Matice srbská: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 11 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q617343) |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Novi Sad, Matica srpska v noci.jpg|right|thumb|Sídlo Matice srbské v Novém Sadu]] |
[[Soubor:Novi Sad, Matica srpska v noci.jpg|right|thumb|Sídlo Matice srbské v Novém Sadu]] |
||
'''Matice srbská''' (v [[srbština|srbštině]] '''Матица српска/Matica srpska''') je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru [[1826]] v [[Pešť|Pešti]]<ref name="IJ-236">{{Citace monografie |
'''Matice srbská''' (v [[srbština|srbštině]] '''Матица српска/Matica srpska''') je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru [[1826]] v [[Pešť|Pešti]]<ref name="IJ-236">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Božić |
| příjmení = Božić |
||
| jméno = Ivan |
| jméno = Ivan |
||
| příjmení2 = Ćirković |
| příjmení2 = Ćirković |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| příjmení4 = Ekmečić |
| příjmení4 = Ekmečić |
||
| jméno4 = Milorad |
| jméno4 = Milorad |
||
| rok = 1972 |
| rok = 1972 |
||
| titul = Istorija Jugoslavije |
| titul = Istorija Jugoslavije |
||
| vydavatel = Prosveta |
| vydavatel = Prosveta |
||
| místo = Beograd |
| místo = Beograd |
||
| stránky = 236 |
| stránky = 236 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
| jazyk = srbochorvatština |
| jazyk = srbochorvatština |
||
}}</ref> a poté v roce [[1864]] přemístěna do [[Novi Sad|Nového Sadu]], kde sídlí dodnes. |
}}</ref> a poté v roce [[1864]] přemístěna do [[Novi Sad|Nového Sadu]], kde sídlí dodnes. |
||
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce [[1824]]) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. |
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce [[1824]]) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. |
||
Prvním představitelem Matice srbské byl vzdělanec [[Jovan Hadžić]] a členy Matice byla řada významným vzdělaných srbských osobností, mezi které patřil např. [[Miloš Obrenović]], [[Sava Tekelija]] či [[Petar II. Petrović-Njegoš]]. Mezi zakladatele Matice patřili také [[Ðorđe Stanković]], [[Josif Milovuk]], [[Jovan Demetrović]], [[Gavrilo Bozitovac]], [[Andrija Rozmirović]] a [[Petar Rajić]]. |
Prvním představitelem Matice srbské byl vzdělanec [[Jovan Hadžić]] a členy Matice byla řada významným vzdělaných srbských osobností, mezi které patřil např. [[Miloš Obrenović]], [[Sava Tekelija]] či [[Petar II. Petrović-Njegoš]]. Mezi zakladatele Matice patřili také [[Ðorđe Stanković]], [[Josif Milovuk]], [[Jovan Demetrović]], [[Gavrilo Bozitovac]], [[Andrija Rozmirović]] a [[Petar Rajić]]. |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://maticasrpska.org.rs Webové stránky instituce {{sr}}] |
* [http://maticasrpska.org.rs Webové stránky instituce {{sr}}] |
||
Verze z 6. 12. 2016, 15:53
Matice srbská (v srbštině Матица српска/Matica srpska) je nejstarší srbskou kulturní a vzdělávací institucí. Založena byla v únoru 1826 v Pešti[1] a poté v roce 1864 přemístěna do Nového Sadu, kde sídlí dodnes.
Matice srbská byla založena jako peněžní fond, který měl zajistit vydávání srbského letopisu (založen již v roce 1824) a srbských knih. Aktivity Matice však později tato očekávání daleko překročily a myšlenka podobných organizací se rozšířila do řady dalších zemí, které byly součástí Rakousko-Uherska.
Prvním představitelem Matice srbské byl vzdělanec Jovan Hadžić a členy Matice byla řada významným vzdělaných srbských osobností, mezi které patřil např. Miloš Obrenović, Sava Tekelija či Petar II. Petrović-Njegoš. Mezi zakladatele Matice patřili také Ðorđe Stanković, Josif Milovuk, Jovan Demetrović, Gavrilo Bozitovac, Andrija Rozmirović a Petar Rajić.
V roce 1912 byla dokončena současná budova Matice srbské, která se nachází v centrální části Nového Sadu. Samotná instituce sídlí v monumentální budově podle návrhu Momcsilló Tapaviczy od roku 1928, do té doby plnila budova účely sirotčince při SPC.
V současné době Matice srbská disponuje ve své knihovně 3,5 miliony publikací a má cca 2000 spolupracovníků. Pod jménem Matice vycházejí v Srbsku mnohé publikace, neboť instituce má i vlastní vydavatelství. Má vlastní galerii, která schraňuje obrazy srbských malířů 18. a 19. století. Tyto sbírky jsou vystaveny veřejnosti v Galerii Matice srbské.
Již od svého vzniku vydávala Matice periodikum s názvem Serbski letopis' (dnes Letopis Matice srpske), což byl jediný srbský časopis, vydávaný v tehdejším Uhersku.
Reference
- ↑ BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 236. (srbochorvatština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matice srbská na Wikimedia Commons
