Gézové: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Strukturováno. Nově "Ohlasy v umění" a zdroje. Původní text neměněn.
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Gézové''' (starším pravopisem '''geusové''', z [[Francouzština|francouzského]] ''gueux'' – „žebráci“) byli [[Nizozemsko|nizozemská]] protišpanělská opozice během [[revoluce]] v [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1564]]–[[1581]].
'''Gézové''' (starším pravopisem '''geusové''', z [[Francouzština|francouzského]] ''gueux'' – „žebráci“) byli [[Nizozemsko|nizozemská]] protišpanělská opozice během [[revoluce]] v [[Nizozemsko|Nizozemí]] v letech [[1564]]–[[1581]].


==Pojem Gézové==
== Pojem Gézové ==
Gézové byli buď lesní nebo mořští. Lesní gézové podnikali své boje na pevnině a vedli takzvanou partyzánskou válku, mořští gézové na [[moře|moři]]. Mořští gézové kotvili v [[Anglie|anglických]] přístavech, odkud bojovali. Označení ''žebráci'' vzniklo na základě pohrdlivé věty, kterou pronesl na adresu gézů rada [[Charles de Berlaymont]] k nizozemské [[regent]]ce [[Markéta Parmská|Markétě Parmské]] poté, co se do jejího paláce na audienci dostavilo na 250 nizozemských šlechticů a ona se zalekla tak velkého davu: ''Madam, přece se nebude bát těchto žebráků'' (''ces gueux''). Gézové toto původně urážlivé označení přejali za své a jako své symboly si zvolili žebráckou [[mošna|mošnu]] a misku.
Gézové byli buď lesní nebo mořští. Lesní gézové podnikali své boje na pevnině a vedli takzvanou partyzánskou válku, mořští gézové na [[moře|moři]]. Mořští gézové kotvili v [[Anglie|anglických]] přístavech, odkud bojovali. Označení ''žebráci'' vzniklo na základě pohrdlivé věty, kterou pronesl na adresu gézů rada [[Charles de Berlaymont]] k nizozemské [[regent]]ce [[Markéta Parmská|Markétě Parmské]] poté, co se do jejího paláce na audienci dostavilo na 250 nizozemských šlechticů a ona se zalekla tak velkého davu: ''Madam, přece se nebude bát těchto žebráků'' (''ces gueux''). Gézové toto původně urážlivé označení přejali za své a jako své symboly si zvolili žebráckou [[mošna|mošnu]] a misku.


==Ohlasy v umění==
== Ohlasy v umění ==
* Světově známý je román [[Charles de Coster|Charlese de Costera]] ''Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegla a Lamma Goedzaka ve Flandřích i jinde, jak je vypravují'', který se povstáním Gézů inspiruje
* Světově známý je román [[Charles de Coster|Charlese de Costera]] ''Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegla a Lamma Goedzaka ve Flandřích i jinde, jak je vypravují'', který se povstáním Gézů inspiruje
* V české literatuře byla Gézy inspirována ''Mstivá kantiléna'' básníka [[Karel Hlaváček|Karla Hlaváčka]]<ref>{{Citace monografie
* V české literatuře byla Gézy inspirována ''Mstivá kantiléna'' básníka [[Karel Hlaváček|Karla Hlaváčka]]<ref>{{Citace monografie
Řádek 40: Řádek 40:
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}
</ref>
</ref>


{{pahýl}}
{{pahýl}}
Řádek 53: Řádek 53:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* [http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=011&pod=4 ''Revoluce v Nizozemí''] – na webu Dějepis.com
* [http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=011&pod=4 ''Revoluce v Nizozemí''] – na webu Dějepis.com



[[Kategorie:Dějiny Nizozemska]]
[[Kategorie:Dějiny Nizozemska]]

Verze z 6. 12. 2016, 08:31

Gézové (starším pravopisem geusové, z francouzského gueux – „žebráci“) byli nizozemská protišpanělská opozice během revoluce v Nizozemí v letech 15641581.

Pojem Gézové

Gézové byli buď lesní nebo mořští. Lesní gézové podnikali své boje na pevnině a vedli takzvanou partyzánskou válku, mořští gézové na moři. Mořští gézové kotvili v anglických přístavech, odkud bojovali. Označení žebráci vzniklo na základě pohrdlivé věty, kterou pronesl na adresu gézů rada Charles de Berlaymont k nizozemské regentce Markétě Parmské poté, co se do jejího paláce na audienci dostavilo na 250 nizozemských šlechticů a ona se zalekla tak velkého davu: Madam, přece se nebude bát těchto žebráků (ces gueux). Gézové toto původně urážlivé označení přejali za své a jako své symboly si zvolili žebráckou mošnu a misku.

Ohlasy v umění

  • Světově známý je román Charlese de Costera Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegla a Lamma Goedzaka ve Flandřích i jinde, jak je vypravují, který se povstáním Gézů inspiruje
  • V české literatuře byla Gézy inspirována Mstivá kantiléna básníka Karla Hlaváčka[1]
  • Český autor Géza Včelička přijal svůj pseudonym podle Gézů Hlaváčkovy Mstivé kantilény[2]

Odkazy

Reference

  1. FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček, s. 197-200. 
  2. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268-1270. 

Související články

Externí odkazy