Český Těšín (nádraží): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava překlepů: součastné → současné |
||
| Řádek 56: | Řádek 56: | ||
=== Současný stav === |
=== Současný stav === |
||
Další rekonstrukce proběhla v roce [[2002]]. Byla provedena částečná rehabilitace objektu, při níž byly odstraněny nesmyslné a nekoncepční zásahy minulých let. Na prvním nástupišti byl postaven výtah pro imobilní cestující. Byl opraven podchod, který spojuje i 2 ostrovní nástupiště. 4. nástupiště je také přístupné z ulice Jablunkovská. 5. nástupiště se používá málo. |
Další rekonstrukce proběhla v roce [[2002]]. Byla provedena částečná rehabilitace objektu, při níž byly odstraněny nesmyslné a nekoncepční zásahy minulých let. Na prvním nástupišti byl postaven výtah pro imobilní cestující. Byl opraven podchod, který spojuje i 2 ostrovní nástupiště. 4. nástupiště je také přístupné z ulice Jablunkovská. 5. nástupiště se používá málo. |
||
V |
V současné době od prosince 2013 je ve stanici prováděná kompletní rekonstrukce. |
||
Pro velmi kvalitní architektonickou stránku a reprezentativní pojetí stavby byla výpravní budova nádraží železniční stanice Český Těšín, z toho jen výpravní budova (komplex tří budov) [[13. březen|13. března]] [[2006]] prohlášená [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]], rejstříkové číslo ÚSKP 101788.<ref>{{MonumNet|název=Železniční stanice, z toho jen: výpravní budova (komplex tří budov)|ID=619865576|datum=2015-03-15}}</ref> |
Pro velmi kvalitní architektonickou stránku a reprezentativní pojetí stavby byla výpravní budova nádraží železniční stanice Český Těšín, z toho jen výpravní budova (komplex tří budov) [[13. březen|13. března]] [[2006]] prohlášená [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]], rejstříkové číslo ÚSKP 101788.<ref>{{MonumNet|název=Železniční stanice, z toho jen: výpravní budova (komplex tří budov)|ID=619865576|datum=2015-03-15}}</ref> |
||
Verze z 26. 12. 2016, 22:32
 Český Těšín | |
|---|---|
 Výpravní budova (pohled z ulice) | |
| Stát |  Česko |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 49°44′38″ s. š., 18°37′23″ v. d. |
| Tratě | 320, 321, 322 |
| Nadmořská výška | 273 m |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
| Dopravní koleje | 7 (osobní) + 17 (nákladní) |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (7) |
| Prodej jízdenek |  |
| Kód památky | 101788 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah v galerii na Commons | |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Český Těšín (názvy Teschen 1896–1921, Český Těšín 1921–1938, Cieszyn Zachodni 1938–1939, Teschenhauptbahnhof 1939–1945, Český Těšín 1945–) je název železniční stanice v Českém Těšíně na adrese Nádražní 1133. Nachází se v km 319,262 železniční trati 320 z Bohumína do Žiliny (Košic).
Historie
Historie stanice je spjata s výstavbou dvou železnic. V roce 1869 byla zahájena výstavba Košicko-bohumínské dráhy (KBD). 1. února 1869 bylo otevřeno nádraží, kdy byla zprovozněna jednokolejná trať z Bohumína o délce 32 km. Výpravní budova KBD byla situována na západ od kolejiště na dnešní ulici Jablunkovská. Do roku 1871 to bylo nevýznamné nádraží, kterým projížděly dva smíšené vlaky denně, ale již v roce 1875 tudy projíždělo 55 vlaků. V letech 1887–1888 stavěla společnost c. k. Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) tzv. Dráhu moravsko-slezských měst (DMSM) z Kojetína do Českého Těšína a dále do Bielska[p. 1] (dnes Bielsko-Biała v Polsku). Vlastní nákladové nádraží bylo umístěné rovnoběžně s nákladovým nádražím KBD.[1] Na východ od kolejiště osobního nádraží KBD postavila SDCF novou výpravní budovu, která sloužila oběma společnostem. Výpravní budova byla otevřena v roce 1889. Původní výpravna KBD byla adaptována na obytný dům pro zaměstnance dráhy.
V roce 1907 byla dána do provozu druhá kolej KBD na trase Jablunkov – Český Těšín a v roce 1915 na trase Bohumín – Český Těšín. Zdvojkolejnění celé trase KBD bylo dokončeno až po druhé světové válce. Elektrizace stanice a dráhy proběhlo v letech 1962–1964.
Výpravní budova[p. 2]
Zvyšující nároky na dopravu, hlavně na množství cestujících, nutily architekty a stavitele k rozšiřování stávajících výpravních budov nebo výstavbě nových, a v případě DMSM, i reprezentativních výpravních budov. Takové stavby nepodléhaly typizaci objektů a byly stavěny v uzlových stanicích na konci 19. a začátku 20. století.
Reprezentativní výpravní budova v Českém Těšíně vznikla v stavebním kanceláři SDCF pod vedením ředitele Viléma Astema. Architektem výpravní budovy byl Anton Dachler (narozen 17. ledna 1841 Biedermannsdorf – zemřel 31. října 1921 Vídeň)[2][p. 3]. Hmotově je objekt rozdělen do pěti výškově rozdílných částí. Na ústřední budovu s vestibulem a pokladnami navazují postranní přízemní trakty ukončené patrovými kolmými křídly. V jižním přízemním traktu vedla chodba, jejíž okna s valenými oblouky směřovala podél uliční strany a celou ji prosvětlovala. Z chodby se vstupovalo do jednotlivých čekáren a do restaurace kolmého křídla. V severním přízemním traktu byly umístěny služební místnosti a v jeho křídle byl poštovní úřad[p. 4]. Nástupiště u budovy bylo kryto pultovou střechou, podepřenou půlkruhovými oblouky na litinových sloupech. Pod touto arkádou se nacházela zahradní restaurace[p. 5]. Střecha byla ukončena na obou stranách přízemními budovami lampárny a výdeje zavazadel. Postupem času oblouky byly odstraněny včetně přízemních budov a samotná pultová střecha byla nahrazena novou na betonových sloupech při rekonstrukci nádraží v letech 1963–1964.
Barevná fasáda z červených cihel v lizénových rámech ze žlutobílé cihly podtrhuje její plastické členění. Přízemní okna zdůrazňují oblouky. V křídlech jsou okna zdůrazněna nejen oblouky, ale i šambránou opět ze žlutobílé vystupujících cihel. Z dalších prvků můžeme upozornit např. na zubořezy a stupňovité korunní římsy.
Vstup do vestibulu zvýraznil klasický portál završený trojúhelníkovým štítem, s termálním oknem a s hodinami nade dveřmi. Motiv termálního okna byl zopakován také v plastickém členění interiéru vestibulu o světlé výšce jednoho a půl podlaží.[3] Stěny vestibulu byly zdobeny rostlinnými motivy a v prvním podlaží bylo iluzivní novorenesanční kvádrování.
Vnitřní výzdobu obdobného provedení můžeme vidět v restaurovaném vestibulu výpravní budovy v polské Bielsko-Białe, kterou také navrhoval architekt Anton Dachler.
Po 2. světové válce význam nádraží v Českém Těšíně vzrostl. V letech 1963–1964 začala modernizace nádraží. Byl vybudován pochod pro chodce k nástupištím s východem na ulici Jablunkovská. Zrušena byla lávka pro pěší vedená nad kolejemi z ul. Nádražní na ul. Jablunkovská. Byla zbořena výpravní budova původní dráhy KBD z roku 1871.
V roce 1964 byla ukončena elektrizace nádraží, první vlak tažený elektrickou lokomotivou projel nádražím 1. července téhož roku. Zanedlouho vzrostl počet tranzitujících vlaků na 80 denně.
Současný stav
Další rekonstrukce proběhla v roce 2002. Byla provedena částečná rehabilitace objektu, při níž byly odstraněny nesmyslné a nekoncepční zásahy minulých let. Na prvním nástupišti byl postaven výtah pro imobilní cestující. Byl opraven podchod, který spojuje i 2 ostrovní nástupiště. 4. nástupiště je také přístupné z ulice Jablunkovská. 5. nástupiště se používá málo. V současné době od prosince 2013 je ve stanici prováděná kompletní rekonstrukce.
Pro velmi kvalitní architektonickou stránku a reprezentativní pojetí stavby byla výpravní budova nádraží železniční stanice Český Těšín, z toho jen výpravní budova (komplex tří budov) 13. března 2006 prohlášená kulturní památkou, rejstříkové číslo ÚSKP 101788.[4]
Budova pošty
Jižně od výpravní budovy byla v roce 1932 postavená samostatná funkcionalistická budova poštovního úřadu. Projekt vypracoval Ing. arch. Josef Zdražila v roce 1929. V budově se nacházel i celní a pasový úřad pro odbavování zásilek do zahraničí. Pro potřebu pošty byla dodatečně přivedena k budově kusá kolej k posunu poštovních vozů.
Další zajímavosti
Před nádražím byla zastávka elektrické tramvajové dráhy, jejíž provoz byl zahájen v 12. února 1911.
Na nádraží v Českém Těšíně stavěl slavný Orient expres na své cestě z Berlína do Konstantinopole.
Navštívil jej císař František Josef I. při své cestě do Těšína.
Fotogalerie
-
Polský nápis ve stanici -
Zastřešení nástupišť -
Bohumínské zhlaví -
Staniční budova v průběhu rekonstrukce
Odkazy
Poznámky
- ↑ Dráha moravsko-slezských měst vedla z Kojetína přes Kroměříž, Hulín, Valašské Meziříčí, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek, Český Těšín, Goleszów, Skoczów, do Bielska.
- ↑ Objekt plní dvě hlavní funkce přijímání cestujících a výpravu vlaků.Termín výpravní budova byl zaveden koncem 90. let 19. století železničním oddělením Zemského výboru Království českého. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. S. 6.
- ↑ Byl ředitelem stavebního odboru SDF od roku 1892. Tento architekt je spojován se zavedením režného zdiva, zavedení normalizovaných objektů pro DMSM.
- ↑ V roce 1932 byl jižně od výpravní budovy otevřena nová budova poštovního úřadu.
- ↑ Tuto restauraci můžeme vidět na dobových pohlednicích, kdy byly sloupy a oblouky porostlé břečťanem.
Reference
- ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-. S. 20, 115.
- ↑ Anton Dachler [online]. Cit. 20150222. Dostupné online.
- ↑ Borovcová, s. 115
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-15]. Identifikátor záznamu 619865576 : Železniční stanice, z toho jen: výpravní budova (komplex tří budov). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].