Masakr v My Lai: Porovnání verzí
m oprava gramatiky značka: editace z Vizuálního editoru |
del dlouhodobe nezdroj, opet del WP:VV odstavec - problem neni existence jinych masakru, ale domnenka, ze "vojaci je znali, a proto se tak chovali" |
||
| Řádek 91: | Řádek 91: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Kontrolu těchto vesnic měla vykonat Rota C (Charlie) 1. praporu 20. pěchotního pluku 11. brigády [[23. pěší divize Americal]]. Ta se skládala hlavně z mladých 18 a 19letých branců. Od začátku svého nasazení koncem roku 1967 ztratila při rutinních hlídkách 28 mužů, z toho 5 mrtvých. 14. března, dva dny před Mỹ Laiským incidentem, byl při hlídkování v okolí Song My pastí nastraženou Vietkongem zabit oblíbený seržant George Cox, další dva vojáci utrpěli vážná zranění a následně během svého návratu na základnu si vojáci roty Charlie vybili svou frustraci zastřelením vietnamské ženy pracující na poli. Byl to jeden z prvních zaznamenaných případů agresivní reakce na válečné podmínky ve Vietnamu.<ref name=PBStimeline1 /> Vzhledem k tomu, že se oblast nacházela v zóně kontrolované protivníkem, nemusely nasazené americké jednotky ani žádat o povolení k palbě.<ref name=eccehomo /> |
Kontrolu těchto vesnic měla vykonat Rota C (Charlie) 1. praporu 20. pěchotního pluku 11. brigády [[23. pěší divize Americal]]. Ta se skládala hlavně z mladých 18 a 19letých branců. Od začátku svého nasazení koncem roku 1967 ztratila při rutinních hlídkách 28 mužů, z toho 5 mrtvých. 14. března, dva dny před Mỹ Laiským incidentem, byl při hlídkování v okolí Song My pastí nastraženou Vietkongem zabit oblíbený seržant George Cox, další dva vojáci utrpěli vážná zranění a následně během svého návratu na základnu si vojáci roty Charlie vybili svou frustraci zastřelením vietnamské ženy pracující na poli. Byl to jeden z prvních zaznamenaných případů agresivní reakce na válečné podmínky ve Vietnamu.<ref name=PBStimeline1 /> Vzhledem k tomu, že se oblast nacházela v zóně kontrolované protivníkem, nemusely nasazené americké jednotky ani žádat o povolení k palbě.<ref name=eccehomo /> Velení vojákům sdělilo, že všechny, koho najdou v [[Mỹ Lai]], lze považovat za členy Vietkongu a dostali rozkaz zničit vše, co by mohli partyzáni využít, včetně zásob jídla, dobytka a vodních zdrojů.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
Vojáci nadto znali i takové způsoby vedení války Vietkongem jako vyhlazování celých základen nebo měst bez slitování jako při masakrech [[Masakr v Phuoc-vinh|v Phuoc-vinh]], kde Vietkong usekal hlavy obránců města a nebodal je na zašpičatělé kůly táhnoucí se v dlouhých řadách,<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Válka ve Vietnamu II. |
|||
| url = http://www.vietnam.psyo.cz/cz/fotogalerie/vietnam_19641975/valka_ve_vietnamuii |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2016-05-10 |
|||
| vydavatel = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> [[Masakr v Hue|v Hue]], kde Vietkong a armáda Severního vietnamu povraždili 2800-6000 civilistů včetně žen, dětí, kojenců a zajatců<ref>Anderson, David L. ''The Columbia Guide to the Vietnam War''. 2004, page 98-9</ref> nebo [[Masakr v Dak Son|v Dak Son]], kde Vietkong srovnal vesnici se zemí a povraždil asi 252 obyvatel včetně žen a dětí. Velení vojákům sdělilo, že všechny, koho najdou v [[Mỹ Lai]], lze považovat za členy Vietkongu a dostali rozkaz zničit vše, co by mohli partyzáni využít, včetně zásob jídla, dobytka a vodních zdrojů.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Verze z 16. 11. 2016, 15:38
Masakr v Mỹ Lai byla masová vražda asi 347[1] až 504[2][3] neozbrojených vietnamských civilistů, hlavně žen a dětí, kterou spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S. Army 16. března 1968 ve vesnici Mỹ Lai v době Války ve Vietnamu. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány a těla některých povražděných byla vojáky znetvořena.[4] Jednalo se o největší známý vojenský zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu.[5]
Situace v oblasti
Na začátku roku 1968 po ofenzívě Tet byla v důsledku těžkých ztrát Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu (Vietkong) nucena přejít od otevřeného boje k partyzánské taktice kladení pastí a náhlých přepadů. O osadě Song My skládající se z vesnic Mỹ Lai 1, 2, 3 a 4 americký průzkum předpokládal, že je opěrným bodem 48. praporu Vietkongu a že většina obyvatel těchto vesnic měla Vietkong podporovat nebo přímo být jeho členy.[5] Vietkong porušoval Chartu Spojených národů tím, že se často maskoval za civilisty. V řadách Vietkongu bojovaly běžně ženy.[6]
Kontrolu těchto vesnic měla vykonat Rota C (Charlie) 1. praporu 20. pěchotního pluku 11. brigády 23. pěší divize Americal. Ta se skládala hlavně z mladých 18 a 19letých branců. Od začátku svého nasazení koncem roku 1967 ztratila při rutinních hlídkách 28 mužů, z toho 5 mrtvých. 14. března, dva dny před Mỹ Laiským incidentem, byl při hlídkování v okolí Song My pastí nastraženou Vietkongem zabit oblíbený seržant George Cox, další dva vojáci utrpěli vážná zranění a následně během svého návratu na základnu si vojáci roty Charlie vybili svou frustraci zastřelením vietnamské ženy pracující na poli. Byl to jeden z prvních zaznamenaných případů agresivní reakce na válečné podmínky ve Vietnamu.[2] Vzhledem k tomu, že se oblast nacházela v zóně kontrolované protivníkem, nemusely nasazené americké jednotky ani žádat o povolení k palbě.[5] Velení vojákům sdělilo, že všechny, koho najdou v Mỹ Lai, lze považovat za členy Vietkongu a dostali rozkaz zničit vše, co by mohli partyzáni využít, včetně zásob jídla, dobytka a vodních zdrojů.[7]
Masakr v Mỹ Lai
Okolo osmé hodiny ráno 16. března 1968 po patnáctiminutové dělostřelecké přípravě byli vojáci roty Charlie vysazeni z vrtulníků v blízkosti vesnice Mỹ Lai. Následně rychle postoupili do vesnice, kde se nesetkali s odporem. Místo toho, aby osadu zajistil, kapitán Ernest Medina nejprve nařídil 1. a 2. četě, aby zaútočily na vesnici, a 3. četě, aby zlikvidovala zbytky nepřátel. Velitel pěší čety William Calley na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno. Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán Ernest Medina nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění. Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík Hugh Thompson, jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě. Ten si nejprve povšiml v okolí mnoha těl postřílených civilistů a rozhodl se prozkoumat situaci ve vesnici. Když pochopil, že pěšáci vraždí neozbrojené obyvatele, pokoušel se přivolat pomoc pro raněné, následně se snažil s pěšáky spojit pomocí rádia. Když viděl, že se pěšáci na zemi chystají zaútočit na skupinu civilistů ukrývajících se v jednom z bunkrů, přistál s vrtulníkem přímo před nimi a přikázal palubnímu střelci, aby nad jejich hlavami vystřelil několik varovných výstřelů. Dal tak pěšákům najevo, že pokud budou ve vraždění pokračovat, spustí na ně jeho střelci palbu. Americká armáda později z vesnice evakuovala 11 civilistů a zraněné děti.
Vyšetřování
Podle prvních zpráv, které vydalo velitelství amerických vojsk několik dní po incidentu, byl masakr v Mỹ Lai úspěšnou vojenskou operací. Podle oficiální verze bylo zlikvidováno 16. března 1968 severovýchodně od města Quang Ngai 128 nepřátelských vojáků, přičemž Američané utrpěli ztráty ve výši dvou mrtvých a 10 raněných.[8] Velitel 11. lehké pěchotní brigády plukovník Henderson po rozhovoru s několika vojáky, kteří se akce zúčastnili, podal svým nadřízeným zprávu, že při boji bylo zabito i 22 civilistů. Tato zpráva se však na veřejnost nedostala.
K zevrubnému vyšetření události došlo díky Ronu Ridenhourovi,[1] jenž se o masakru dozvěděl během svého nasazení ve Vietnamu. Ridenhour napsal prezidentovi Nixonovi, třiceti kongresmanům a zodpovědným činitelům Pentagonu dopis, ve kterém popsal masakr v Mỹ Lai. Většina z nich na dopis nereagovala.[zdroj?] Jen několik vlivných politiků se o incident začalo zajímat, především člen Sněmovny reprezentantů Mo Udall a také senátoři USA Barry Goldwater a Edward Brooke. Od 12. do 20. listopadu 1969 uveřejňoval americký investigativní novinář Seymour Hersh informace o incidentu v časopisech Time, Life a Newsweek.
Podle následného vyšetřování americké armády bylo v Mỹ Lai zabito přibližně 347 civilistů,[1] pozdější vyšetřování včetně údajů vietnamské strany hovoří až o 504 obětech.[2][3][4] Pouze u tří nebo čtyř z obětí střelby a vraždění důkazy nasvědčovaly tomu, že to byli příslušníci Vietkongu. Navzdory rozkazům, ve kterých byla vesnice označena jako základna nepřítele, v ní byly nalezeny jen tři ruční zbraně. Jedinou ztrátou, kterou americké jednotky utrpěly, byl jeden zraněný voják, který se postřelil do nohy.[1]
17. března 1970 americká armáda obvinila 14 důstojníků, včetně generálmajora Samuela W. Kostera, velitele divize Americal, za zatajování informací o incidentu. Většina z obvinění však byla zrušena. Velitel brigády plukovník Oran K. Henderson byl nakonec jediným, kdo byl z krytí masové vraždy obviněn. Stalo se tak 17. prosince 1971.
Po 10 měsících trvajícím soudu byl 10. října 1971 poručík William Calley odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí. Dva dny po nabytí pravomoci rozsudku byl ale prezidentem omilostněn. Calley si nakonec odseděl ve vězení Fort Leavenworth čtyři a půl měsíce, přičemž během této doby měl povoleny neomezené návštěvy své přítelkyně. Soud ostatní obžalované včetně kapitána Mediny zbavil viny.
Dopad na morálku a pravda o činnosti amerických vojáků ve Vietnamu
Masakr v Mỹ Lai a fotografie povražděných obyvatel vesnice, vytvořené přítomnými vojáky, se staly díky výraznému zájmu médií jedním z nejznámějších obrazů války ve Vietnamu, který prezentoval americká vojska v tom nejhorším světle. Tato událost rozšířila rozhořčení z této války po celém světě a snížila podporu amerických vojsk ve Vietnamu. Incident byl jedním z mnoha, kterých se během války dopustily obě strany. Poukazoval na nesprávnou koncepci vedení bojové činnosti proti partyzánům, kterou aplikovaly americké síly. Mnoho amerických jednotek nedbalo při vedení bojových operací na civilní oběti na straně jižního Vietnamu a nesnažilo se správným způsobem naklonit si místní obyvatelstvo, které bylo na mnohých místech stejně terorizováno jihovietnamskou armádou jakož i komunistickými jednotkami. Masakr byl také známkou toho, že i vojáci demokratických zemí jsou schopni těch nejbrutálnějších válečných zločinů.
Další z faktů, který si vyžádal reflexi v armádě, bylo zejména to, že vyšší velení stejně jako i oficiální místa masakr úplně ignorovala nebo se ho snažila utajit.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Masaker v My Lai na slovenské Wikipedii a My Lai Massacre na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Report of the Department of the Army. Review of the Preliminary Investigations into the My Lai incident. [s.l.]: United States Department of the Army, 1974. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Timeline: Charlie Company and the Massacre at My Lai [online]. Public Broadcasting Service. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ČT24. Masakr v My Lai se stal symbolem válečných útrap ve Vietnamu [online]. ČT24, 2010-03-16 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Murder in the name of war - My Lai. BBC [online]. UK: 1998-06-20 17:00 GMT [cit. 2006-03-12]. Dostupné online..
- ↑ a b c VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - jednotka armády USA vyvraždila obyvatele vietnamské vesnice My-Lai [online]. Český rozhlas Brno, 2008-03-16 [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- ↑ GETTLEMAN, Marvin E.; FRANKLIN, Jane; YOUNG, Marilyn B., a kol. Vietnam and America. New York: Grove Press, 1995. Dostupné online. ISBN 0-8021-3362-2. S. 187. (anglicky)
- ↑ My Lai massacre takes place in Vietnam [online]. History [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- ↑ TAYLOR, Mark. The Vietnam War in History, Literature and Film. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2003. Dostupné online. S. 116. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu masakr v My Lai na Wikimedia Commons
