Kamej: Porovnání verzí
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
m Verze 14318329 uživatele 2A00:1028:96D4:6A3E:F842:F4C:ACE:208 (diskuse) zrušena, WP:EO, kap. Na co obvykle neodkazovat |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
* [http://www.khm.at/system2E.html?/staticE/page758.html Sbírka kamejí v Kunsthistorisches Museum, Vídeň | Gemma Augusta, Gemma Claudia, Herophiloska Cameo] |
* [http://www.khm.at/system2E.html?/staticE/page758.html Sbírka kamejí v Kunsthistorisches Museum, Vídeň | Gemma Augusta, Gemma Claudia, Herophiloska Cameo] |
||
* [http://ancientrome.ru/art/artworke/book/neverov/ac.htm Antické kameje v petrohradské Ermitáží] |
* [http://ancientrome.ru/art/artworke/book/neverov/ac.htm Antické kameje v petrohradské Ermitáží] |
||
* [http://www.kameje.cz Kameje.cz] |
|||
{{Portály|Umění}} |
{{Portály|Umění}} |
Verze z 16. 11. 2016, 15:56
Kamej (z ital. cammeo) je drobná reliéfní skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z polodrahokamu, mušle nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo šperk. Na rozdíl od častější gemmy (intaglie), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.
Historie
Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemmy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské Alexandrii, odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – glyptika – kvetlo až do středověku v Byzanci, odkud se kameje často dovážely do západní Evropy. Glyptika opět rozkvetla v renesanci, zejména v Itálii a ve Francii, pěstovala se pak po celý novověk a zažila vlnu nového zájmu v 19. století (klasicismus, biedermeier, secese). Od renesance se kameje dělaly také z mušlí, z perleti a ze skla. V Čechách v glyptice vynikl profesor Josef Drahoňovský a jeho škola v Turnově.
Užití
Kameje se zasazují do zlatých obrouček a užívají jako šperky, zejména přívěsky, spony a brože, vzácně v prstenech. Ve středověku se často umísťovaly na vazby vzácných knih, na relikviáře a podobně. Jako mimořádně cenné předměty byly kameje často královskými dary a u velkých evropských dvorů (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Berlín, Drážďany) vznikly v 18. a 19. století bohaté sbírky kamejí.
Galerie
-
Lucretia Borgia a Alfonso d´Este. Achát, kolem 1550
-
Ručně broušená kamej z mušle šišana antilského (Cassis madagascariensis) od Cira Mazzy
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Kameje. Sv. 13, str. 841
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kamej na Wikimedia Commons
- Moravská galerie
- Stránky o glyptice a J. Drahoňovském
- (anglicky)
- Kameje ve Victoria and Albert Museum v Londýně
- Sbírka kamejí v Kunsthistorisches Museum, Vídeň | Gemma Augusta, Gemma Claudia, Herophiloska Cameo
- Antické kameje v petrohradské Ermitáží