Vizigótské království: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 283 bajtů ,  před 3 lety
mapa
m (oprava)
(mapa)
|před 3 = Království Svébů
|před 3 vlajka =
|před 4 = Alani
|více po = ne
|po 1 = Asturské království
 
== Založení tolosánského království ==
[[Soubor:Hispania 418 AD.PNG|náhled|vlevo|200px|Království Vizigótů v roce [[418]] (červeně), [[Hispánie]] ještě stále patří z velké části [[Západořímská říše|Západořímské říši]], ale také [[Svébové|Svébům]] a [[Alani|Alanům]].]]
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|Honoria]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
 
== Vizigótská říše v Hispánii ==
[[Soubor:Reino de los visigodos-cs.svg|náhled|vpravo|240px220px|Největší rozloha říše okolo roku [[500]]]]
 
V Hispánii se z Vizigótů stala pouze vládnoucí menšina. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].
 
[[Soubor:Hispania 700 AD.svg|náhled|vpravo|240px220px|Vizigótská Hispánie kolem roku [[700]]]]
 
Král Rekkared pochopil také význam jednotného vyznání obyvatelstva říše a ve snaze předejít nové opozici hispanořímské šlechty vyznávající katolicismus se roku [[587]] vzdal ariánského vyznání a přestoupil s nejvýznamnějšími velmoži ke katolické víře. Roku [[589]] svolal koncil do [[Toledo|Toleda]] a vyhlásil katolictví za [[státní náboženství]]. Král se stal fakticky hlavou církve a [[biskup]]ové byli povinni mu sloužit. To ve svém důsledku zlepšilo vztahy krále vůči jeho hispanořímským poddaným. Soužití obou skupin obyvatelstva zůstávalo už nadále relativně klidné, přesto se Vizigóti až do počátku [[muslim]]ské nadvlády vehementně bránili svému splynutí s většinovou španělskou populací. Katolická církev nabyla velkého vlivu a již tehdy přistoupila k pronásledování [[Židé|Židů]], kteří tvořili významnou složku obyvatelstva.

Navigační menu