Josef Smítka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 960 bajtů ,  před 3 lety
m
typo, napřímení odkazů, první kniha a film/y (ref kniha a filmy) + kat
(typo, styl)
m (typo, napřímení odkazů, první kniha a film/y (ref kniha a filmy) + kat)
 
== Život ==
 
=== Dětství ===
[[FileSoubor:Josef a Marie Smítkovi.png|thumbnáhled|Rodiče českého horolezce Josefa Smítky]]Josef (mezi přáteli známý jako Joska) Smítka se narodil [[21. prosinec|21. prosince]] [[1919]] v [[Turnov|Turnově]] Josefovi a Marii Smítkovým jako jejich první a jediné dítě. Rodina vlastnila polovinu vily - dvojdomu (druhou část vlastnil bratr Marie Smítkové). Dům dodnes stojí v ulici Komenského v turnovské místní části Hruštice.
 
Otec zastával vedoucí funkci na [[Československá pošta|Československé Poště]] v [[Turnov|Turnově]]. Měl na starosti péči o [[Telegrafie|telegrafní vedení]]. Rodina patřila k turnovské honoraci. Josef Smítka starší vlastnil první [[Aerovka|Aerovku]] ve městě. Ve třicátých letech měli automobily dva.
 
=== První střet s nacisty ===
[[FileSoubor:Rodina Smítkova.png|thumbnáhled|Smítkovi vlastnili jako jedni z prvních v Turnově Aerovku]]
V roce [[1936]] došlo k prvnímu střetu s nacistickou mocí. Čtyři přátelé – Josef (Joska) Smítka, Fifan ([[Ladislav Vodháněl]]), Chroust ([[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimír Procházka]]) a [[Jiří Šíp]] šli po německé (dnes polské) straně [[Krkonoše|Krkonoš]] ze [[Sněžka|Sněžky]] k [[Bouda prince Jindřicha|boudě prince Jindřicha]]. Cestou potkali sedící skupinu čtyřiceti německých dívek v krojích [[Hitlerjugend|Hitlerovy mládeže]] a vlajkou s hákovým křížem.
 
Kamarádi chtěli dívky pozlobit. Tři si stoupli před hlouček, vztyčili ruku v pěst ([[Komunistická symbolika|komunistické]] gesto) a čtvrtý je vyfotil. Pak pokračovali v cestě.
 
=== Smítka pilot ===
[[FileSoubor:Joska Smítka pilot.png|thumbnáhled|Joska Smítka na letadle v rámci výcviku 1000 pilotů republice]]Nedostatek pilotů měla v předválečných časech vyřešit akce [[1000 pilotů republice]].<ref name=":0" />, kterou organizovala Masarykova letecká liga a Aeroklub republiky Československé. Akce probíhala mezi roky [[1935]] a [[1937]]. Smítka se jí zúčastnil v roce [[1936]] a stal se tak nejmladším československým pilotem.<ref name=":0" />
 
Během [[Základní vojenská služba|základní vojenské služby]] se v roce [[1938]] pokusil s letadlem přeletět do zahraničí. Byl ale zadržen a odsouzen do vězení.<ref name=":0" />
V roce [[1939]] se od republiky oddělilo [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovensko]] a vznikl [[Protektorát Čechy a Morava]]. Čeští horolezci proto nemohli jezdit do [[Tatry|Vysokých Tater]]. [[Národní park České Švýcarsko|České Švýcarsko]], [[Adršpašsko-teplické skály|Teplicko]] či [[Adršpašsko-teplické skály|Adršpach]] se jako [[Sudety]] ocitly i se svými skalními městy v [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]]. Horolezci z [[Praha|Prahy]] se tak přesunuli do [[Sedmihorky|Sedmihorek]] do ''Skaláku''. S nimi přišla i tehdy třicetiletá [[Vlasta Štáflová]].
 
[[Vlasta Štáflová]] byla spisovatelka (pohádky a dívčí romány) a horolezkyně. Její manžel, o 23 let starší malíř a grafik [[Otakar Štáfl]] měl několik let pronajatou turistickou chatu ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] u [[Popradské pleso|Popradského plesa]]. Štáfl je též zakladatel „''Cintorinu''[[Symbolický hřbitov obětí Tater|Cintorínu]]“ pod [[Ostrva|Ostrvou]]. V roce [[1939]] byli oba nuceni z Tater odejít.
 
Smítku si Štáflová oblíbila. Byl v příkrém rozporu proti lázeňské smetánce z [[Praha|Prahy]] – většinou vzdělaných a movitých lidí, kteří se drželi zpátky. Vévodil partě špinavých a roztrhaných kluků těsně po pubertě z dělnických rodin, často nezaměstnaných a s levicovým smýšlením. Sám Smítka utíkal ze zaměstnání, aby měl víc času na lezení. A navíc byl nejlepší lezec. Imponoval jí také svou povahou. Byl živelný, buřič a výtržník. Nevadilo jí ani, že bývá hrubý a vulgární.
Schůzky se spisovatelkou ukončil Smítkův odvod k totálnímu nasazení do [[Nacistické Německo|Německa]]. Po jeho útěku a během ukrývání ve skalním městě již na předchozí vztah nenavázali.
 
[[Vlasta Štáflová]] zahynula i s manželem v poledne na [[Popeleční středa|Popeleční středu]], dne [[14. únor|14. února]] [[1945]]. Tehdy jejich dům v [[Praha|Praze]] zasáhlo [[Bombardování Prahy|bombardování]] spojeneckých letadel. Manželé se neodešli včas se schovat do krytu.
 
=== Útěk z Německa a zatčení ===
Smítku odvedli k [[Totální nasazení|totálnímu nasazení]] na práci do [[Nacistické Německo|Německa]]. Svobodomyslný a vzpurný mladík ale z [[Nacistické Německo|Německa]] po pouhém týdnu v létě roku [[1944]] utekl. Během útěku byl zatčen [[Protektorátní policie|protektorátní policií]] na nádraží v Praze. Byl dopraven na Pracovní úřad. Při výslechu si vyžádal pauzu na toaletu. Stráž zůstala za dveřmi. Na nehlídaném místě se Smítka protáhl ve třetím (někde se uvádí čtvrté patro<ref name=":2" />) podlaží budovy do úzkého světlíku, kterým utekl. Komínovým způsobem slezl do přízemí a vstupními dveřmi prošel na ulici.
 
[[FileSoubor:Smítkova jeskyně 1.jpg|thumbnáhled|Smítkova jeskyně, nebo také bivak na Slunečné, kde se Smítka za Druhé světové války ukrýval]]Po krátkém ukrývání v [[Praha|Praze]] se přesunul do ''Skaláku'' (z Prahy jel do [[Sedmihorky|Sedmihorek]] na kole), který dobře znal a věděl, kde se ukrýt. Nejčastěji pobýval v jeskyni na ''Slunečné věži''. I přes nebezpečí zatčení chodil Smítka do [[Turnov|Turnova]] a do [[Železný Brod|Železného Brodu]] do kina. Za tmy pak chodil i domů. I přes to, že byl jejich dům kvůli vypsané odměně na Smítkovu hlavu hlídán českými četníky přestrojenými v civilu.
 
Během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] zemřela jeho matka Marie (podle vzpomínek pamětníků spáchala sebevraždu). Jeho otec ještě za jejího života chodil s v té době padesátiletou bezdětnou paní Lamplovou, kterou si po smrti manželky vzal. Lamplová - Smítková se pak o Josefa Smítku mladšího starala, kdykoliv přišel ze skal domů.
V prosinci [[1944]] Smítka onemocněl. Měl vysoké teploty a [[zánět středního ucha]]. Uhodily silné mrazy a ve skalách tak nemohl zůstat. Ve dvě hodiny ráno se [[29. prosinec|29. prosince]] [[1944]] vydal domů<ref name=":0" />. Kvůli zatemnění byla všude tma. Přesto se četníci o jeho návratu dozvěděli. Při přepadové akci vnikli do domu a pod pohrůžkou zastřelení donutili Josefa Smítku staršího ke spolupráci. Otočili ho čelem ke zdi a mířili na něho zbraněmi. Smítku mladšího pak objevili v podkroví ukrytého za komínem. Své selhání si pak jeho otec do konce života vyčítal, zatrpkl, uzavřel se.
 
[[FileSoubor:Rukopis Josky Smítky.png|thumbnáhled|Poznámka Josefa Smítky staršího na zadní straně fotografie k zatčení jeho syna Josky]]
Zatčení provedl [[Jan Šabatka]], který vlastnil v Turnově na Károvsku hospodu (hospoda stojí na křižovatce dodnes). Když Smítku vedli přes turnovské náměstí, tak se četníkům vysmekl a utekl. Četníci za ním stříleli. S pouty na rukou doběhl až k lávce přes [[Stebénka|Stebénku]] u dnešního turnovského [[Kulturní centrum Turnov (KCT)|Kulturního centra]]. Na lávce byl chycen.
 
Během prosince [[1944]] byli též zatčeni i další horolezci, kteří se ukrývali ve skalách – [[Václav Chlum]], [[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimír Procházka]] a německý [[Antifašismus|antifašista]] [[Erich Schwarzbach]]. Prokázali jim přípravu železniční sabotáže (vykolejení vlaku u sychrovského tunelu) a šíření antifašistických letáků.
 
=== Přesun do Terezína a poprava ===
Horolezce převezli do věznice v [[Jičín|Jičíně]] – [[Valdická kartouza|Valdicích]] (Kartouzy). Po výsleších byli na jaře roku [[1945]] posláni vlakem do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora Terezín]]. Jednalo se o běžný linkový spoj.
 
Do [[Koncentrační tábor Terezín|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Terezín|Terezín]] dorazili horolezci s označením „Rückkehr unerwünscht“, tedy „Návrat nežádoucí“. Proto byli bez soudu brzy ráno [[27. březen|27. března]] [[1945]] Josef Smítka, [[Václav Chlum]], [[Karel Chlum]] a [[Erich Schwarzbach]] popraveni zastřelením. U [[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimíra Procházky]] někdo označení v jeho průvodních papírech vymazal. Jako jediný tak popravě unikl a na čtvrtém dvoře terezínské pevnosti se dočkal osvobození.
 
=== Po Smítkově smrti ===
Smítka spolu s některými dalšími turnovskými horolezci zastával levicový životní postoj. K tomu též patřil odpor k německé okupaci. Během války se horolezci věnovali protiněmecké záškodnické činnosti, především šířili letáky. Chystali sabotáž – chtěli vykolejit vlak u sychrovského tunelu. Byli neopatrní, německé orgány je proto vypátraly, zatkly a popravily.
 
Pamětníci na Smítku vzpomínají<ref name=":2" /> jako na vzteklého rváče a hazardéra. Byl buřič a živelný výtržník. Často šel až do krajností. [[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimír Procházka]] vzpomíná<ref name=":2" />, jak bez jakékoliv přípravy skákal na skokanském můstku na Kopanině nebo jezdil na sjezdovkách. Byl hrubý, vulgární a netolerantní. Rád provokoval, utíkal ze zaměstnání. Zároveň ale byl přátelský, hrdý a zásadový. Rád se věnoval a učil další generaci mladých horolezců. Procházka též zmiňuje četné známosti s dívkami a vstřícný vztah k alkoholu a cigaretám<ref name=":2" />.
 
=== Knižní a filmové zpracování ===
Prvním literárním zpracováním (stylem četba pro mládež), které se skutečnému příběhu přibližuje nejvíce, je útlá kniha ''Kamarád ze skal'' od [[Josef Štyrsa|Josefa Štyrsy]], z roku 1959, zejména poslední strana textu je však politicky zabarvená. Oproti tomu stejnojmenný černobílý dokument Československé televize z roku 1974 (Mojmír Hošt) byl již silně politicky zneužitý. Jako neutrální lze v porovnání se starším dokumentem a novějším filmem označit grotesku Davida Svárovského: ''Tenkrát v ráji, aneb damals im paradies'' z roku 2011.
 
[[Josef Urban (spisovatel)|Josef Urban]] podle jeho osudů napsal knihu s názvem ''Tenkrát v ráji'', kterou vydalo nakladatelství [[Nakladatelství Fragment|Fragment]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Benediktová|jméno=Jana|titul=Tenkrát v ráji bylo průměrně|periodikum=Česká televize|vydavatel=|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1560602-tenkrat-v-raji-bylo-prumerne|datum vydání=2015-07-16|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Kniha se ale setkala u pamětníků s kritikou ohledně nedostatečné věrohodnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Flanderka|jméno=Tomáš|titul=Tenkrát v ráji|periodikum=Hruboskalsko|vydavatel=|url=http://www.hruboskalsko.cz/3index.asp?cmd=45&rok=2015&uin=%7BCCFB6534-CC80-4FA3-B402-9A20CF36530D%7D|datum vydání=[květen 2015]|datum přístupu=2015-11-19}}</ref> Urban začal připravovat také [[Tenkrát v ráji|stejnojmenný film]]. Smítku v něm hraje vodní slalomář [[Vavřinec Hradilek]]''.''<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Uhlář|jméno=Břetislav|titul=Tenkrát v ráji anebo O horolezci Josefu Smitkovi|periodikum=Moravskoslezský deník|url=http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/tenkrat-v-raji-aneb-o-horolezci-josefu-smitkovi-20131018.html|datum vydání=2013-10-18}}</ref> Písně ''Skalák ''a titulní ''Tenkrát v ráji'' pro připravovaný film nazpívala zpěvačka [[Radůza]], vyšly na jejím albu ''Gaia''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Radůza na albu Gaia zpívá, že z každého lovce se stane kořist|periodikum=Blesk.cz|url=http://www.blesk.cz/clanek/live-zajimavosti/237370/raduza-na-albu-gaia-zpiva-ze-z-kazdeho-lovce-se-stane-korist.html|datum vydání=2014-03-03}}</ref> Film má mít v kinech premiéru v říjnu 2016. Premiéra proběhla [[27. říjen|27. října]] [[2016]].
 
Ve dvacátých a třicátých letech patřila většina prvovýstupů na skály v [[Český ráj|Českém ráji]] horolezcům ze [[Sasko|Saska]]. Až koncem třicátých let se do skal odvážili i horolezci z [[Turnov|Turnovska]]. Josefa Smítku označovali jeho kolegové jako jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších<ref name=":3">{{Citace periodika|příjmení=Hejtmánek|jméno=Petr|titul=Dračí skály, Zámecká rokle|periodikum=Hruboskalsko.cz|datum=|ročník=1996|číslo=|strany=|url=http://www.hruboskalsko.cz/historie/historie_view2.asp?uin=%7BBAA736D1-CAA7-474B-B430-7DCFC9A1CAF2%7D}}</ref>.
 
V roce 1939 uskutečnil spolu s Fifanem ([[Ladislav Vodháněl]]) a Chroustem ([[Vladimír Procházka (horolezec)|Vladimír Procházka]]) první český výstup na ''Kobylu'' v [[Příhrazské skály|PřihrazichPříhrazích]].
 
Pak se chystali na prvovýstup na sousední skálu ''František''. V nožířské dílně [[Jaroslav Volejník|Jaroslava Volejníka]] ukovali horolezecké kruhy z železných prutů, které zcizili na stavbách. Skálu slezli ze snadnější horní strany tak, že si jeden stoupnul druhému na ramena a zatloukl kruh do skály. Přední český alpinista [[Rudolf-Otto Bauše]], který psal průvodce po [[Příhrazské skály|příhrazských skalách]], ale jejich postup odsoudil. Hrdý Smítka proto vylezl na skálu z těžší údolní strany. Tento prvovýstup již Bauše uznal.
 
=== Základy čistého lezení ===
 
== Smítkův odkaz ==
[[FileSoubor:Horolezecký hřbitov 1.jpg|thumbnáhled|Symbolický horolezecký hřbitov v Hruboskalsku - jméno Josky Smítky je první v řadě]]Skála ''Dominstein'' nesla za socialismu Smítkovo jméno jako ''Smítkova skála''.<ref name=":1" /> Smítkovo jméno je též uvedeno jako první v řadě na [[Symbolický hřbitov horolezců|Symbolickém hřbitově horolezců]] v [[Hruboskalsko|Hruboskalském skalním městě]] v [[Český ráj|Českém ráji]].
 
V roce 2015 projednávalo turnovské zastupitelstvo možnost pojmenovat nově vzniklou ulici v areálu [[Maškova zahrada|Maškovy zahrady]] jménem Josefa Smítky.
 
=== Filmografie ===
* Mojmír Hošt: ''Kamarád ze skal'' (Československo, 1974, 22 min), dokument ČTČST
* David Svárovský: ''Tenkrát v ráji, aneb damals im paradies'' (Česko, 2011, 49 min) - hraná groteska o prvovýstupech na příhrazskou Kobylu
* [[Lordan Zafranović]], Peter Pálka: ''Tenkrát v ráji'' (Česko/Slovensko, 2016) hraný film, volně na motivy příběhu
 
=== Externí odkazy ===
* Film [http://www.csfd.cz/film/79475-tenkrat-v-raji Tenkrát v Ráji (2016)] v databázi ČSFD
* Obrázky, zvuky či videa k tématu [[c:Category:Josef_Smítka|Josef Smítka]] ve [[Wikimedia Commons]]
{{Portály|Lidé|Česko|Sport}}
 
{{Portály|Lidé|Česko|Sport|Druhá světová válka}}
{{DEFAULTSORT:Smítka, Josef}}
 
[[Kategorie:Čeští horolezci]]
[[Kategorie:Českoslovenští horolezci]]
[[Kategorie:Čeští letci]]
[[Kategorie:Českoslovenští letci]]
[[Kategorie:Narození 21. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1919]]

Navigační menu