Prohlášení čtyř: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizovat - http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1969072-senat-se-distancoval-od-procinskeho-prohlaseni-ctyr-ustavnich-cinitelu
fix
Řádek 1: Řádek 1:
{{Atualizovat|http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1969072-senat-se-distancoval-od-procinskeho-prohlaseni-ctyr-ustavnich-cinitelu}}
{{Aktualizovat|http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1969072-senat-se-distancoval-od-procinskeho-prohlaseni-ctyr-ustavnich-cinitelu}}
{{Více obrázků
{{Více obrázků
| align = right
| align = right

Verze z 30. 11. 2016, 21:19

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Prohlášení čtyř[1] (celým názvem Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky) je prohlášení z 18. října 2016, podepsané prezidentem Milošem Zemanem, předsedou senátu Milanem Štěchem, předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou jako reakce na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, ke kterému došlo ve stejný den.[2] K setkání s tibetským vůdcem, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000, došlo 18. října 2016 v Nostickém paláci, sídle ministerstva kultury. Kromě ministra kultury se setkání účastnily také místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalá europoslankyně Zuzana Roithová a senátor Petr Šilar.[3][4] Prohlášení bylo kritizováno řadou politických komentátorů, politiků, studentů a zástupců vysokých škol.

Pozadí a vznik prohlášení

Odklon o prosazování lidských práv v zahraniční politice v 90. letech začal už během pravicové vlády Petra Nečase, která zdůrazňovala zahraniční obchod a Nečas kritizoval „dalajlamismus“. Tento odklon pokračoval příchodem Miloše Zemana na hrad, který si jako prioritu stanovil posílení ekonomické diplomacie a Čínu považuje za důležitého obchodního partnera. Prezident Zeman navštívil v letech 2014 a 2015 Čínu dvakrát a důraz kladl především na rozvoj ekonomických vztahů. Tyto politické změny vyvrcholily v roce 2016 návštěvou čínského prezidenta v Česku a podepsáním dokumentu o strategickém partnerství, na které se odvolává i Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Čínská vláda pokládá dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu, čínské provincie obsazené čínskou armádou v roce 1950[1] a snaží se omezovat kontakty dalajlamy s dalšími zeměmi. Před chystanou návštěvou dalajlamy v České republice proto navštívila čínská velvyslankyně 13. září 2016 Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zajímala se o to, jestli se ministr Herman s dalajlamou setká.[5] Poté vyhledala vyslankyně Hynka Kmoníčka opět 17. října a zajímala se o změny vládní politiky k Číně. 18. října, ještě před schůzkou s tibetským vůdcem, povolalo čínské ministerstvo zahraničí českého velvyslance v Pekingu a vyzvalo ho, aby se nikdo z české vlády s dalajlamou nesetkával.

Obsah prohlášení

Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na nedávno podepsané Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.

Podle serveru Echo24 mělo být prohlášení původně tajné, ale Hrad ho zveřejnil.[6]

Reakce Číny

Podle čínské oficiální reakce z 25. října 2016 Čína prohlášení vzala na vědomí a čeká že, “nezůstane jen u slov, ale že se to projeví i v činech.“[7]

Kritika a reakce

V reakci na prohlášení se den po setkání ministra Hermana setkalo s dalajlamou padesát zákonodárců. Na protest proti prohlášení vyvěsily některé školy tibetskou vlajku. Prohlášení kritizovalo také patnáct nevládních organizací. Podle sociologa a právníka Jiřího Příbáně se jedná o neadekvátní reakci nejvyšších ústavních činitelů.[8] Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považuje prohlášení za chybu a nahrazení polistopadového étosu pragmatismem.[9] Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se blíží způsobu, jakým vystupovala protektorátní vláda vůči Berlínu nebo normalizační vláda vůči Moskvě.[10] Poslanec Karel Schwarzenberg označil prohlášení za zbabělé.[11] Podle politického komentátora Martina Fendrycha začíná po odchodu Václava Havla z politiky odklon od ochrany lidských práv.[12]

Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Českou televizi, který proběhl ve dnech 26. a 27. října 2016, považuje 40 % dotázaných prohlášení za přehnané, podle 25 % je prohlášení běžné, podle 11 % je prohlášení výjimečné, ale potřebné. Čtyři procenta respondentů považují vyjádření za nedostatečné, zbývající dotázaní nemají žádný názor.[13]

Naopak podle ministra Zaorálka, autora textu prohlášení, porušil ministr Herman setkáním s dalajlámou dva roky starou neoficiální dohodu představitelů vlády.[14]

Na prohlášení reagovala též iniciativa kolem tzv. Kroměřížské výzvy, kterou reprezentovali právník Jan Kalvoda, Michael Kocáb a jako mluvčí filosof Václav Němec.[15]

Reference

Související články

Externí odkazy