Ladislav Fikar: Porovnání verzí
m kategorie |
m Robot přidal {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
'''Ladislav Fikar''' ([[29. červen|29. června]] [[1920]] [[Samotín]] u [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]] – [[12. červenec|12. července]] [[1975]], [[Praha]]) byl český [[básník]], divadelní kritik a [[překladatel]] z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. |
'''Ladislav Fikar''' ([[29. červen|29. června]] [[1920]] [[Samotín]] u [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]] – [[12. červenec|12. července]] [[1975]], [[Praha]]) byl český [[básník]], divadelní kritik a [[překladatel]] z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. |
||
== Životopis == |
== Životopis == |
||
Bývá spojován s hnutím [[Dynamoanarchismus|dynamoanarchistů]] ([[Jaromír Hořec]], [[František Listopad]], [[Eduard Petiška]] a jiní), studoval na [[FF UK]], v roce [[1947]] nastoupil do nakladatelství F. Borový (po roce [[1948]] přeměněno na nakladatelství [[Československý spisovatel]]), pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se [[Josef Škvorecký|Škvoreckého]] [[Zbabělci]] byl v roce [[1959]] z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku [[1968]] se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku [[1970]] musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]]. |
Bývá spojován s hnutím [[Dynamoanarchismus|dynamoanarchistů]] ([[Jaromír Hořec]], [[František Listopad]], [[Eduard Petiška]] a jiní), studoval na [[FF UK]], v roce [[1947]] nastoupil do nakladatelství F. Borový (po roce [[1948]] přeměněno na nakladatelství [[Československý spisovatel]]), pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se [[Josef Škvorecký|Škvoreckého]] [[Zbabělci]] byl v roce [[1959]] z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku [[1968]] se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku [[1970]] musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]]. |
||
Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha ''Samotín'' (1945), v roce [[1967]] vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží [[Jiří Orten|Jiřímu Ortenovi]]. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. |
Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha ''Samotín'' (1945), v roce [[1967]] vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží [[Jiří Orten|Jiřímu Ortenovi]]. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. |
||
Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však autor již nedokončil. |
Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však autor již nedokončil. |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
{{DEFAULTSORT:Fikar, Ladislav}} |
{{DEFAULTSORT:Fikar, Ladislav}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Čeští básníci]] |
[[Kategorie:Čeští básníci]] |
||
Verze z 22. 12. 2016, 12:39
| Ladislav Fikar | |
|---|---|
| Narození | 29. června 1920 Samotín |
| Úmrtí | 12. července 1975 (ve věku 55 let) Praha |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | spisovatel, překladatel, básník, divadelní kritik a redaktor |
| Ocenění | Řád práce (1968) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ladislav Fikar (29. června 1920 Samotín u Havlíčkova Brodu – 12. července 1975, Praha) byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny.
Životopis
Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů (Jaromír Hořec, František Listopad, Eduard Petiška a jiní), studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový (po roce 1948 přeměněno na nakladatelství Československý spisovatel), pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros.
Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín (1945), v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však autor již nedokončil.
Odkazy
Literatura
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 165–6
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Fikar
