Roland Garros: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebrány 3 bajty ,  před 3 lety
m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (kategorie)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
Narodil se v [[Saint-Denis (Réunion)|Saint-Denis]] na [[Réunion]]u rodičům pocházejícím z rodin s dlouhou historií na ostrově. Rodina ze strany otce byla původem z [[Toulouse]] a ze strany matky z [[Lorient]]u. Když byly malému Rolandovi čtyři roky, rozhodl se jeho otec Georges Garos přesídlit do [[Ho Či Minovo Město|Saigonu]], kde si otevřel advokátní kancelář. Matka učila malého Rolanda základnímu vzdělání, v roce 1900 se ale rozhodli vyslat syna z důvodu absence střední školy v zemi studovat do [[Paříž]]e.
 
Cesta ze Saigonu do [[Marseille]] trvala v té době 10 měsíců. Po dojezdu do Paříže a zápisu do lycea onemocněl těžkým zápalem plic. Z tohoto důvodu ho poslali do sportovního centra lycea, kde se rychle zotavil a stal se velmi dobrým v několika sportovních odvětvích. V roce 1906 se stal meziškolním šampionem v cyklistice, byl při vítězství fotbalového klubu lycea v [[Nice]].
 
Poté studoval vysokou ekonomickou školu ([[HEC Paris]]), kterou ukončil v roce 1908 a která nyní nese jeho jméno. Zapsal se do pařížského sportovního klubu ''Stade français'', kde hrál rugby a amatérsky tenis. Po studiích začal pracovat pro firmu ''Automobiles Grégoire''. Stejně jako financím se rychle naučil automechanice a začal se věnovat automobilovému sportu. Otec chtěl, aby Roland byl advokátem, a proto mu přestal dávat peníze. Díky podpoře otce svého spolužáka si ale v 21 letech otevřel svůj obchod ''Roland Garros automobiles – voiturettes de sport''.
V roce [[1911]] absolvoval Garros let s [[jednoplošník]]em [[Blériot XI|Blériot]], s tímto letounem se poté zúčastnil několika [[Evropa|evropských]] leteckých [[závod]]ů. Již v květnu 1911 se přihlašuje na letecký závod Paříž-Madrid, pořádaný listem [[Le Petit Parisien]], s hlavní výhrou 100 000 franků. Start závodu byl stanoven na 21. května a jeho trasa byla tozdělena do tří etap. [[Paříž]]-[[Angoulême]] (400 km), Angoulême-[[San Sebastián]] (355 km) a San Sebastián-[[Madrid]] (430 km). Garros závod nedokončil, odstoupil v San Sebastiánu.
 
28. května se Garros zúčastnil dalšího leteckého závodu, tentokrát z Paříže do Říma a Turína. Pořadatelem byl list Le Petit Journal, který na ceny poskytl finanční dotaci ve výši 500 000 franků. První etapa směřovala do [[Dijon]]u (265 km), odtud do [[Lyon]]u (175 km) a déle do [[Avignon|Avignonu]]u (205 km). Druhý den závodu Roland Garros odstartoval z Avignonu na další část etapového letu, avšak již v Malmontu havaroval. Autostopem se dopravil zpět do Avignonu, kde právě pořádal pilot Kühling exhibiční turné s letounem Blériot. Po dohodě mezi oběma letci o zapůjčení letounu se Garros podruhé vypravil na trasu do [[Nice]]. 30. května odstartoval z Nice přímo přes moře do [[Pisa|Pisy]] (340 km), cíle předposlední etapy. Vyhnul se tak etapové zastávce v [[Janov (Itálie)|Janově]]. Nyní již vedoucí celého závodu, odstartoval Garros 31. května z Pisy, ale po 90 km musel přistát u Castagnetta, kde se Kühlingův Blériot téměř rozpadl. Znovu se, opět pomocí autostopu, vrátil do Pisy, kde začal ihned řešit otázku nového stroje. 1. června mu do Pisy dorazil zcela nový Blériot, se kterým ihned odstartoval do Říma, kam dorazil na druhém místě v celkovém pořadí závodu. V konečném pořadí v cílovém městě Turín skončil Garros druhý za pilotem André Beaumontem (vlastním jménem Jean Conneau), třetí doletěl André Frey.
 
Dalšího leteckého závodu, nazvaného Evropský okruh, se Rolland Garros účastnil ve dnech 18. června až 7. července 1911. Vedl z [[Vincennes]] přes [[Remeš]], [[Liége]], [[Utrecht]], [[Breda|Bredu]], [[Brusel]], [[Roubaix]], [[Dunkerque]], [[Calais]], [[Dover (Anglie)|Dover]] a [[Brighton]] do [[Londýn|Londýna]]a. Rollanda Garrose opět porazil André Beaumont s časem 68 h 38 min, třetí v závodě skončil pilot Vidart.
 
V září 1911, stále s letounem Blériot vybaveným motorem Gnôme o výkonu 51 kW, ustanovuje v bretaňském přístavu [[Saint-Malo]] světový výškový rekord výkonem 3910 m. O pár dní později překonává v Dinardu svůj vlastní rekord výškou 4080 m.
Dalšího úspěchu dosáhl Roland Garros ve dnech 16. a 17. června 1912. Na tyto dny vypsal Francouzský aeroklub závod o Velkou cenu za nejrychlejší průlet dvakrát po sobě tzv. okruhu Anjou. Trasa letu byla vytyčena mezi městy [[Angers]]-[[Cholet]]-[[Saumur]]-Angers se šesti povolenými mezipřistáními. Tento závod již Garros vyhrál výkonem 14 h 40 min 57 s.
 
V roce 1912 odjel podruhé za oceán do [[Brazílie]] a [[Argentina|Argentiny]], kde uskutečnil sérii leteckých exhibicí. Po návrat se pokusil překonat výškovou hranici 5000 m. 6. září v Houlgate dosáhl letové hladiny 4960 m a 11. prosince v Tunisu s letounem Morane-Saulnier 5610 m. 18. prosince pak z Tunisu odstartoval k letu přes [[Sicilský průliv]] do Marsale na západním cípu [[Sicílie]]. Téhož dne dosáhl [[Trapani]], kde z důvodu poruchy olejové nádrže na svém stroji zůstal do 21. prosince. Odtud pokračoval přes Canarelu, Santa Eufemii di Marina, [[Salerno]] a [[Neapol]] až do Říma, kam dorazil 22. prosince.
 
V dubnu 1913 se Garros zúčastnil závodu [[hydroplán]]ů o [[Schneiderův pohár]]. Na francouzských vylučovacích závodech se umístil s plovákovým Moranem druhý za Mauricem Prévostem. Na samotných závodech v [[Monako|Monaku]] musel odstoupit pro poruchu motoru.
V raných fázích války létal jako [[Letecký pozorovatel|pozorovatel]], do té doby totiž nikoho nenapadlo použít letadlo jako útočný prostředek. Nepřátelští piloti se ve vzduchu míjeli a zdravili se. Během jednoho letu však vytáhl služební [[revolver]] a šestkrát vystřelil na [[Německá říše|německé]] letadlo<ref>Discovery Channel. ''The History of the Machine Gun'', 2007.</ref>. Nic netrefil, ale tato situace vedla ke konstrukci prvních [[Stíhací letoun|stíhacích letadel]].
 
V prosinci roku [[1914]] navštívil leteckou výrobní firmu [[Morane-Saulnier]]. Zde si vybral jednoplošník [[Morane-Saulnier L]], který zkušebně vybavil [[kulomet]]em umístěným před [[kokpit]]em. Listy [[vrtule]] nechal v místě prolétávajících [[Projektil|střel]] ztenčit a osadit [[ocel]]ovými klíny, aby nedošlo k poškození vrtule. S takto vybaveným letadlem zaznamenal 1. dubna 1915 vůbec první [[sestřel]] v [[Historiografie|historii]] [[letectví]].{{Fakt/dne|20161015141939|}} Další dvě vzdušná vítězství nad německými letadly si připsal 15. a 18. dubna 1915<ref name="van Wyngarden">Greg van Wyngarden. ''Early German Aces of World War I''. Osprey Publishing, 2006. ISBN 1-84176-997-5</ref>.
 
Dne 18. dubna 1915 havaroval po souboji s [[průzkumný letoun|průzkumným letounem]] Taube na německém území<ref name="van Wyngarden"/>. Letadlo se mu před příchodem [[Němci|Němců]] zničit nepodařilo. Zejména [[kulomet]] a okovaná [[vrtule]] zůstaly neporušeny. [[Legenda]] praví, že jeho [[letoun]] byl ihned prozkoumán týmem [[konstruktér]]ů pod vedením [[Anthony Fokker|Anthonyho Fokkera]] a francouzský nápad s kulometem jen zdokonalili. Ve skutečnosti však Fokker pracoval na mnohem důmyslnějším systému již šest měsíců před pádem Garrosova letounu.
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Roland Garros}}
* {{fr}} [http://www.vieillestiges.com/Historique/html/Garros-R.html Životopis Rolanda Garrose]
113 777

editací

Navigační menu