Marie Francouzská (1145–1198): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy
m prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 5: Řádek 5:
| obrázek = Marie France.jpg|256px
| obrázek = Marie France.jpg|256px
| popisek = pečeť Marie Francouzské
| popisek = pečeť Marie Francouzské
| vláda =
| vláda =
| sňatek =
| sňatek =
| datum korunovace =
| datum korunovace =
Řádek 12: Řádek 12:
| posmrtné jméno =
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| předchůdce =
| následník =
| následník =
| typ dědice =
| typ dědice =
| dědic =
| dědic =
Řádek 30: Řádek 30:
| místo odpočinku = [[Katedrála svatého Štěpána (Meaux)|Katedrála sv. Štěpána v Meaux]]
| místo odpočinku = [[Katedrála svatého Štěpána (Meaux)|Katedrála sv. Štěpána v Meaux]]
| podpis =
| podpis =
|}}
}}
'''Marie Francouzská''' (''[[francouzština|francouzsky]]'' ''Marie de France'', [[1145]] - [[11. březen|11. března]] [[1198]]) byla hraběnka ze Champagne a patronka mnoha významných básníků.
'''Marie Francouzská''' (''[[francouzština|francouzsky]]'' ''Marie de France'', [[1145]] - [[11. březen|11. března]] [[1198]]) byla hraběnka ze Champagne a patronka mnoha významných básníků.


Řádek 37: Řádek 37:
Narodila se jako dcera [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] a [[Eleonora Akvitánská|Eleonory Akvitánské]]. Rodiče Marie a [[Adéla Francouzská (1150-1195)|Alix]] se z důvodu blízkého příbuzenství<ref name="kolektiv138-139">{{Citace monografie | jméno= | příjmení=kolektiv | titul=Francouzští králové v období středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=138-139|isbn=80-7203-465-0}}</ref> roku 1152 rozvedli<ref name="kolektiv138">''Francouzští králové'', str. 138</ref> tři roky po návratu z [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy]], která nebyla právě úspěšná. Eleonora o manželovi říkávala, že je ''"spíš mnich než král"''<ref name>{{Citace monografie | jméno=Marc | příjmení=Ferro | titul=Dějiny Francie |vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany=54}}</ref> a za celých patnáct let manželství přivedla na svět jenom dvě dcery. Jedním z důvodů rozvodu byly zřejmě i zvěsti o milostném vztahu Eleonory Akvitánské s knížetem [[Raimund z Poitiers|Raimundem z Poitiers]] během pobytu v Antiochii a královnina neschopnost dát Ludvíkovi vytouženého následníka. Již dva měsíce po rozvodu se provdala za [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha Plantageneta]].
Narodila se jako dcera [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] a [[Eleonora Akvitánská|Eleonory Akvitánské]]. Rodiče Marie a [[Adéla Francouzská (1150-1195)|Alix]] se z důvodu blízkého příbuzenství<ref name="kolektiv138-139">{{Citace monografie | jméno= | příjmení=kolektiv | titul=Francouzští králové v období středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=138-139|isbn=80-7203-465-0}}</ref> roku 1152 rozvedli<ref name="kolektiv138">''Francouzští králové'', str. 138</ref> tři roky po návratu z [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy]], která nebyla právě úspěšná. Eleonora o manželovi říkávala, že je ''"spíš mnich než král"''<ref name>{{Citace monografie | jméno=Marc | příjmení=Ferro | titul=Dějiny Francie |vydavatel=Nakladatelství Lidové noviny | místo= Praha | rok=2006 | jazyk = |strany=54}}</ref> a za celých patnáct let manželství přivedla na svět jenom dvě dcery. Jedním z důvodů rozvodu byly zřejmě i zvěsti o milostném vztahu Eleonory Akvitánské s knížetem [[Raimund z Poitiers|Raimundem z Poitiers]] během pobytu v Antiochii a královnina neschopnost dát Ludvíkovi vytouženého následníka. Již dva měsíce po rozvodu se provdala za [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha Plantageneta]].


Obě dcery zůstaly na Ludvíkově dvoře a již v útlém věku byly zasnoubeny. Marie se měla provdat za [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha ze Champagne]] a [[Adéla Francouzská (1150-1195)|Adéla]] za jeho mladšího bratra [[Theobald V. z Blois|Theobalda z Blois]]. Samotný král se roku 1160 potřetí oženil. Vyvolenou se již pět týdnů po skonu [[Konstancie Kastilská|Konstancie Kastilské]] stala [[Adéla ze Champagne]], sestra budoucích zeťů, od které doufal získat vytouženého dědice trůnu. Svatby královských dcer se konaly roku 1164.<ref name="fmg-Alix">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#Alixdiedafter1195 www.fmg.ac]</ref><ref name="fmg-Marie">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#Mariedied1198 www.fmg.ac]</ref>
Obě dcery zůstaly na Ludvíkově dvoře a již v útlém věku byly zasnoubeny. Marie se měla provdat za [[Jindřich I. ze Champagne|Jindřicha ze Champagne]] a [[Adéla Francouzská (1150-1195)|Adéla]] za jeho mladšího bratra [[Theobald V. z Blois|Theobalda z Blois]]. Samotný král se roku 1160 potřetí oženil. Vyvolenou se již pět týdnů po skonu [[Konstancie Kastilská|Konstancie Kastilské]] stala [[Adéla ze Champagne]], sestra budoucích zeťů, od které doufal získat vytouženého dědice trůnu. Svatby královských dcer se konaly roku 1164.<ref name="fmg-Alix">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#Alixdiedafter1195 www.fmg.ac]</ref><ref name="fmg-Marie">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#Mariedied1198 www.fmg.ac]</ref>


Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Jindřichovi porodila čtyři děti a zastávala funkci regentky během jeho pobytu ve Svaté zemi, který se mu stal osudným. V zajetí Kiliče Arslana onemocněl a zemřel krátce poté roku [[1181]].
Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Jindřichovi porodila čtyři děti a zastávala funkci regentky během jeho pobytu ve Svaté zemi, který se mu stal osudným. V zajetí Kiliče Arslana onemocněl a zemřel krátce poté roku [[1181]].


Hraběcí titul po otcově skonu převzal starší syn [[Jindřich II. ze Champagne|Jindřich]], kterému Marie do roku [[1187]] pomáhala spravovat panství jako regentka. Roku [[1190]] se Jindřich společně se strýci [[Theobald V. z Blois|Theobaldem]] a [[Štěpán I. ze Sancerre|Štěpánem]]<ref name="lam-Jin2">[http://lamop.univ-paris1.fr/archives/baudin/comtes/henri2/henri2.htm www.lamop.univ-paris1.fr]</ref> vydal na [[třetí křížová výprava|třetí křížovou výpravu]] a svým dědicem ustanovil mladšího bratra Theobalda. Ve Svaté zemi se Jindřichovi podařilo získat titul [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémského krále]], kterého užíval pouhých pět let. Spadl z galerie roku [[1197]].
Hraběcí titul po otcově skonu převzal starší syn [[Jindřich II. ze Champagne|Jindřich]], kterému Marie do roku [[1187]] pomáhala spravovat panství jako regentka. Roku [[1190]] se Jindřich společně se strýci [[Theobald V. z Blois|Theobaldem]] a [[Štěpán I. ze Sancerre|Štěpánem]]<ref name="lam-Jin2">[http://lamop.univ-paris1.fr/archives/baudin/comtes/henri2/henri2.htm www.lamop.univ-paris1.fr]</ref> vydal na [[třetí křížová výprava|třetí křížovou výpravu]] a svým dědicem ustanovil mladšího bratra Theobalda. Ve Svaté zemi se Jindřichovi podařilo získat titul [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémského krále]], kterého užíval pouhých pět let. Spadl z galerie roku [[1197]].


Mladšímu Mariinu synovi Theobaldovi bylo tehdy zřejmě osmnáct let. První rok mu se správou hrabství opět pomáhala Marie a poté odešla do kláštera Fontaines-les-Meaux. Zemřela na jaře 1198 zlomená smutkem z Jindřichovy smrti<ref name="lam-Jin2"/> a byla pohřbena v [[Katedrála svatého Štěpána (Meaux)|katedrále sv. Štěpána]] v [[Meaux]].<ref>[http://gw2.geneanet.org/index.php3?b=loic15&lang=es;iz=9622;i=9622 http://gw2.geneanet.org]</ref> Její náhrobek nepřežil náboženské války v 16. století.
Mladšímu Mariinu synovi Theobaldovi bylo tehdy zřejmě osmnáct let. První rok mu se správou hrabství opět pomáhala Marie a poté odešla do kláštera Fontaines-les-Meaux. Zemřela na jaře 1198 zlomená smutkem z Jindřichovy smrti<ref name="lam-Jin2"/> a byla pohřbena v [[Katedrála svatého Štěpána (Meaux)|katedrále sv. Štěpána]] v [[Meaux]].<ref>[http://gw2.geneanet.org/index.php3?b=loic15&lang=es;iz=9622;i=9622 http://gw2.geneanet.org]</ref> Její náhrobek nepřežil náboženské války v 16. století.

Verze z 16. 12. 2016, 21:30

Šablona:Infobox - panovnice Marie Francouzská (francouzsky Marie de France, 1145 - 11. března 1198) byla hraběnka ze Champagne a patronka mnoha významných básníků.

Život

Hraběnka Marie (středověká iluminace)

Narodila se jako dcera francouzského krále Ludvíka VII. a Eleonory Akvitánské. Rodiče Marie a Alix se z důvodu blízkého příbuzenství[1] roku 1152 rozvedli[2] tři roky po návratu z křížové výpravy, která nebyla právě úspěšná. Eleonora o manželovi říkávala, že je "spíš mnich než král"[3] a za celých patnáct let manželství přivedla na svět jenom dvě dcery. Jedním z důvodů rozvodu byly zřejmě i zvěsti o milostném vztahu Eleonory Akvitánské s knížetem Raimundem z Poitiers během pobytu v Antiochii a královnina neschopnost dát Ludvíkovi vytouženého následníka. Již dva měsíce po rozvodu se provdala za Jindřicha Plantageneta.

Obě dcery zůstaly na Ludvíkově dvoře a již v útlém věku byly zasnoubeny. Marie se měla provdat za Jindřicha ze Champagne a Adéla za jeho mladšího bratra Theobalda z Blois. Samotný král se roku 1160 potřetí oženil. Vyvolenou se již pět týdnů po skonu Konstancie Kastilské stala Adéla ze Champagne, sestra budoucích zeťů, od které doufal získat vytouženého dědice trůnu. Svatby královských dcer se konaly roku 1164.[4][5]

Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Jindřichovi porodila čtyři děti a zastávala funkci regentky během jeho pobytu ve Svaté zemi, který se mu stal osudným. V zajetí Kiliče Arslana onemocněl a zemřel krátce poté roku 1181.

Hraběcí titul po otcově skonu převzal starší syn Jindřich, kterému Marie do roku 1187 pomáhala spravovat panství jako regentka. Roku 1190 se Jindřich společně se strýci Theobaldem a Štěpánem[6] vydal na třetí křížovou výpravu a svým dědicem ustanovil mladšího bratra Theobalda. Ve Svaté zemi se Jindřichovi podařilo získat titul jeruzalémského krále, kterého užíval pouhých pět let. Spadl z galerie roku 1197.

Mladšímu Mariinu synovi Theobaldovi bylo tehdy zřejmě osmnáct let. První rok mu se správou hrabství opět pomáhala Marie a poté odešla do kláštera Fontaines-les-Meaux. Zemřela na jaře 1198 zlomená smutkem z Jindřichovy smrti[6] a byla pohřbena v katedrále sv. Štěpána v Meaux.[7] Její náhrobek nepřežil náboženské války v 16. století.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. KOLEKTIV. Francouzští králové v období středověku. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 138-139. 
  2. Francouzští králové, str. 138
  3. FERRO, Marc. Dějiny Francie. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. S. 54. 
  4. www.fmg.ac
  5. www.fmg.ac
  6. a b www.lamop.univ-paris1.fr
  7. http://gw2.geneanet.org

Externí odkazy

Literatura

  • DE JUBAINVILLE, Henry Arbois; PIGEOTTE, León; LONGNON, Auguste. Histoire des ducs et des comtes de Champagne. [s.l.]: A. Durand, 1865. (francouzsky)