Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
bez param, ale to rozlož obr je spíš > galerie |
||
| Řádek 102: | Řádek 102: | ||
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref> Osamocené Rumunsko v roce 1918 kapitulovalo. |
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref> Osamocené Rumunsko v roce 1918 kapitulovalo. |
||
== Mapy == |
|||
[[Soubor:BattleOfTannenberg1.jpg|thumb|300x300px|right|Východní Prusko 1914]] |
|||
<gallery> |
|||
| ⚫ | |||
Soubor:BattleOfTannenberg1.jpg|Východní Prusko 1914 |
|||
| ⚫ | |||
<br /> |
|||
Soubor:EasternFront1914a.jpg|center|Východní fronta 1914 |
|||
Soubor:EasternFront1914b.jpg|Východní fronta konec 1914 |
|||
Soubor:Ostfront 18021915.jpg|Východní fronta počátek 1915 |
|||
Soubor:EasternFront1915b.jpg|Východní fronta 1915 |
|||
</gallery> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 28. 11. 2016, 11:25
| východní fronta první světové války | |||
|---|---|---|---|
.jpg) | |||
| Trvání | 17. srpna 1914 – 3. března 1918 | ||
| Místo | Střední a východní Evropa | ||
| Výsledek | Vítězství centrálních mocností do konce I. světové války
| ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě. Střetla se na ní vojska Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharského carství proti vojskům Ruského impéria (později RSFSR) a Rumunského království. Geografickým protějškem Východní fronty byla Západní fronta.
Průběh bojů
1914 - přelom 1915/1916
Válka na počátku války na Východní frontě probíhala především na historickém území Haliče (část dnešního Polska a Ukrajiny), v Kongresovém Polsku (ruský zábor Polska), ve Východním Prusku (dnes Polsko a ruská enkláva Kaliningradská oblast) a přilehlých oblastech Ruska (dnes Litva) a rovněž na území Bukoviny (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však německá armáda Rusy porazila v bitvě u Tannenbergu, ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
V jižní části východní fronty udeřila rakousko-uherská a německá armáda na ruskou Kongresovku. V srpnu 1914 došlo k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou. Situace se obrátila v bitvě o Halič, ruská armáda postoupila do Karpat, na hranice se Slovenskem a do západního Haliče (historické Malopolsko), v ohrožení se nalezly Slovensko a Slezsko a hrozil vpád do Maďarska a Čech. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.[zdroj?]
Nejtěžší boje probíhaly v Kongresovém Polsku. Německé jednotky pronikly na počátku války jižní částí tohoto území až k řece Visle u Ivanogrodu (dnes Deblin) a odtud se pokusily dobýt Varšavu. Ruské oddíly provedly protiútok a zatlačily německou armádu zpět, téměř na výchozí pozice. Následovala druhá německá ofenzíva namířená proti ruským vojskům v okolí města Lodž. Po německém vítězství a dobytí Lodži se fronta stabilizovala na řece Bzuře, kde až do konce roku 1915 probíhaly těžké zákopové boje (u města Bolimov byl poprvé na východní frontě použit bojový plyn). V severní Kongresovce probíhaly těžké boje až do konce roku 1915 v okolí města Přasnyš a Augustov.
Na jihu východní fronty Rusové nicméně od listopadu 1914 úspěšně obléhali pevnost Przemyśl, kterou nakonec v březnu roku 1915 získali. Zvrat v Haliči nastoupil po nové německo-rakousko-uherské ofenzívě a bitvě u Gorlic v červnu roku 1915, kde došlo k protržení fronty. Tehdy Rusové opustili i Przemyśl.[1]
Přelom 1915/1916 - 1917
Koncem roku 1915 se situace v Polsku stala pro Rusy neudržitelná. Fronta se nebezpečně vypínala na západ a hrozilo, že Němci v Polsku odříznou značnou část ruské armády. Ruský generální štáb rozhodl, že Polsko vyklidí. Bohužel rychle postupující Němci zatlačili ruskou armádu dál, než to bylo původně zamýšleno. Fronta se v roce 1916 stabilizovala v lépe udržitelných pozicích a zákopy se táhly od hranic s Rumunskem přes střední Ukrajinu, střední Bělorusko a střední Lotyšsko k Baltskému moři. V této podobě se fronta udržela až do roku 1917.
V červnu 1916 zahájili Rusové podle očekávání ofenzívu, vedenou generálem Brusilovem (tzv. Brusilovova ofenzíva).[2] Díky této velice úspěšné ofenzívě Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče.[3] V témže roce do války přistoupilo Rumunsko, které se připojilo k bojům proti Německu a Rakousku-Uhersku. O rok později proběhla ruská Kerenského ofenzíva, která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
1917-1918
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku Říjnová revoluce. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.[4] Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.[4] 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na Západní frontu.[5] Osamocené Rumunsko v roce 1918 kapitulovalo.
Mapy
-
Východní Prusko 1914 -
Bitva o Tannenberg 1914 -
Východní fronta 1914 -
Východní fronta konec 1914 -
Východní fronta počátek 1915 -
Východní fronta 1915
Odkazy
Reference
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 43–56.
- ↑ http://nakladatelstvi-nzb.abchistory.cz/_0010-frantisek-cerny--moje-zaznamy-ze-svetove-valky-1914-1918.htm
- ↑ ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 68–124.
- ↑ a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 33-37.
- ↑ Pacner 2012, s. 37-40
Literatura
- ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 147–153.
Obrázky, zvuky či videa k tématu východní fronta první světové války na Wikimedia Commons
