Alej: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 3 lety
typo, cs
m (→‎Historie: mezera)
(typo, cs)
 
=== Estetické působení ===
V minulosti byly aleje do 18.stol oblíbenéstoletí oblíbeny, od 18. stol. do 19. stol.,století však vlivem změny vkusu a kulturní revoluce většinou neoblíbenéneoblíbeny a odsuzovanéodsuzovány. Od začátku 20. stol jsou pravidelné výsadby znovu oblíbenéoblíbeny.
 
Tvar a uspořádání prvků kompozice se jeví divákovi jako systém různých linií a čar, které ohraničují nebo vyznačují formy těles. Tyto čáry jsou v sadovnictví jen pomocným prvkem, který si do svého obrazu přimyslíme nebo vkládáme pro snazší analýzu uměleckého díla a soustavy. Tyto pomyslné linie ovládají podrobnosti celé kompozice a na jejich vzájemném uspořádání závisí především efekt uměleckého díla. Podle toho, jak a kde se tyto pomyslné linie uplatňují, rozlišujeme je na linie osové, obrysové a perspektivní. <ref group="L" name="Kav">{{cs}}{{Citace monografie
</ref>
 
Opakování , pravidelný rytmus podporuje jednotu. Překročením míry použití může být jednota únavná, vedoucí ke stereotypu. Proto je vhodné pravidelný rytmus aleje ozvláštnit. Jednou z cest jsou rostliny, které se liší ve struktuře. Textura je natolik jemný prvek, že může být použit na řadu zahradních úprav, aniž by zničil jednotu vyjádření. V souladu s kontrastem v dalších vlastnostech použitých rostlin lze rytmus stejných dřevin v pravidelných rozestupech povýšit na plynulý sled. Takto lze například v logickém rytmu použít výsady různě vysokých stromů podobných tvarem, stavbou koruny, ale odlišných například strukturou olistění. V sadovnictví tak lze použít k harmonizaci výsadby sestavu prvků, které mají sice některé vlastnosti viditelně odlišné, ale podobné,nebo příbuzné alespoň v jiných charakteristikách.<ref group="L" name="J" />
 
Při vytváření alejí by mělo být dbáno souladu, aby nedocházelo k tomu, že linie, které mají být symetrické, symetrické nejsou, jako například aby nebyly vytvářeny serpentiny procházející alejí, či klikatící se cesta podél přímé zdi nebo stavení. Aleje v zahradě mohou pomoci při vytváření přímé přístupové cesty k domu, která by obvykle působí poněkud násilně. Avšak ''„…cesta lemovaná stromy ve formě aleje může být přímá, aniž by byla hrubá. Vznešenost, ne slušnost, nebo [[elegance]], je výraz, který má být vytvořen.“''<ref name="Repton" />
Jsou dány neodborným, chybným rozhodnutím odpovědného pracovníka. Vážnou chybou je výsadba alejí alergenních dřevin, nebo dřevin s alergenními složkami plodů a květů v hustě obydlené výstavbě. Stejně tak je vážnou vadou výsadba dřevin s plody, které jsou oblíbenou potravou vos a včel v blízkosti chodníků, nebo v množství zvyšují kluzkost ploch chodníků. Trnité dřeviny (např. akát) je třeba vysazovat v rozumném odstupu od chodníku.
 
Vážným rizikem jsou padající větve a běžně používané stromy s křehkými a lámavými větvemi. Příkladem nevhodné dřeviny je například [[javor stříbrný]] (''Acer saccharinum''), nebo [[pajasan žláznatý]] (''Ailanthus altissima''). tytoTyto dřeviny v ulicích měst mohou být používány výhradně na základě základní neznalosti zodpovědného pracovníka či naprosté ignorance odborné literatury. Některé dřeviny používané a doporučované k výsadbě jsou invazivní i v ČR (např. pajasan žláznatý), nebo do okolí pronikají výmladky poškozujíc komunikace (např. topol ''Populus nigra''). V současné době jsou v alejích vysazovány především lípy a javory, příležitostně lísky turecké. Nevhodnost tohoto výběru je dána především značně zvýšenými a zbytečnými náklady s údržbou v období opadu listů, plodů, u lípy i květů.
[[Soubor:Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.jpg|thumb|Použití ovocných dřevin - jabloní. Silnice mezi Pozovicema a Kamennou.]]
 
U alejí sítě dopravních komunikací je doporučováno, pokud to technická hlediska dovolí, zrušení hlubokých pří­kopů a jejich nahrazení mírným svahem 1 :10, se spádem od vozovky. Na vhodných úsecích se sázejí dřeviny nejblíže 3 m od okraje vozovky. Je li alej doplněna keři, pak keře oddělují pruh trávníku od polí, umožňují z obou stran mechanizovanou práci těsně k pásu keřů a přispívají i k bezpečnosti provozu. Pás keřů v aleji je nezbytné přerušit v místech vjezdu na pole.
 
Výška kmene stromu u komunikací by měla být nejméně 3 m, raději však více, vzhledem k četnosti údržby a růstu dřeviny. Vzdálenost stromů v řadě je doporučena 8–15 m a podle potřeby a podle moderních názorů není nutné dodržet stejné vzdálenosti. V minulosti (do 1/2poloviny 20. stol) byla naopak preferována zcela stejná vzdálenost. Někdy je vysazováno stromořadí pouze na jedné straně ulice (ne na severní).
 
Výběr dřevin, zejména pro úzké ulice, je limitován vhodností a sortimentem. Kromě odolnosti dřevin vůči nepříznivým vlivům musí dřevina odpovídat velikostí koruny (stínění oken, doprava) a její tvar. Stromy nesmějí mít překloněné a křehké větve, přestože jsou takové kultivary distribuovány prodejci (vrby). Dřeviny nemají mít povrcho­vé kořeny (např. topoly, břízy a katalpy), nebo větší plody (kaštan ''Aesculus h.'')apod.<!-- sadovnictví -->
[[Soubor:Łuskowo aleja kasztanowców.jpg|thumb|Alej koňských kaštanů (''Aesculus''), znatelný efekt perspektivy.]]
 
Novodobá výsadba a obnova stávajících alejí kolem cest je upravena ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Výsadba souvislých stromořadí se nedovoluje u dálnic, rychlostních silnic a ostatních silnic I. třídy, dopravně významných silnic II. třídy. Stanovuje vzdálenosti výsadby u ostatních silnic II. třídy a dopravně významných silnic III.třídy. Stromy nelze vysazovat v dopravních ost-ostrůvcích, v rozhledových polích v těsné blízkosti mostních a jiných stavebních objektů a prvků komunikace, nebo tam, kde by mohly zastiňovat dopravní značení apod“.<ref name="Borsky" />
růvcích, v rozhledových polích v těsné blízkosti mostních a jiných stavebních objektů a prvků komunikace, nebo tam, kde by mohly zastiňovat dopravní značení apod“.<ref name="Borsky" />
 
== Údržba ==
 
== Vhodné dřeviny ==
{{Viz též|Vhodné alejovéAlejové dřeviny}}
Pro menší prostory, výsadby v parcích a ulicích jsou vhodnější menší dřeviny, a méně vzrůstné kultivary, s výškou do 10 m a s pravidelnou korunou. Některé příklady:
 

Navigační menu