Anna Lucemburská: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 27 bajtů ,  před 3 lety
m
oprava překlepů: nejznámnější → nejznámější; doplnění autoritních dat
m (prázdný parametr v infoboxu)
m (oprava překlepů: nejznámnější → nejznámější; doplnění autoritních dat)
 
== Zásnuby ==
[[Soubor:Richard2 Anna.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Anna a Richard II. ''(Liber Regalis – London, Westminster Abbey, MS 38, f. 20)'']]
Už jako pětiletou zasnoubil Annu její otec s Albrechtem z Wittelsbachu, synem [[Seznam bavorských vládců|bavorského vévody]]. Brzy poté jí ovšem za manžela vybral syna markraběte míšeňského a lantkraběte durynského Fridricha, který byl potenciálním držitelem [[kurfiřt]]ského hlasu při volbě císaře.
I z tohoto plánu však sešlo. Na další vývoj promyšlené sňatkové politiky císaře Karla IV. měl vliv rozkol v [[katolická církev|katolické církvi]], k němuž došlo v roce 1378. Za nového [[Seznam papežů|papeže]] byl zvolen Ital Bartolomeo di Prignano, který přijal jméno [[Urban VI.]] Francouzští [[kardinál]]ové volbu neuznali, za papeže prohlásili Roberta Ženevského, který si vybral jméno [[Klement VII. (vzdoropapež)|Klement VII.]] a usadil se v [[Avignon]]u. Na stranu Urbana VI. se postavili nejen Italové, ale také císař Karel IV., jeho syn Václav a anglický král. Za této situace považoval Karel IV. sblížení s Anglií za velmi důležité a rozhodl se provdat svou dceru Annu za krále této země. Tímto způsobem chtěl oslabit svého dosavadního spojence, Francii, a přimět jejího krále k tomu, aby se zřekl podpory vzdoropapeže Klementa VII. Spojenectvím s Anglií sledoval ještě jeden cíl, posílení postavení rodových [[Lucemburkové|lucemburských]] držav v Nizozemí. Ještě než ke sňatku došlo, císař Karel IV. zemřel. Jeho syn Václav IV. otcův záměr splnil.
 
== Manželství ==
[[Soubor:Anna smrt1.jpg|thumbnáhled|upright|Anna na smrtelné posteli ''(středověká iluminace)'']]
{{Citát|Krátce po sňatku provodil král Richard královnu od Windsoru a žili pak spolu velmi šťastně.|[[Jean Froissart]]<ref name="Froissart">{{Citace monografie
| příjmení = Froissart
 
== Odkaz ==
[[Soubor:Schatzkammer Residenz München 06 (cropped).JPG|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Tzv. Koruna princezny Blanky]]
Anna nebyla původně v Anglii příliš v oblibě. Richard za její ruku jejímu bratrovi zaplatil 20 000 florinů (v přepočtu zhruba dnešní 4 000 000 liber), aniž by obdržela věno, a sňatek přinášel jenom málo diplomatických výhod oproti těm, které obvykle přinášely sňatky s francouzskými princeznami. Westminsterský kronikář ji nazval "lidským odpadem"<ref>''Westminster Chronicle 1381-1394'', edited by L.C. Hector and B.F. Harvey (Oxford: Clarendon Press, 1982), 25.</ref> a [[Thomas Walsingham]] viděl jako neblahé znamení, že lodě, na kterých přijela, byly roztříštěné, jakmile se Anna vylodila.<ref>Thomas Walsingham, ''The St Albans Chronicle: The Chronica Maiora of Thomas Walsingham'', Vol I: 1376-1394, ed. and trans. by John Taylor, Wendy R. Childs, and Leslie Watkiss (Oxford: Clarendon Press, 2003), 572-575.</ref>
 
Existují však důkazy o tom, že se postupně stávala oblíbenější. Byla známá jako velmi laskavá žena, Angličané ji měli rádi. Zajímala se o prominutí trestů poddaných (například účastníků revolty roku 1381). Několikrát se veřejně přimlouvala u krále. Díky ní král v roce 1384 odsoudil John Northhamptona, dřívějšího londýnského starostu, k doživotnímu žaláři místo smrti.<ref>Westminster Chronicle 1381-1394, edited by L.C. Hector and B.F. Harvey (Oxford: Clarendon Press, 1982), 93.</ref> Její nejznámnějšínejznámější přímluva byla ve prospěch Londýňanů během ceremoniálního usmíření Richarda a města Londýna v roce 1392. Královninu roli zaznamenal Richard Maidstone v ''Reconciliation of Richard II with the City of London''.<ref>Richard Maidstone, Concordia (The Reconciliation of Richard II with London), ed. by David R. Carlson and trans. by A.G. Rigg (Kalamazoo: Medieval Institute Publications, 2003). Available online at http://www.lib.rochester.edu/camelot/teams/maidfrm.htm.</ref>
 
Anna také zkoušela u Lordů odvolatelů v roce 1388 zasáhnout ve prospěch Simona Burleyho, Richardova učitele v dětství. I přes její prosby však byl Burley popraven.<ref>Někteří kronikáři zaznamenali, že poklekla před hrabětem z Arundelu, jiní zmiňují Thomase z Woodstocku, vévodu z Gloucesteru. K Arundelovi: ''Chronique de la traïson et mort de Richart Deux roy D'Engleterre'', ed. by Benjamin William (London : Aux dépens de la Société, 1846), 133; ''The Kirkstall Abbey Chronicles'', ed. by John Taylor (Leeds: The Thoresby Society, 1952), 71; ''An English Chronicle, 1377-1461: edited from Aberystwyth, National Library of Wales MS 21068 and Oxford, Bodleian Library MS Lyell 34'', ed. by William Marx (Woodbridge: Boydell Press, 2003), 11. K vévodovi z Gloucesteru: ''Eulogium Historiarum (continuation)'', ed. by Frank Scott Haydon, Vol. III (London: Longman, Green, Longman, Roberts, and Green, 1863), 372; ''An English chronicle, 1377-1461'', 16-7 suggests Anne knelt to both men.</ref>
{{Posloupnost|co=[[Seznam manželek panovníků Irska|''Lady of Ireland'']]|kdy=[[1382]] - [[1394]]| předchůdce = [[Filipa Henegavská]]| nástupce =[[Izabela z Valois (1389)|Isabela z Valois]]}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Středověk|Spojené království}}
 
[[Kategorie:Oběti moru]]
[[Kategorie:Pohřbení ve Westminsterském opatství]]
[[Kategorie:Potomci Karla IV.]]
[[Kategorie:ÚmrtíNarození 1394v Praze]]
[[Kategorie:Narození 1366]]
[[Kategorie:Úmrtí 1394]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození 11. května]]
[[Kategorie:ŽenyÚmrtí 1394]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. června]]
[[Kategorie:Narození v PrazeŽeny]]
[[Kategorie:Potomci Karla IV.]]
124 690

editací

Navigační menu