Prohlášení čtyř: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 31. 10. 2016, 00:50

Prohlášení čtyř ^[1] (celým názvem Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky) je prohlášení podepsané prezidentem Milošem Zemanem, předsedou senátu Milanem Štěchem, předsedou sněmovny Janem Hamáčkem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou jako reakce na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, ke kterému došlo ve stejný den. ^[2] K setkání s tibetským vůdcem, který přijel do Prahy v rámci konference Forum 2000, došlo 18. října v Nostickém paláci, sídle ministerstva kultury. Kromě ministra kultury se setkání účastnily také místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalá europoslankyně Zuzana Roithová a senátor Petr Šilar. ^[3]^[4] Prohlášení bylo kritizováno řadou politických komentátorů, politiků, studentů a zástupců vysokých škol.

Pozadí a vznik prohlášení

Odklon o prosazování lidských práv v zahraniční politice v 90. letech začal už během pravicové vlády Petra Nečase, která zdůrazňovala zahraniční obchod a Nečas kritizoval „dalajlamismus“. Tento odklon pokračoval příchodem Miloše Zemana na hrad, který si jako prioritu stanovil posílení ekonomické diplomacie a Čínu považuje za důležitého obchodního partnera. Prezident Zeman navštívil v letech 2014 a 2015 Čínu dvakrát a důraz kladl především na rozvoj ekonomických vztahů. Tyto politické změny vyvrcholily v roce 2016 návštěvou čínského prezidenta v Česku a podepsání dokumentu o strategickém partnerství, na které se odvolává i Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů.

Čínská vláda pokládá dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu, čínské provincie obsazené čínskou armádou v roce 1950 ^[1] a snaží se omezovat kontakty dalajlamy s dalšími zeměmi. Před chystanou návštěvou dalajlamy v České republice proto navštívila čínská velvyslankyně 13. září 2016 Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zajímala se o to, jestli se ministr Herman s dalajlamou setká.^[5] Poté vyhledala vyslankyně Hynka Kmoníčka opět 17. října a zajímala změny vládní politiky k Číně. 18. října, ještě před schůzkou s tibetským vůdcem, povolalo čínské ministerstvo zahraničí českého velvyslance v Pekingu a vyzvalo ho, aby se nikdo z české vlády s dalajlamou nesetkával.

Obsah prohlášení

Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na nedávno podepsané Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.

Podle serveru Echo24 mělo být prohlášení původně tajné, ale Hrad ho zveřejnil.^[6]

Reakce Číny

Podle čínské oficiální reakce z 25. října 2016 Čína prohlášení vzala na vědomí a čeká že:“nezůstane jen u slov, ale že se to projeví i v činech.“ ^[7]

Kritika a reakce

V reakci na prohlášení se den po setkání ministra Hermana setkalo s dalajlamou padesát zákonodárců. Na protest proti prohlášení vyvěsily některé školy tibetskou vlajku. Prohlášení kritizovalo také patnáct nevládních organizací. Podle sociologa a právníka Jiřího Příbáně se jedná o neadekvátní reakci nejvyšších ústaních činitelů. ^[8] Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský považuje prohlášení za chybu a nahrazení polistopadového étosu pragmatismem. ^[9] Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka se blíží způsobu, jakým vystupovala protektorátní vláda vůči Berlínu nebo normalizační vláda vůči Moskvě.^[10] Poslanec Karel Schwarzenberg označil prohlášení za zbabělé.^[11] Podle politického komentátora Martina Fendrycha začíná po odchodu Václava Havla z politiky odklon od ochrany lidských práv.^[12]

Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Českou televizi, který proběhl ve dnech 26. a 27. října 2016, považuje 40 % dotázaných prohlášení za přehnané, podle 25 % je prohlášení běžné, podle 11 % je prohlášení výjimečné, ale potřebné. Čtyři procenta respondentů považují vyjádření za nedostatečné, zbývající dotázaní nemají žádný názor. ^[13]

Naopak podle ministra Zaorálka, autora textu prohlášení, porušil ministr Herman setkáním s dalajlámou dva roky starou neoficiální dohodu představitelů vlády.^[14]

Reference

Externí odkazy

Text prohlášení :

Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky

[“271016“-1] Hamáček a Štěch se zlobí kvůli prohlášení čtyř. Mělo být tajné, echo.cz, 27. října 2016

[“seznam“-2] Případ Brady. Jak vznikla aféra, která zkazila páteční slavnost na Hradě, seznam.cz/zpravy

[3] Dalajlama se sešel s politiky. Jejich soukromá iniciativa, zní sborově do Pekingu

[4] Aktuálně.cz: Čína varovala českého velvyslance před zhoršením vztahů kvůli dalajlamovi

[“ihned“-5] Jak se rodilo prohlášení "Čtyř" vůči Číně: Dalajlama odstartoval diplomatický tlak

[6] Hamáček a Štěch se zlobí kvůli prohlášení čtyř. Mělo být tajné

[7] Čína ocenila „prohlášení české čtyřky“. Snad nezůstane jen u slov, doufá

[8] Jiří Přibáň: Prezidentovo politické jednání dlouhodobě diktuje osobní pomstychtivost

[9] Rychetský: Prohlášení k Číně je bezprecedentní. Lze je použít jen v případě války či mohutné krize

[10] „Prohlášení čtyř“ o vztazích s Čínou vzniklo u Zaorálka

[11] Dalajláma: Kiska jde ve stopách Havla

[12] Dalajláma nám rozvrací nerozborné přátelství s komunistickou Čínou. Bacha na něj

[13] Přes 40 procent lidí považuje pročínské prohlášení za přehnané

[14] Reakce na dalajlamu servilní nebyla, Herman nedodržel dohodu, řekl Zaorálek

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 == Obsah prohlášení ==
-Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na nedávno podepsané  Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „''osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky''“ a konstatuje, že Česká republika se bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „''vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí''“.
+Prohlášení připravené ministerstvem zahraničí se odvolává na nedávno podepsané  Strategické partnerství mezi Čínou a Českem a konstatuje, že „''osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky''“ a že Česká republika bude ve své dlouhodobé politice vůči Číně „''vycházet ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí''“.
 Podle serveru [[Echo24]] mělo být prohlášení původně tajné, ale Hrad ho zveřejnil.<ref>[https://echo24.cz/a/w6pnM/hamacek-a-stech-se-zlobi-kvuli-prohlaseni-ctyr-melo-byt-tajne Hamáček a Štěch se zlobí kvůli prohlášení čtyř. Mělo být tajné]</ref>