Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace
Řádek 72: Řádek 72:
* [[Słodowiec (stanice metra ve Varšavě)|Słodowiec]]
* [[Słodowiec (stanice metra ve Varšavě)|Słodowiec]]
* [[Marymont (stanice metra ve Varšavě)|Marymont]]
* [[Marymont (stanice metra ve Varšavě)|Marymont]]
* [[Plac Wilsona (stanice metra ve Varšavě)|Plac Wilsona]] (Wilson náměstí)
* [[Plac Wilsona (stanice metra ve Varšavě)|Plac Wilsona]] (Wilsonovo náměstí)
* [[Dworzec Gdański (stanice metra ve Varšavě)|Dworzec Gdański (Gdansk Nádraží)]]
* [[Dworzec Gdański (stanice metra ve Varšavě)|Dworzec Gdański (Gdaňské Nádraží)]]
* [[Ratusz (stanice metra ve Varšavě)|Ratusz Arsenał (Radnice
* [[Ratusz (stanice metra ve Varšavě)|Ratusz Arsenał (Radnice
Arzenál)]]
Arzenál)]]

Verze z 16. 10. 2016, 10:04

Metro ve Varšavě, Varšavské metro pod hlavním městem Polska Varšavou tvoří v současnosti (2015) dvě linky: M1 (modrá) a M2 (červená). Plánuje se třetí linka M3 (zelená). Je to také jediný systém metra v zemi.

Historie

První projekty

Schéma metra podle projektu z 30. let 20. století

Po vyhlášení nezávislého Polska v roce 1918 se Varšava stala hlavním městem nového státu. V této době také vznikly první plány na vybudování sítě podzemní železnice. Byly zahájeny přípravné práce (skončily roku 1925), Velká hospodářská krize, do které ve 30. letech země upadla a následná válka, je však zastavily. Plány počítaly se dvěma linkami o celkové délce 13,8 km. Po Varšavském povstání a následném osvobození bylo zničeno 90 % budov v centrální části města; nyní tak bylo důležité ho obnovit než se věnovat jeho dopravě.

Varšava byla přebudována jako moderní město s širokými bulváry a domy v sovětském stylu. Z dopravního hlediska měla být zřízena, podobně jako v Praze, i podpovrchová tramvaj, a to trasovaná stejně jako první linka předválečného projektu. Na okrajových úsecích by linka vedla po povrchu a v centru města by se nacházelo několik stanic založených pod zemí. Projekt byl však v roce 1948 zrušen a nahrazen koncepcí klasického metra, vedeného zhruba 15 m pod povrchem. Jeho realizace se však také neuskutečnila.

Obrat přinesla až hrozba jaderné války. Komunistické úřady si dobře uvědomovaly, že budou v případě ohrožení muset zajistit jak provoz přes řeku Vislu, tak i ochranu civilního obyvatelstva. Vypracovaly se následně plány na výstavbu první trati, vedené severo-jižním směrem a založené hluboko pod zemí. Na sedmnácti místech začaly současně a okamžitě stavební práce, vybudovalo se 771 m tunelů. Smrtí Stalina roku 1953 se většina prací zastavila, a Varšava tak opět ztratila naději na vlastní systém podzemní dráhy. Přesto probíhaly různé průzkumné činnosti až ro roku 1957.

Vytížení sítě metra mezi lety 1995 a 2008

Postupná a pomalá realizace

Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku 1962 vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce 1982 a stavět se začalo 15. dubna 1983. Metro bylo koncipováno jako klasická, podzemní dráha sovětského typu (uzavřena byla smlouva o spolupráci se SSSR při výstavbě). Vzhledem k tomu, že Polsko se nacházelo v této době v ne příliš šťastné ekonomické situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích Plac Konstytuciji a Muranów. První úsek modré linky s jedenácti stanicemi byl uveden do provozu 7. dubna 1995, celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna 25. října 2008.

Stavba centrálního úseku červené linky M2 (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.[1] 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.[2] První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi Rondo DaszyńskiegoDworzec Wileński byl nakonec uveden do provozu se zpožděním 8. března 2015. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. Třetí linka povede na západě města a bude se napojovat jako větev té druhé (na mapce je vyznačena zelenou barvou). Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště (Letiště Frédérica Chopina), od toho však bylo upuštěno.

Existují i plány na vybudování další linky M3 (zelená).

Chronologie otevírání jednotlivých úseků

Úseky v provozu - modrá a červená plná čára
Úseky ve stavbě nebo projektované - červená přerušovaná čára
Linka Úsek Datum otevření
M1 Kabaty - Politechnika 7. dubna 1995
M1 Politechnika - Centrum 26. května 1998
M1 Centrum - Ratusz 11. května 2001
M1 Ratusz - Dworzec Gdański 20. prosince 2003
M1 Dworzec Gdański - Plac Wilsona 8. dubna 2005
M1 Plac Wilsona - Marymont 29. prosince 2006
M1 Marymont - Słodowiec 23. dubna 2008
M1 SłodowiecMłociny 25. října 2008
M2 Rondo Daszyńskiego - Dworzec Wileński 8. března 2015

Stanice

Vlaky

V současné době disponuje linka jak ruskými vozy (modernizovaná varianta souprav typu 81-71 z ostatních východoevropských měst, 60 ks), tak i moderními vlaky od firmy Alstom (108 ks). V únoru 2011 byla podepsána smlouva na dodávku 35 souprav Siemens Inspiro[3], které začaly svůj provoz ve Varšavě v říjnu 2013[4]. Jsou deponovány v depu Kabaty, u jižní konečné.

Fotogalerie

Reference

Externí odkazy