., ale oba je dokázali přestát, stejně jako Leopold, Marie Karolína a Marie Alžběta. Karel Josef, Marie Josefa, Johana Gabriela a obě manželky Josefa II., Isabela Parmská a Marie Josefa Bavorská, jim však podlehli.
Vzhledem ke Karlovu úmrtí přešly jeho veškeré povinnosti na mladšího bratra Leopolda. Nepodědil však pouze bratrovy povinnosti a titul, nýbrž i jeho snoubenku Marii Ludoviku Španělskou.
Zajímavost
Jako historická zajímavost by se mohla jevit skutečnost, že kdykoli došlo k zasnoubení potomků Marie Terezie s dětmi Karla III., zasáhla pokaždé smrt a snoubenka či snoubenec byli nuceni si počkat až na mladší sestru nebo bratra zesnulé či zesnulého. V případě Karla Josefa, se po jeho smrti stal toskánským velkovévodou Leopold, vládl jako velkovévoda Pietro Leopold a jeho snoubenku Marii Ludoviku také převzal on. V případě Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, kdy si tento neotesanec měl vzít stejně starou Marii Josefu také zasáhly neštovice a nakonec se manželkou Ferdinanda stala Marie Karolína. [zdroj?]
Genealogie
Karel Josef Habsbursko-Lotrinský |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská | |||
Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský | ||
Prababička: Alžběta Šarlota Falcká | |||
Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. | |
Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská | |||
Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||
Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
Odkazy
Reference
- ↑ Weissensteiner, Friedrich. Die Söhne Maria Theresias. Bécs: Kremayer & Scheriau, 1991
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- WEISSENSTEINER, Friedrich. Synové Marie Terezie. Praha: Ikar, 2005. 158 s. ISBN 80-249-0594-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Josef Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons