Mona Lisa: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odebrána Kategorie:Leonardo da Vinci; přidána Kategorie:Obrazy Leonarda da Vinci za použití HotCat
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus odstraněn infobox odstraněna reference
Řádek 1: Řádek 1:
{{různé významy|tento=obrazu Leonarda da Vinciho}}


{{infobox - obraz|
|název= Mona Lisa
|obrázek= Mona Lisa, by Leonardo da Vinci, from C2RMF retouched.jpg
|šířka obrázku = 250px
|autor= Leonardo da Vinci
|rok vzniku= [[1503]] - [[1506]]
|rozměry= 77 × 53 [[metr|cm]]
|technika= [[olejomalba|Olej]] na [[topol]]u
|umístění= [[Louvre]], [[Paříž]]
}}


vypadá jak zadek
'''Mona Lisa''', též označovaná ''La Gioconda'' (portrétovaná žena se jmenovala [[Lisa del Giocondo]]), je patrně nejslavnější [[portrét]] všech dob, na počátku [[16. století]] (přesněji v letech [[1503]]–[[1506]], ho během svého florentského pobytu) namaloval [[Leonardo da Vinci]]. Monu Lisu však dodělával až do roku 1517. Autor si toto své dílo přibalil mezi svá zavazadla<ref name="why">[http://video.google.com/videoplay?docid=2462161843492083267&ei=p0uUSP6tAYGw2QLtr-XFBQ Mona Lisa - Why So Famous?] Zhodnocení rysů díla (anglicky)</ref>, když v roce [[1516]] nuceně opouštěl [[Řím]] po udání svých spolupracovníků. Leonardo před svou smrtí prodal Monu Lisu francouzskému králi [[František I. Francouzský|Františku I.]], na jehož pozvání do Francie přijel, za poměrně vysokou částku 4000 zlatých dukátů.
⚫
eonardův životopisec [[Giorgio Vasari]]. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/130995-mona-lisa-je-lisa-del-giocondova.html novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová]</ref> Další teorie je, že předmětem malby je Leonardova matka.<ref>Roni Kempler: [http://sites.google.com/site/asilanomehtsiohw/ Who the Mona Lisa Is] 2015, TXu 1-954-682, Google Site. [https://www.britannica.com/topic/Mona-Lisa-painting/article-history View history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica]</ref>

Dnes obraz vlastní [[Francie|francouzská]] vláda a je vystaven v [[Louvre|Louvru]] v [[Paříž]]i. V průběhu historie byl však obraz nejprve na zámku [[Fontainebleau]], a později ve [[Versailles]]. Po Velké francouzské revoluci byl umístěn v Louvru krom doby, kdy byl pověšen v ložnici samotného [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]].

Jde o malbu [[olejomalba|olejem]] na dřevo [[topol]]u s využitím techniky [[sfumato]]. Žena na obraze sleduje diváka s nenapodobitelným, tajuplným úsměvem, který se stal předmětem mnoha pověstí a spekulací.

Kdo stál Leonardovi pro tento obraz modelem, je do dnešní doby předmětem dohadů.
⚫
Tradičně se uvádí Lisa del Giocondo, žena [[Florencie|florentského]] obchodníka Francesca del Giocondo. Zmiňuje se o ní první Leonardův životopisec [[Giorgio Vasari]]. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/130995-mona-lisa-je-lisa-del-giocondova.html novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová]</ref> Další teorie je, že předmětem malby je Leonardova matka.<ref>Roni Kempler: [http://sites.google.com/site/asilanomehtsiohw/ Who the Mona Lisa Is] 2015, TXu 1-954-682, Google Site. [https://www.britannica.com/topic/Mona-Lisa-painting/article-history View history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica]</ref>


== Rysy díla ==
== Rysy díla ==

Verze z 12. 10. 2016, 09:33


vypadá jak zadek eonardův životopisec Giorgio Vasari. Tento názor zastává i odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu Armin Schlechter, a to na základě nálezu rukopisné poznámky na okraji knihy florentského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503. Ital, který patřil mezi známé da Vinciho, přirovnává ve svých zápiscích renesančního velikána ke starověkému řeckému malíři Apelléovi a uvádí, že právě pracuje souběžně na třech malbách, z nichž jedna je portrét Lisy del Giocondo.[1] Další teorie je, že předmětem malby je Leonardova matka.[2]

Rysy díla

Da Vinci v Mona Lise představil hned několik převratných postupů:

  • „Šířka záběru“ použitá v obrazu (tedy zobrazení přibližně horní poloviny těla) se do té doby nepoužívala – osoby byly zobrazeny buď celé, nebo jejich busty.
  • Tehdejší středověcí portrétisté malovali převážně z profilu; malba částečně z profilu, částečně án fas byla na počátku 16. století až na výjimky nepoužívaná. Nezvyklé též bylo, aby postava na portrétu udržovala s divákem „oční kontakt“, jak tomu v případě Mony Lisy je.
  • Pozadí za Monou Lisou je rozostřené. V soudobých malbách bylo naopak vše stejně ostré. Navíc, čím je na obraze pozadí vzdálenější, tím je rozostřenější a mdlejší. V pozadí je také možno vidět něco jako armagedon neboli konec světa. Vyskytuje se tam několik mostů a větší vlny. Poblíž je vidět několik sopek. Za nimi jsou útesy.
  • Do té doby zdaleka nejprokreslenější stínování a tónování, související s technikou sfumato.
  • Vysoká anatomická věrnost (ruce).
  • Do té doby neviděné detaily, např. v tkanině šatů.

Zajímavosti

  • Významnou roli pro celosvětovou známost obrazu sehrála až krádež z Louvru roku 1911.[3] Původně z ní byli podezíráni stoupenci umělecké moderny – např. básník Guillaume Apollinaire, který byl dokonce zatčen, nebo Pablo Picasso, který musel k výslechu. Skutečný zloděj dělník zasklívač obrazů, zaměstnanec Louvru Vincenzo Perugia dostal Monu Lisu až do Florencie, kde ji nabídl ke koupi antikváři Alfrédu Gerimu. Byl však při svém naivním prodeji zatčen (přenechal obraz antikváři k expertíze a čekal na peníze v hotelu), a tak se obraz vrátil zpět do Paříže, kde byl roku 1913 slavnostně vrácen do Louvru, za krádež dostal pouhých 7 měsíců, hájil se patriotstvím, chtěl vrátit obraz zpět do Itálie. Zjištění nasvědčují, že nápad na odcizení nepocházel od něj, existuje více hypotéz.
  • V místě, kde deska (z topolového dřeva) praskla, má Mona Lisa nad hlavou zelený vertikální proužek. Podklad i barva se vydrolily; neexistuje technologie, která by původní barevný charakter díla nahradila v otázce pigmentů, ze kterých je barva, pojidla, či techniky.
  • V roce 2006 se objevila další z teorií objasňující „tajemný úsměv“ Mony Lisy. Kanadští vědci došli k závěru, že úsměv patří ženě po porodu. Důvodem je nalezení stopy původní malby na obraze, kde má Mona Lisa přes tvář tenký šátek, který nosívaly florentské ženy před a krátce po porodu.[4]
  • Z obrazu prý byla kdysi odříznuta dvojice sloupů terasy, které původně postavu rámovaly.[5]
  • Krajina za Monou Lisou je fantaskní; horizonty z levé a pravé strany jsou na výrazně rozdílné úrovni a je fyzicky téměř nemožné, aby se za zády Mony Lisy mohly spojit.[5]

Kopie z Museo del Prado

Restaurovaná kopie La Gioconda v Museo del Prado, Madrid. Předpokládá se, že malbu vytvořil učeň ve stejné době jako originál

V lednu 2012 Museo del Prado v Madridu oznámilo, že téměř dokončilo restauraci kopie malby od žáka Leonarda. Tato kopie je dlouho známa, ale po odstranění černého nánosu barvy z 18. století se ukázalo, že obraz není jen obyčejnou kopií. Na obraze jsou provedeny i stejné změny jako u originálu, což nasvědčuje tomu, že malba byla s největší pravděpodobností namalována v přítomnosti samotného mistra. Kopie ukazuje mnohem víc detailů a to, že modelem byla krásná mladá žena. U originálu vypadá Mona Lisa starší, protože je obraz poškozen a vrstva laku ztmavla.[6][7] Tato kopie lépe osvětluje, jak portrét původně vypadal v době vzniku, předtím než lak na malbě zežloutl a popraskal dobou.[8][9]

Reference

  1. ↑ novinky.cz: Mona Lisa je Lisa del Giocondová
  2. ↑ Roni Kempler: Who the Mona Lisa Is 2015, TXu 1-954-682, Google Site. View history, Roni Kempler's contributions, Encyclopædia Britannica
  3. ↑ Atentáty na umění, Josef Glückselig, Praha, Pragopress 1971
  4. ↑ idnes: Úsměv Mony Lisy je výraz matky, tvrdí studie
  5. ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené why není určen žádný text
  6. ↑ "Mona Lisas: compare Leonardo with his pupil - interactive" at guardian.co.uk
  7. ↑ http://www.rozhlas.cz/zpravy/vytvarno/_zprava/v-madridskem-pradu-odhalili-druhou-monu-lisu-v-mnohem-predci-original--1012831 V madridském Pradu odhalili druhou Monu Lisu. V mnohém předčí originál
  8. ↑ http://www.theartnewspaper.com/articles/Earliest-copy-of-Mona-Lisa-found-in-Prado/25514
  9. ↑ http://www.guardian.co.uk/artanddesign/2012/feb/01/new-mona-lisa-prado

Literatura

  • Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo – Mona Lisa, J. Pelcl, Praha 1911
  • Donald Sassoon: Mona Lisa – historie nejslavnějšího obrazu na světě, BB art, Praha 2004, ISBN 80-7341-273-X
  • Dieter Sinn: Mona Lisa – „La Gioconda“, Lidové nakladatelství, Praha 1980
  • (anglicky) Terence Harold Robsjohn-Gibbings: Mona Lisa's mustache – a dissection of modern art, Alfred A. Knopf, New York 1947
  • Mladá Fronta Dnes 18. 9. 2004 – příloha Víkend

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mona_Lisa&oldid=14194653“