Džengiš Čokusu: Porovnání verzí

Жеңиш чокусу; تۆمۈر; 托木尔峰
	Pohled ze základního tábora
Vrchol	7439 m n. m.
Prominence	4148 m
Poznámka	nejvyšší hora Kyrgyzstánu
Poloha
Světadíl	Asie
Stát	Kyrgyzstán; Čína
Pohoří	Ťan-šan
Souřadnice	42°2′6″ s. š., 80°7′32″ v. d.
	Džengiš; Čokusu
Prvovýstup	1938, L. Gutman nebo 1956, V. Abalakov
Typ	horský štít
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 17. 11. 2016, 10:40

Džengiš čokusu nebo Tömür (kyrgyzsky Жеңиш чокусу, Žeŋiš čokusu, ujgursky تۆمۈر, transliterováno Tömür, čínsky 托木尔峰, pinyin Tuōmù'ěr Fēng, český přepis Tchuo-mu-er-feng), známý též pod ruským názvem Pik Pobědy (Пик Победы), v překladu „Štít vítězství“, je se 7439 m nejvyšší horou Kyrgyzstánu a celého pohoří Ťan-šan.

Poloha

Nachází se na hřebenu Kokšaal-Tau Centrálního Ťan-Šanu na hranici Kyrgyzstánu a Číny, jihovýchodně od jezera Issyk-kul a 16 km jihozápadně od druhé nejvyšší hory pohoří Chan Tengri. Z geologického pohledu jde o nejsevernější sedmitisícový vrchol na Zemi, neboť u severnějšího Chan Tengri překračuje výšku sedmi tisíc metrů pouze ledovcová čapka. Okolí hory je silně zaledněno, ze severních úbočí hory stéká ledovec Inylček, který je se svou délkou 62 km čtvrtý nejdelší na Zemi (ref- z anglické).

Historie

Oblast centrálního Ťan-Šanu historicky tvořila přirozenou hranici mezi sférou vlivu Ruska a Číny. Ačkoli carská vojska v průběhu 19. století několikrát vstoupila do západní Číny, oblasti na jih a východ od vrcholu vždy zůstaly součástí Číny^[1].

Před topografickým měřením v roce 1943 byl za nejvyšší vrchol Ťan-Šanu považován Chan Tengri. Při příležitosti 20. výročí založení Komunistického svazu mládeže v roce 1938 byla do oblasti centrálního Ťan-Šanu vyslána horolezecká expedice s cílem najít a zdolat nejvyšší vrchol celého pohoří. 19. 9. 1938 pak členové této expedice L. Gutman, E. Ivanov a A. Sidorenko z ledovce Zvězdočka vrchol zdolali, pomocí starého leteckého altimetru určili jeho výšku na 6900 metrů a pojmenovali Štít 20 let Komsomola. V průběhu roku 1943 probíhal v oblasti topografický průzkum, který určil přesnou výšku vrcholu 7439 metrů, což z vrcholu dělalo nejvyšší vrchol Ťan-Šanu a druhý nejvyšší vrchol Sovětského svazu. Na počest ruského vítězství u Stalingradu byl vrchol přejmenován na Pik Pobedy (Štít vítězství)^[1]. Vzhledem k velkému výškovému rozdílu měření došlo ke zpochybnění předešlého výstupu. Nicméně později byl výstup z roku 1938 uznán^[2].

Po druhé světové válce bylo vyvinuto značné úsilí o zlezení tohoto oficiálně dosud nezlezeného vrcholu. V roce 1955 došlo na vrcholu ke katastrofě, kdy většina účastníků kazašské expedice vedené E. M. Kolokolnikovem^[3] zahynula ve výšce 6900 metrů ve sněhové bouři^[1]. První nezpochybnitelný úspěšný výstup byl uskutečněn v roce 1956 týmem sovětských horolezců pod vedením Vitalije M. Abalakova. V roce 1958 byl vrchol poprvé dosažen východním hřebenem skupinou I. Erokina, v roce 1961 skupina D. Medzmarišviliho otevřela novou cestu po západním hřebenu, která je dnes používána jako klasická. Nebezpečí této cesty spočívá mimo jiné ve velmi dlouhém postupu po hřebenu ve výškách kolem 7000 metrů. První úspěšný traverz celého vrcholového hřebenu byl uskutečněn v roce 1970. První výstup z jižní - Čínské - strany byl uskutečněn čínskou expedicí v roce 1977. Všechny výstupové trasy jsou náročnými horolezeckými výstupy obtížnosti 5B nebo vyšší ruské škály. Hora je považována za nejobtížnější sedmitisícovku v bývalém Sovětském svazu^[1].

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Džengiš Čokosu na Summitpost.org
↑ Velká sovětská encyklopedie, 1979
↑ Novospasskoe-city.ru

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Džengiš čokusu na Wikimedia Commons
Džengiš Čokusu na Wikimapia
Džengiš Čokusu na Peakware

[summitpost-1] Džengiš Čokosu na Summitpost.org

[2] Velká sovětská encyklopedie, 1979

[3] Novospasskoe-city.ru

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
  | název = Жеңиш чокусу<br />تۆمۈر<br />托木尔峰
  | obrázek = Jengish Chokusu from BC.jpg
- | popis1 = Pohled ze základního tábora
+ | popisek = Pohled ze základního tábora
- | popisek2 = Pohled ze základního tábora
- | pohoří = [[Ťan-šan]]
  | vrchol = 7439
  | prominence = 4148&nbsp;m
  | světadíl = [[Asie]]
+ | stát = {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}}<br />{{Vlajka a název|Čína}}
+ | pohoří = [[Ťan-šan]]
  | zeměpisná šířka = 42.035
  | zeměpisná délka = 80.1255556
- | stát = {{Vlajka a název|Kyrgyzstán}}<br />{{Vlajka a název|Čína}}
  | loc-map = {{LocMap |Kyrgyzstán |position=left |lat=42.035 |long=80.1255556 |float=center |caption= |label=Džengiš<br />Čokusu |mark=Fire.svg |relief=1}}
  | prvovýstup = [[1938]], L. Gutman nebo [[1956]], V. Abalakov <ref name="summitpost" />
- | hornina =
  | typ = [[horský štít]]
  | erupce =
+ | hornina =
+ | povodí =
  | poznámka = nejvyšší hora [[Kyrgyzstán]]u
- | povodí =
 }}
 '''Džengiš čokusu''' nebo '''Tömür''' ([[kyrgyzština|kyrgyzsky]] ''Жеңиш чокусу, Žeŋiš čokusu,'' [[ujgurština|ujgursky]] تۆمۈر, [[transliterace|transliterováno]] ''Tömür,'' [[čínština|čínsky]] 托木尔峰, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Tuōmù'ěr Fēng,'' [[český přepis čínštiny|český přepis]] ''Tchuo-mu-er-feng)'', známý též pod [[ruština|ruským]] názvem '''Pik Pobědy''' ''(Пик Победы),'' v&nbsp;překladu „Štít vítězství“, je se 7439&nbsp;m nejvyšší horou [[Kyrgyzstán]]u a celého pohoří [[Ťan-šan]].
@@ Řádek 27: / Řádek 25: @@
 == Historie ==
-Oblast centrálního Ťan-Šanu historicky tvořila přirozenou hranici mezi sférou vlivu Ruska a Číny. Ačkoli carská vojska v průběhu 19. století několikrát vstoupila do západní Číny, oblasti na jih a východ od vrcholu vždy zůstaly součástí Číny <ref name="summitpost">[http://www.summitpost.org/pik-pobeda-tomur-feng/151896 Džengiš Čokosu na Summitpost.org]</ref>.
+Oblast centrálního Ťan-Šanu historicky tvořila přirozenou hranici mezi sférou vlivu Ruska a Číny. Ačkoli carská vojska v průběhu 19. století několikrát vstoupila do západní Číny, oblasti na jih a východ od vrcholu vždy zůstaly součástí Číny<ref name="summitpost">[http://www.summitpost.org/pik-pobeda-tomur-feng/151896 Džengiš Čokosu na Summitpost.org]</ref>.
-Před topografickým měřením v roce 1943 byl za nejvyšší vrchol Ťan-Šanu považován Chan Tengri. Při příležitosti 20. výročí založení [[Komsomol|Komunistického svazu mládeže]] v roce [[1938]] byla do oblasti centrálního Ťan-Šanu vyslána horolezecká expedice s cílem najít a zdolat nejvyšší vrchol celého pohoří. 19. 9. 1938 pak členové této expedice L. Gutman, E. Ivanov a A. Sidorenko z ledovce Zvězdočka vrchol zdolali, pomocí starého leteckého altimetru určili jeho výšku na 6900 metrů a pojmenovali '''Štít 20 let Komsomola'''. V průběhu roku 1943 probíhal v oblasti topografický průzkum, který určil přesnou výšku vrcholu 7439 metrů, což z vrcholu dělalo nejvyšší vrchol Ťan-Šanu a druhý nejvyšší vrchol Sovětského svazu. Na počest ruského vítězství u Stalingradu byl vrchol přejmenován na Pik Pobedy (Štít vítězství)<ref name="summitpost" />. Vzhledem k velkému výškovému rozdílu měření došlo ke zpochybnění předešlého výstupu. Nicméně později byl výstup z roku 1938 uznán <ref>Velká sovětská encyklopedie, 1979</ref>.
+Před topografickým měřením v roce 1943 byl za nejvyšší vrchol Ťan-Šanu považován Chan Tengri. Při příležitosti 20. výročí založení [[Komsomol|Komunistického svazu mládeže]] v roce [[1938]] byla do oblasti centrálního Ťan-Šanu vyslána horolezecká expedice s cílem najít a zdolat nejvyšší vrchol celého pohoří. 19. 9. 1938 pak členové této expedice L. Gutman, E. Ivanov a A. Sidorenko z ledovce Zvězdočka vrchol zdolali, pomocí starého leteckého altimetru určili jeho výšku na 6900 metrů a pojmenovali '''Štít 20 let Komsomola'''. V průběhu roku 1943 probíhal v oblasti topografický průzkum, který určil přesnou výšku vrcholu 7439 metrů, což z vrcholu dělalo nejvyšší vrchol Ťan-Šanu a druhý nejvyšší vrchol Sovětského svazu. Na počest ruského vítězství u Stalingradu byl vrchol přejmenován na Pik Pobedy (Štít vítězství)<ref name="summitpost" />. Vzhledem k velkému výškovému rozdílu měření došlo ke zpochybnění předešlého výstupu. Nicméně později byl výstup z roku 1938 uznán<ref>Velká sovětská encyklopedie, 1979</ref>.
-Po druhé světové válce bylo vyvinuto značné úsilí o zlezení tohoto oficiálně dosud nezlezeného vrcholu. V roce [[1955]] došlo na vrcholu ke katastrofě, kdy většina účastníků kazašské expedice vedené E. M. Kolokolnikovem <ref>[http://novospasskoe-city.ru/index/racek_vladimir_iosifovich/0-188%7C Novospasskoe-city.ru]</ref> zahynula ve výšce 6900 metrů ve sněhové bouři <ref name="summitpost" />. První nezpochybnitelný úspěšný výstup byl uskutečněn v roce [[1956]] týmem sovětských horolezců pod vedením [[Vitalij Abalakov|Vitalije M. Abalakova]]. V roce [[1958]] byl vrchol poprvé dosažen východním hřebenem skupinou I. Erokina, v roce [[1961]] skupina D. Medzmarišviliho otevřela novou cestu po západním hřebenu, která je dnes používána jako klasická. Nebezpečí této cesty spočívá mimo jiné ve velmi dlouhém postupu po hřebenu ve výškách kolem 7000 metrů. První úspěšný traverz celého vrcholového hřebenu byl uskutečněn v roce [[1970]]. První výstup z jižní - Čínské - strany byl uskutečněn čínskou expedicí v roce [[1977]]. Všechny výstupové trasy jsou náročnými horolezeckými výstupy obtížnosti 5B nebo vyšší ruské škály. Hora je považována za nejobtížnější sedmitisícovku v bývalém Sovětském svazu <ref name="summitpost" />.
+Po druhé světové válce bylo vyvinuto značné úsilí o zlezení tohoto oficiálně dosud nezlezeného vrcholu. V roce [[1955]] došlo na vrcholu ke katastrofě, kdy většina účastníků kazašské expedice vedené E. M. Kolokolnikovem<ref>[http://novospasskoe-city.ru/index/racek_vladimir_iosifovich/0-188%7C Novospasskoe-city.ru]</ref> zahynula ve výšce 6900 metrů ve sněhové bouři<ref name="summitpost" />. První nezpochybnitelný úspěšný výstup byl uskutečněn v roce [[1956]] týmem sovětských horolezců pod vedením [[Vitalij Abalakov|Vitalije M. Abalakova]]. V roce [[1958]] byl vrchol poprvé dosažen východním hřebenem skupinou I. Erokina, v roce [[1961]] skupina D. Medzmarišviliho otevřela novou cestu po západním hřebenu, která je dnes používána jako klasická. Nebezpečí této cesty spočívá mimo jiné ve velmi dlouhém postupu po hřebenu ve výškách kolem 7000 metrů. První úspěšný traverz celého vrcholového hřebenu byl uskutečněn v roce [[1970]]. První výstup z jižní - Čínské - strany byl uskutečněn čínskou expedicí v roce [[1977]]. Všechny výstupové trasy jsou náročnými horolezeckými výstupy obtížnosti 5B nebo vyšší ruské škály. Hora je považována za nejobtížnější sedmitisícovku v bývalém Sovětském svazu<ref name="summitpost" />.
 == Odkazy ==

Nejvyšší hora Asie

Země	Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čína • Egypt • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestinská autonomie • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Srí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Tchaj-wan • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor

Teritoria, kolonie a zámořská území	Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)

Sedmitisícovky SSSR

Qullai Ismoili Somoni/Pik Kommunizma (7495 m) • Džengiš Čokusu/Pik Pobedy (7439 m) • Pik Lenina (7134 m) • Štít Korženěvské (7105 m) • Chan Tengri (7010 m)