Bedřichovice (Šlapanice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m řádková verze {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Nahrazení šablony částí obce
Řádek 78: Řádek 78:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}


{{Části české obce}}
{{HlavičkaObecNav|Šlapanice|Šlapanice|Město}}
'''Bedřichovice''' |
[[Šlapanice]]
{{PatičkaObecNav}}


[[Kategorie:Místní části ve Šlapanicích]]
[[Kategorie:Místní části ve Šlapanicích]]

Verze z 28. 11. 2016, 15:10

Šablona:Infobox - sídlo Bedřichovice (německy Bellowitz)[1] je vesnice, část města Šlapanice v okrese Brno-venkov. Nachází se v Dyjsko-svrateckém úvalu, asi 1,5 km na sever od Šlapanic. Je zde evidováno 122 adres.[2] Trvale zde žije 308 obyvatel.[3]

Bedřichovice je také název katastrálního území o rozloze 1,75 km2.[4]

Historie

O vzniku Bedřichovic existuje pověst o třech dobrých bratrech, kteří založili tři vesnice: Bedřich – Bedřichovice, Jiří – Jiříkovice, Blažej – Blažovice. Všechny tři se nacházejí blízko sebe na východ od Brna.

Zahájení systematického osídlení vesnice se odhaduje do doby 8. nebo 9. století n. l. Nejstarší historické prameny se vztahují k roku 1310. Část vesnice tehdy spadala pod brněnskou kapitulu sv. Petra a sv. Pavla. Podle tehdejších údajů bylo v Bedřichovicích 5 statků a 1 mlýn. V 15. století byla za husitských bouří vesnice několikrát vypleněná, protože se Bedřichovice nikdy nepřidaly k protestantům. V 16. století mezi Bedřichovicemi a Podolím vznikly rybníky Radvan a Pindulka. Sloužily jednak na zajištění provozu mlýna, jednak na chov ryb. Ryba se tak dostala na pečeť Bedřichovic. V roce 1645 byly Bedřichovice při obléhání Brna Švédy úplně vypáleny. V roce 1694 tu byla založena první obecní hospoda.

V roce 1906 tu místní založili nákupem 32 knih první obecní knihovnu. V letech 1912-1913 probíhala elektrifikace obce. V první světové válce padlo šest místních obyvatel. V roce 1921 byla na návsi (prostor sevřený ulicemi Hlavní, Lípová, Krátká) zasazena lípa svobody. 13. dubna tu založili Divadelní a zábavní spolek (který od roku 1924 užíval název Lípa, zlikvidován 23. srpna 1951). 26. července téhož roku byl založen zdejší sdružení Sokola, které o dva roky později zaniklo. V roce 1926 zahájilo provoz první autobusové spojení do Brna, jedna jízda stála 5 Kč, později 3 Kč. V zimě roku 1929 bylo naměřeno -25 °C. 23. března 1930 místní založili Sbor dobrovolných hasičů v hostinci Stanislava Železného, prvním starostou byl zvolen Petr Grolich. O rok později byl postaven obecní dům s knihovnou a hasičskou zbrojnicí, kde sídlí hasičská zbrojnice a hospoda.

V roce 1933 proběhla regulace potoka Říčka. Mezi srpnem až říjnem 1934 se stavěla nová kaple podle projektu arch. Františka Ryšánka ze Šlapanic. Celkové náklady na stavbu a vybavení kaple činily 50.000,- Kč. 2. června 1935 byla kaple vysvěcena, hlavní oltář ozdobila socha Panny Marie Lourdské od Františka Proseckého. Kaple stojí na místě lípy svobody, která byla přesazena na pozemek po bývalé zvonici (křižovatka ulic Lipová a Studýky). V roce 1935 zde žilo v 80 domech 345 obyvatel. 6. června téhož roku Sbor dobrovolných hasičů zakoupil motorovou stříkačku od firmy Jaroslav Chotěbor z Brna, jež byla slavnostně předána 1. září 1935. Během druhé světové války bylo několik lidí odvlečeno na nucené práce či do koncentračního tábora.

25. dubna 1945 byly Bedřichovice osvobozeny. 14. června téhož roku tudy slavnostně projížděl prezident Edvard Beneš. Pro malý zájem místních sedláků o kolektivizaci zemědělství bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo až v roce 1957, to bylo v roce 1972 sloučeno se šlapanickým JZD Pokrok.[5] 27. dubna 1958 se slavnostně otevřela budova Kulturního domu postaveného v rámci Akce Z. V roce 1974 byla postavena prodejna smíšeného zboží Jednota. V roce 1976 byly Bedřichovice připojeny jako místní část ke Šlapanicím. O rok později zde žilo 402 obyvatel. V roce 1983 byla postavena telefonní budka, do té doby bylo možné vyřizovat telefonické hovory pouze na požádání z přístroje v kulturním domě nebo z přístroje v JZD. V 80. letech 20. století se počet obyvatel propadl z 402 osob v roce 1977 na 298 občanů v roce 1988.

3. září 2011 se 80 obyvatel Bedřichovic zúčastnilo projektu Od nevidím do nevidím Kateřiny Šedé v Tate Modern v Londýně, o rok později proběhl projekt „Dej mi svátek“, kdy Kateřina Šedá zaměstnala místní obyvatele na jeden den. Téhož roku byla po třiceti letech obnovena tradice pořádání obecního plesu. V roce 2013 se uskutečnila výstava Bedřichovice na historických fotografiích, byla odstraněna telefonní budka a představen projekt rekonstrukce prostoru před kulturních domem. v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě měl 25. října 2013 premiéru film Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus.

Kultura

Dne 3. září 2011 byl v galerii Tate Modern v Londýně realizován projekt Kateřiny Šedé "Od nevidím do nevidím / From Morning till Night" (přestěhování Bedřichovic do Londýna). Cílem performance byla konfrontace života malé středoevropské vesnice s jednou z největších světových metropolí Londýnem. Akce se konala v prostoru velikosti katastrálního území Bedřichovic „promítnutého“ do prostoru Londýna v měřítku 1:1 mezi budovu galerie Tate Modern a katedrálu Sv. Pavla. Kromě britských profesionálních i amatérských umělců se do akce zapojilo 80 obyvatel Bedřichovic, kteří měli ve vymezeném prostoru dělat činnosti běžného dne – zametat, pracovat na zahradě, jezdit na kole, opalovat se, hrát si, zorganizovat hasičské cvičení, hrát nohejbal, umývat auto apod. Součástí programu byla také návštěva kostela, hodina českého jazyka a prohlídka imaginárních Bedřichovic v prostoru Londýna.[6] Pro Tate Modern se jednalo o největší performance roku.[zdroj?]

Žuráň

Podrobnější informace naleznete v článku Žuráň.

Nad vesnicí se vypíná kopec Žuráň, který sice spadá do katastru vedlejší vesnice Podolí, ale pro Bedřichovice je nejvýznamnější dominantou. Žuráň patří mezi významné archeologické a historické lokality. Roku 1853 zde byla objevena mohyla připisovaná langobardskému králi Wachovi, který zde měl být pohřben roku 539. Podrobný výzkum proběhl v letech 1948–1950 pod vedením Josefa Poulíka.[7]

2. prosince 1805 zahájil z kopce Žuráň francouzský císař Napoleon bitvu u Slavkova, ve které porazil spojenecká vojska rakouského císaře Františka II./I. a ruského cara Alexandra I. Na Žuráni měl Napoleon svůj stan a řídil odsud bitvu. Odtud dal v půl deváté rozkaz k útoku na Pracké výšiny. Zde spatřil legendární vycházející vítězné rudé le soleil d'Austerlitz (slavkovské krvavé slunce). 5. července 1930 byl na vrcholu Žuráně odhalen památník v podobě leštěného žulového kvádru s bronzovou plastickou mapou bojiště. Autorem návrhu památníku byl pražský architekt Vojtěch Kerhart.

Na západní straně kopce Žuráň se nachází přírodní památka Horka, bývalý štěrkový lom, ve kterém se vyskytují teplomilné rostliny.

Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2005-04-11 [cit. 2005-04-11]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Historie: 20. století 1945-1989 [online]. Město Šlapanice [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  6. Katerina Šedá: From Morning Till Night, Tate Modern
  7. Zdeněk Beneš: Žuráň – Moravská archeologie

Externí odkazy