Leviticus: Porovnání verzí
m bot převedl {{Wikizdroje}} do nové podoby |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikizdroje|dílo=Bible kralická/Leviticus}} |
* {{Wikizdroje|dílo=Bible kralická/Leviticus}} |
||
* [http://www.biblenet.cz/app/bible/Lev/chapter/1?__fsk=1914217907 Český ekumenický překlad] |
* [http://www.biblenet.cz/app/bible/Lev/chapter/1?__fsk=1914217907 Český ekumenický překlad] |
Verze z 6. 12. 2016, 15:02
Leviticus, hebrejsky וַיִּקְרָא Va-jikra („A zavolal“) (někdy též nazývána 3. kniha Mojžíšova) je třetí knihou Starého zákona. Řadí se do Tóry čili do Pentateuchu. Hebrejský název ויקרא vychází ze slov, kterými začíná: A zavolal Hospodin Mojžíše. Název Leviticus se objevuje poprvé v Septuagintě a pochází z řeckého slova Λευιτικός (leuitikos) znamenajícího „levitský“, „vztahující se k Levitům“, protože popisuje především židovské náboženské a kultovní zákony týkající se kněžského kmene Levi.
Obsah knihy
Děj knihy je zařazen mezi události odehrávající se při ustavení smlouvy mezi Bohem a Izraelem a předáním Zákona na hoře Sinaj. Kromě několika málo výpravných úryvků se kniha zabývá především otázkou kultických zákonů, přinášením obětí a slavením svátků. I vyprávění, která se v ní nacházejí, se týkají bezprostředně kultu ustavení Árona veleknězem a zahájení obětí (Lv 8-10).
Struktura knihy
- Zákony o přinášení obětí (1-7)
- Vyprávění o ustavení velekněze a prvních obětí (8-10)
- Zákony o čistém a nečistém (11-15)
- Den smíření (16)
- Zákon svatosti (17-26)
- Závěrečné předpisy (27)
Historicita a vznik knihy
Tradice připisuje autorství knihy Mojžíšovi.
Podle povahy zákonů se kniha připisuje v rámci teorie pramenů tzv. Kněžskému kodexu. Výjimku tvoří tzv. Zákon svatosti, který je pravděpodobněji pozdějšího data a byl do celku připojen krátce nato. Zákony se soustřeďují na kult a na obětní řády druhého chrámu, tzn. po návratu z babylonského zajetí na konci 6. století př. Kr. Do této doby či do doby o něco pozdější se proto datuje i samotná kniha Leviticus.
Teologie knihy
Jak samotné praktické příkazy regulující obětní a kultovní řád v chrámu, tak celková teologie knihy odpovídají Kněžskému kodexu, jak se nachází v ostatních částech Pentateuchu. Jedná se o zdůraznění stvoření a kultu coby účasti na něm (viz zachovávání soboty), obřízky a slavení Velikonoc. Velmi úzce je spojeno vyprávění o stvoření světa (Genesis 1,1-2,4a) s vyprávěním o vybudování svatostánku v poušti a strukturou jeruzalémského chrámu.
Veškerý obsah knihy je promítnut do doby putování Izraele pouští z Egypta do země zaslíbené. Proto je prostředníkem vydání zákona Mojžíš. Příjemci a strážci se stávají levité, resp. Áron a jeho potomci, kněží, kteří převzali do svých rukou kult ve Stanu setkávání a později v Jeruzalémě po vybudování chrámu.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leviticus na Wikimedia Commons
- Dílo Bible kralická/Leviticus ve Wikizdrojích
- Český ekumenický překlad
- Řecká verze Leviticu (Septuaginta)