Guido ze Starhembergu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Infobox - osoba}}
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
Hrabě '''Guido Starhemberg''' (* [[11. listopad]]u [[1657]] v [[Štýrský Hradec|Graz]]; † [[7. březen|7. března]] [[1737]], také ''Guidobald'') byl císařským vojevůdcem z rodu Starhembergů.
Hrabě '''Guido Starhemberg''' (* [[11. listopad]]u [[1657]] v [[Štýrský Hradec|Graz]]; † [[7. březen|7. března]] [[1737]], také ''Guidobald'') byl císařským vojevůdcem z rodu Starhembergů.


[[Soubor:Guidobald von Starhemberg Porträt HGM.jpg|thumb|Guidobald von Starhemberg portrét v HGM]]
[[Soubor:Guidobald von Starhemberg Porträt HGM.jpg|thumb|Guidobald von Starhemberg portrét v HGM]]
== Život ==
== Život ==

Verze z 30. 10. 2016, 00:01

Guido ze Starhembergu
Narození11. listopadu 1657
Štýrský Hradec
Úmrtí7. března 1737 (ve věku 79 let)
Vídeň
Povolánípolitik, aristokrat, voják, vojevůdce, vojenský velitel a vojenský teoretik
RodičeBartoloměj ze Starhembergu
PříbuzníMaxmilián Adam ze Starhembergu a Jindřich František ze Starhembergu (sourozenci)
PodpisGuido ze Starhembergu – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Guido Starhemberg (* 11. listopadu 1657 v Graz; † 7. března 1737, také Guidobald) byl císařským vojevůdcem z rodu Starhembergů.

Guidobald von Starhemberg portrét v HGM

Život

Během obléhání Vídně (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance Ernsta Rüdigera Starhemberga. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v bitvě u Moháče, obléhání a dobytí Bělehradu (6. září 1688), dále se účastnil bitev u Slankameu a Zenty.

Po vypuknutí válek o španělské dědictví odešel s Evženem Savojským do Itálie, zde se zúčastnil bitvy u Luzzary a následně převzal od roku 1703 velení a zabránil spojení Francouzů s Bavory. Kvůli neshodám s Viktorem Amadeem II. byl nahrazen polním maršálem Wirichem Daunem.

V roce 1708 převzal velení nad jednotkami válčícími ve Španělsku a i přes minimální podporu vedl válku s úspěchy. V roce 1710 vstoupil po úspěšných bojích v bitvách u Almenary a Saragossy do Madridu. Po bitvě u Villaviciosa byl nucen ustoupit do Barcelony. Zde se stal vicekrálem a kvůli nedostatku podpory se nechal v roce 1713 převézt se zbytkem vojska na anglických lodích do Janova. Pak žil ve Vídni.

Během válek s Turky v letech 1716 až 1718 převzal za nepřítomnosti prince Evžena prezidentství dvorské vojenské rady. Zemřel 7. března 1737 jako guvernér Slawonie.

Literatura

  • Alfred von Arneth: Das Leben des kaiserlichen Feldmarschalls Grafen Guido Starhemberg. Gerold, Wien 1853, online.
  • Alfred Ritter von Arneth: Starhemberg, Guidobald Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 35, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 473–480