Říp: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
SČ, redukce EO, portály
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - hora
{{Infobox - hora
| název = Říp
| název = Říp
| obrázek = Ctiněves, Říp a obec.jpg
| obrázek = Ctiněves, Říp a obec.jpg
| popis1 = Hora Říp od jihu
| popisek = Hora Říp od jihu
| popisek2 = Hora Říp od jihu
| alt = Hora Říp od jihu
| vrchol = 455,2
| pohoří = [[Česká tabule]] / [[Středočeská tabule]] / [[Dolnooharská tabule]] / [[Řipská tabule]] / [[Krabčická plošina]] / [[Hornobeřkovická plošina]]<ref>''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref>
| prominence = 234 m ↓ [[Železniční zastávka|zastávka]] [[Loucká]]<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
| vrchol = 455,2
| izolace = 21,5 km → [[Nedvězí (Ralská pahorkatina)|Nedvězí]]
| prominence = 234 m ↓ [[Železniční zastávka|zastávka]] [[Loucká]]<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
| stát = [[Česko]]
| izolace = 21,5 km → [[Nedvězí (Ralská pahorkatina)|Nedvězí]]
| pohoří = [[Česká tabule]] / [[Středočeská tabule]] / [[Dolnooharská tabule]] / [[Řipská tabule]] / [[Krabčická plošina]] / [[Hornobeřkovická plošina]]<ref>''Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)''</ref>
| stát = [[Česko]]
| zeměpisná šířka = 50.3864550
| zeměpisná šířka = 50.3864550
| zeměpisná délka = 14.2892592
| zeměpisná délka = 14.2892592
| hornina = [[čedič]], [[olivín]], [[Magnetit|magnetovec]]
| typ = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|ultrakopec]]
| poznámka = památné místo
| povodí = [[Čepel (potok)|Čepel]] → [[Ohře]] → [[Labe]]
| loc-map = {{LocMap |Česko |relief=1 |position=left |lat=50.3861111 |long=14.2897222 |float=center| label=Říp |mark=Fire.svg |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |relief=1 |position=left |lat=50.3861111 |long=14.2897222 |float=center| label=Říp |mark=Fire.svg |caption=}}
| typ = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|ultrakopec]]
| hornina = [[čedič]], [[olivín]], [[Magnetit|magnetovec]]
| povodí = [[Čepel (potok)|Čepel]] → [[Ohře]] → [[Labe]]
| poznámka = památné místo
}}
}}
{{Infobox - chráněné území v Česku
{{Infobox - chráněné území v Česku
Řádek 73: Řádek 73:


== Stavby na vrcholu ==
== Stavby na vrcholu ==
[[Soubor:Říp.JPG|thumb|Výstup na Říp]]
[[Soubor:Říp.JPG|náhled|Výstup na Říp]]
[[Soubor:Říp, Boumova chata (02).jpg|thumb|Boumova chata]]
[[Soubor:Říp, Boumova chata (02).jpg|náhled|Boumova chata]]
{{Viz též|Rotunda svatého Jiří (Říp)}}
{{Viz též|Rotunda svatého Jiří (Říp)}}
Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;[[17. století|17.]] a&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;století]] stal oblíbeným poutním místem; od poloviny [[19. století|19.&nbsp;století]] byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp;70.&nbsp;letech [[19. století|19.&nbsp;století]]. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;[[neděle|neděli]] před [[svátek|svátkem]] [[svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]] ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]]), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.
Na vrcholu hory stojí [[románská architektura|románská]] [[rotunda svatého Jiří (Říp)|rotunda sv.&nbsp;Jiří]], původně zasvěcená [[svatý Vojtěch|svatému Vojtěchovi]]. Poprvé je připomínána roku [[1126]], kdy nechal kníže [[Soběslav I.|Soběslav&nbsp;I.]] stávající kostelík opravit a&nbsp;rozšířit na paměť vítězství proti německému králi [[Lothar III.|Lotharu III]] v [[bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]]. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na [[Svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]], se v&nbsp;[[17. století|17.]] a&nbsp;[[18. století|18.&nbsp;století]] stal oblíbeným poutním místem; od poloviny [[19. století|19.&nbsp;století]] byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a&nbsp;národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v&nbsp;70.&nbsp;letech [[19. století|19.&nbsp;století]]. Každoroční [[pouť]] se koná v&nbsp;[[neděle|neděli]] před [[svátek|svátkem]] [[svatý Jiří|sv.&nbsp;Jiří]] ([[24. duben|24.&nbsp;dubna]]), související zábavní a&nbsp;kulturní program o&nbsp;následujícím víkendu.

Verze z 16. 11. 2016, 21:36

Říp
Hora Říp od jihu
Hora Říp od jihu

Vrchol455,2 m n. m.
Prominence234 m ↓ zastávka Loucká[1]
Izolace21,5 km → Nedvězí
Poznámkapamátné místo
Poloha
StátČesko
PohoříČeská tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2]
Souřadnice
Říp
Říp
Typultrakopec
Horninačedič, olivín, magnetovec
PovodíČepelOhřeLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku

Říp (455,2 m n. m.[3]) je z daleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou sv. Jiří vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Název hory je však mnohem starší a pravděpodobně pochází ze starogermánského *rīp-pahorek.

Přírodní poměry

Geologie a geomorfologie

Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[4]

Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.

Magnetické anomálie

Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínumagnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie[5] – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.

Prameny

Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[6]

Flora

Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasanlípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravýkosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.

Ochrana přírody

V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[7]

Historie a mýty

Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.

Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[8] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[9]

Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[8]

Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.

Stavby na vrcholu

Výstup na Říp
Boumova chata
Související informace naleznete také v článku Rotunda svatého Jiří (Říp).

Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17.18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.

Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“

Zajímavosti

  • Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
  • Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem.
  • Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[10].
  • Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
  • Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
  • Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
  • Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[11]
Výhled z Roudnické vyhlídky na Roudnici nad Labem (vpravo)

Odkazy

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
  3. a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
  4. Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
  5. Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, dostupné on-line
  6. Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
  7. AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online. 
  8. a b TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72–73
  9. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2521 - Die Ortsnamen des Kuhländchens
  10. Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
  11. hora-rip.eu

Související články

Externí odkazy