Lev Davidovič Trockij: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 11 bajtů ,  před 4 lety
m
sjednocení infoboxu; narovnání šablon
m (sjednocení infoboxu; narovnání šablon)
{{Infobox Politik- politik
| čestný_titultitul před =
| jméno = Lev Davidovič Trockij
| čestný_sufixtitul za =
| obrázek = Bundesarchiv Bild 183-R15068, Leo Dawidowitsch Trotzki.jpg
| velikost obrázku =
| malý obrázekpopisek =
| popisekpořadí =
| pořadí =
| úřad = Lidový komisař vojenství a námořnictva
| od = [[13. březen]] [[1918]]
| do = [[15. leden]] [[1925]]
| náměstek =
| předchůdce = Nikolaj Podvojskij
| nástupce = [[Michail Frunze]]
| volební_obvodvolební obvod =
| většina =
| pořadí2 =
| úřad2 = Lidový komisař zahraničních věcí
| od2 = [[8. listopad]] [[1917]]
| předchůdce2 = [[Michail Těreščenko|Michail Ivanovič Těreščenko]]
| nástupce2 = [[Georgij Vasiljevič Čičerin]]
| strana = [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|RSDDS]], [[Sozialdemokratische Partei der Schweiz|SP]], [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]
| datum narození = [[7. listopad]] [[1879]]
| místo narození = Janivka (dnes [[Bereslavka]]), [[Chersonská gubernie]], {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium|Ruská říše]]
| datum úmrtí = [[21. srpen]] [[1940]] (60 let)
| místo úmrtí = [[Coyoacán]], [[Ciudad de México]], {{Vlajka a název|Mexiko}}
| manžel/kachoť = Alexandra Sokolovská<br />Natalija Sedova
| vztahy =
| strana = [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|RSDDS]], [[Sozialdemokratische Partei der Schweiz|SP]], [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]]
| vztahyděti =
| dětisídlo =
| sídloalma mater =
| alma_mater =
| zaměstnání = politik, editor
| profese =
| náboženství =
| podpis =
| webová_stránkaweb =
| poznámky =
}}
'''Lev Davidovič Trockij''', [[Ruština|rusky]] {{Audio|ru-Leon Trotsky.ogg|Лев Давидович Троцкий}}, rodným jménem '''Lev Davidovič Bronštejn''' ([[7. listopad]]u [[1879]], Janivka (dnes [[Bereslavka]] poblíž [[Kirovohrad]]u), [[Ukrajina]] – [[21. srpen|21. srpna]] [[1940]], [[Ciudad de México|Mexico City]], [[Mexiko]]) byl [[Bolševismus|bolševický]] revolucionář a [[Marxismus|marxistický]] teoretik [[Židé|židovského]] původu. Vynikal také jako řečník a organizátor. Spolu s [[Vladimir Iljič Lenin|Leninem]] byl hlavním představitelem ruské [[Říjnová revoluce|říjnové revoluce]] v roce 1917. Významnou úlohu sehrál jako vrchní velitel bolševické armády během [[ruská občanská válka|ruské občanské války]]. Po [[Vladimir Iljič Lenin|Leninově]] smrti upadl do nemilosti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a byl vypovězen ze země. Pobýval v [[Turecko|Turecku]] a nakonec se usadil v [[Mexiko|Mexiku]], kde byl v roce 1940 zavražděn.
}}</ref> Tuto funkci však Trockij odmítl, protože se obával, že by ho obyvatelstvo nepřijímalo dobře kvůli jeho židovskému původu. Stal se však lidovým komisařem zahraničních věcí a v této funkci musel překousnout uzavření [[Brestlitevský mír|brestlitevského separátního míru]] s Německem v [[První světová válka|1. světové válce]], s nímž hluboce nesouhlasil<ref name="pacner44">Pacner, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 44</ref> (samotného aktu podpisu se 3. března 1918 nezúčastnil). O deset dní později změnil resort a stal se lidovým komisařem vojenství a námořnictva.<ref name="pacner44" />
 
Ačkoliv neměl žádné vojenské vzdělání ani zkušenosti z boje, počínal si v této funkci velmi zdatně.{{Zdroj?Doplňte zdroj}} V [[Ruská občanská válka|ruské občanské válce]], kdy sovětský stát bojoval o samotné přežití proti různorodým opozičním skupinám, projevil své mimořádné organizační schopnosti i osobní statečnost, když se osobně nebál účastnit velmi rizikových operací.{{Zdroj?Doplňte zdroj}} Zároveň však ukázal svoji nemilosrdnost, když morálku a disciplínu nastoloval popravováním všech, u nichž měl podezření ze vzpoury nebo z nesouhlasu se svým způsobem velení. V květnu 1918 vydal rozkaz, že [[Československé legie|českoslovenští legionáři]], přesouvající se po železnici do [[Vladivostok]]u, mají být odzbrojeni nebo zastřeleni. (Tím odstartoval krvavé boje mezi legionáři a bolševiky.)<ref name="pacner62">Pacner, Karel. ''Osudové okamžiky Československa''. S. 62-66</ref> Za svoji krutost byl dokonce kritizován příslušníky vlastní strany. V každém případě výrazně přispěl ke konečnému vítězství bolševiků.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Service
| jméno = Robert
133 079

editací

Navigační menu