Odvrácená strana Měsíce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
literatura
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
113 777 editací
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Soviet_Union-1959-stamp-photo_of_moon.jpg|thumb|Sovětská známka oslavující [[Luna 3|Lunu 3]], která pořídila jako první snímky odvrácené strany Měsíce.]]
[[Soubor:Soviet_Union-1959-stamp-photo_of_moon.jpg|thumb|Sovětská známka oslavující [[Luna 3|Lunu 3]], která pořídila jako první snímky odvrácené strany Měsíce.]]
'''Odvrácená strana Měsíce''' je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od [[Země]]. Opačná polokoule se nazývá [[přivrácená strana Měsíce]]. Měsíc obrací k Zemi vlivem [[vázaná rotace|vázané rotace]] stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu [[librace]] pozorovat ze [[Země]] 9&nbsp;% povrchu odvrácené strany Měsíce.<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7</ref> Mezi útvary, které můžeme díky libraci pozorovat, patří [[Mare Humboldtianum]] (Moře Humboldtovo), [[Mare Marginis]] (Moře okraje) a [[Mare Smythii]] (Moře Smythovo), zčásti [[Mare Orientale]] (Moře východní) a [[Mare Australe]] (Moře jižní).
'''Odvrácená strana Měsíce''' je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od [[Země]]. Opačná polokoule se nazývá [[přivrácená strana Měsíce]]. Měsíc obrací k Zemi vlivem [[vázaná rotace|vázané rotace]] stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu [[librace]] pozorovat ze [[Země]] 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce.<ref name="rukl1">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7</ref> Mezi útvary, které můžeme díky libraci pozorovat, patří [[Mare Humboldtianum]] (Moře Humboldtovo), [[Mare Marginis]] (Moře okraje) a [[Mare Smythii]] (Moře Smythovo), zčásti [[Mare Orientale]] (Moře východní) a [[Mare Australe]] (Moře jižní).


První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila až [[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1959]] [[Sovětský svaz|sovětská]] sonda [[Luna 3]].<ref name=ruklluna3>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Lety na Měsíc, str. 192, ISBN 80-85277-10-7</ref>
První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila až [[7. říjen|7.&nbsp;října]] [[1959]] [[Sovětský svaz|sovětská]] sonda [[Luna 3]].<ref name=ruklluna3>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Lety na Měsíc, str. 192, ISBN 80-85277-10-7</ref>


== Popis ==
== Popis ==
Na rozdíl od přivrácené strany Měsíce je jeho odvrácená strana mnohem [[hora|hornatější]] a obsahuje mnohem méně [[měsíční moře|měsíčních moří]]. Poměr je 2,6&nbsp;% na odvrácené polokouli ku 31,2&nbsp;% na přivrácené.<ref name=ruklodvr>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, ISBN 80-85277-10-7</ref> Tento rozdíl se vysvětluje tzv. [[izostáze|izostatickým]] vyrovnáváním, kdy se [[geologie Měsíce|měsíční kůra]] snaží vyrovnat s rozdílnou [[hustota|hustotou]] měsíčních [[Čedič|bazalt]]ů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce. Měsíční bazalty mají větší hustotu než ostatní horniny, proto je zde měsíční kůra slabší, horniny pohoří mají menší hustotu, proto je zde měsíční kůra silnější. K tomuto formování měsíční kůry došlo pravděpodobně v dobách [[stratigrafie Měsíce|raného vývoje Měsíce]].
Na rozdíl od přivrácené strany Měsíce je jeho odvrácená strana mnohem [[hora|hornatější]] a obsahuje mnohem méně [[měsíční moře|měsíčních moří]]. Poměr je 2,6 % na odvrácené polokouli ku 31,2 % na přivrácené.<ref name=ruklodvr>[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, ISBN 80-85277-10-7</ref> Tento rozdíl se vysvětluje tzv. [[izostáze|izostatickým]] vyrovnáváním, kdy se [[geologie Měsíce|měsíční kůra]] snaží vyrovnat s rozdílnou [[hustota|hustotou]] měsíčních [[Čedič|bazaltů]] v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce. Měsíční bazalty mají větší hustotu než ostatní horniny, proto je zde měsíční kůra slabší, horniny pohoří mají menší hustotu, proto je zde měsíční kůra silnější. K tomuto formování měsíční kůry došlo pravděpodobně v dobách [[stratigrafie Měsíce|raného vývoje Měsíce]].


[[Soubor:Cara-oculta-luna.jpg|thumb|300px|Snímek části odvrácené strany Měsíce.]]
[[Soubor:Cara-oculta-luna.jpg|thumb|300px|Snímek části odvrácené strany Měsíce.]]
Na odvrácené straně Měsíce můžeme nalézt kromě moří nacházejících se v hraničních [[librace|libračních oblastech]] (na rozhraní přivrácené a odvrácené polokoule, které lze při vhodném náklonu Měsíce pozorovat ze Země), také [[Mare Moscoviense]] (Moře moskevské) a [[Mare Ingenii]] (Moře touhy). Rozloha těchto moří je však výrazně menší než rozloha moří na přivrácené straně a nelze je pozorovat přímo z naší planety.
Na odvrácené straně Měsíce můžeme nalézt kromě moří nacházejících se v hraničních [[librace|libračních oblastech]] (na rozhraní přivrácené a odvrácené polokoule, které lze při vhodném náklonu Měsíce pozorovat ze Země), také [[Mare Moscoviense]] (Moře moskevské) a [[Mare Ingenii]] (Moře touhy). Rozloha těchto moří je však výrazně menší než rozloha moří na přivrácené straně a nelze je pozorovat přímo z naší planety.


Mezi nejvýraznější útvary se zde mimo kotlin Mare Orientale a Mare Moscoviense řadí i krátery [[Ciolkovskij (kráter)|Ciolkovskij]] a [[Hertzsprung (kráter)|Hertzsprung]].<ref name=ruklodvr/> Další rozlehlé krátery jsou např. [[Planck (kráter)|Planck]], [[Birkhoff (kráter)|Birkhoff]], [[Mendělejev (kráter na Měsíci)|Mendělejev]], [[Gagarin (kráter)|Gagarin]], [[Koroljov (kráter)|Koroljov]], [[D'Alembert (kráter)|D'Alembert]], [[Leibnitz (kráter)|Leibnitz]], [[Poincaré (kráter)|Poincaré]], [[Van de Graaff (kráter)|Van de Graaff]], [[Von Kármán (kráter na Měsíci)|Von Kármán]] a [[Apollo (kráter)|Apollo]].
Mezi nejvýraznější útvary se zde mimo kotlin Mare Orientale a Mare Moscoviense řadí i krátery [[Ciolkovskij (kráter)|Ciolkovskij]] a [[Hertzsprung (kráter)|Hertzsprung]].<ref name=ruklodvr/> Další rozlehlé krátery jsou např. [[Planck (kráter)|Planck]], [[Birkhoff (kráter)|Birkhoff]], [[Mendělejev (kráter na Měsíci)|Mendělejev]], [[Gagarin (kráter)|Gagarin]], [[Koroljov (kráter)|Koroljov]], [[D'Alembert (kráter)|D'Alembert]], [[Leibnitz (kráter)|Leibnitz]], [[Poincaré (kráter)|Poincaré]], [[Van de Graaff (kráter)|Van de Graaff]], [[Von Kármán (kráter na Měsíci)|Von Kármán]] a [[Apollo (kráter)|Apollo]].
Řádek 27: Řádek 27:
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok = 1991
| rok = 1991
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany =
| isbn = 80-85277-10-7}}
| isbn = 80-85277-10-7}}
* John E. Westfall: ''Atlas of the Lunar Terminator''. Cambridge University Press, Cambridge 2000, ISBN 0-521-59002-7 {{en}}
* John E. Westfall: ''Atlas of the Lunar Terminator''. Cambridge University Press, Cambridge 2000, ISBN 0-521-59002-7 {{en}}
=== Související články ===
=== Související články ===
*[[Měsíc]]
* [[Měsíc]]
*[[Přivrácená strana Měsíce]]
* [[Přivrácená strana Měsíce]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{cs}}
{{cs}}
* [http://www.astro.cz/apod/ap070225.html Odvrácená strana Měsíce v Astronomickém snímku dne]
* [http://www.astro.cz/apod/ap070225.html Odvrácená strana Měsíce v Astronomickém snímku dne]
Řádek 44: Řádek 45:


{{Portály|Planetární vědy}}
{{Portály|Planetární vědy}}

[[Kategorie:Měsíc]]
[[Kategorie:Měsíc]]
[[Kategorie:Povrch Měsíce]]
[[Kategorie:Povrch Měsíce]]

Verze z 6. 12. 2016, 19:22

Sovětská známka oslavující Lunu 3, která pořídila jako první snímky odvrácené strany Měsíce.

Odvrácená strana Měsíce je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od Země. Opačná polokoule se nazývá přivrácená strana Měsíce. Měsíc obrací k Zemi vlivem vázané rotace stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu librace pozorovat ze Země 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce.[1] Mezi útvary, které můžeme díky libraci pozorovat, patří Mare Humboldtianum (Moře Humboldtovo), Mare Marginis (Moře okraje) a Mare Smythii (Moře Smythovo), zčásti Mare Orientale (Moře východní) a Mare Australe (Moře jižní).

První snímky většiny odvrácené strany Měsíce pořídila až 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.[2]

Popis

Na rozdíl od přivrácené strany Měsíce je jeho odvrácená strana mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří. Poměr je 2,6 % na odvrácené polokouli ku 31,2 % na přivrácené.[3] Tento rozdíl se vysvětluje tzv. izostatickým vyrovnáváním, kdy se měsíční kůra snaží vyrovnat s rozdílnou hustotou měsíčních bazaltů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce. Měsíční bazalty mají větší hustotu než ostatní horniny, proto je zde měsíční kůra slabší, horniny pohoří mají menší hustotu, proto je zde měsíční kůra silnější. K tomuto formování měsíční kůry došlo pravděpodobně v dobách raného vývoje Měsíce.

Snímek části odvrácené strany Měsíce.

Na odvrácené straně Měsíce můžeme nalézt kromě moří nacházejících se v hraničních libračních oblastech (na rozhraní přivrácené a odvrácené polokoule, které lze při vhodném náklonu Měsíce pozorovat ze Země), také Mare Moscoviense (Moře moskevské) a Mare Ingenii (Moře touhy). Rozloha těchto moří je však výrazně menší než rozloha moří na přivrácené straně a nelze je pozorovat přímo z naší planety.

Mezi nejvýraznější útvary se zde mimo kotlin Mare Orientale a Mare Moscoviense řadí i krátery Ciolkovskij a Hertzsprung.[3] Další rozlehlé krátery jsou např. Planck, Birkhoff, Mendělejev, Gagarin, Koroljov, D'Alembert, Leibnitz, Poincaré, Van de Graaff, Von Kármán a Apollo.

Možnosti využití

Odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických radioteleskopů, podobných radioteleskopu v Arecibu. Využit by mohl být kráter Daedalus, který se nachází blízko středu odvrácené strany Měsíce.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7
  2. ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Lety na Měsíc, str. 192, ISBN 80-85277-10-7
  3. ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, ISBN 80-85277-10-7
  4. ↑ Kráter Daedalus místem pro umístění teleskopu (pl)

Literatura

Související články

Externí odkazy

(česky)

(anglicky)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Odvrácená_strana_Měsíce&oldid=14414759“