Konzervatoř: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
m →‎Související články: Již je v článku.
Vřed (diskuse | příspěvky)
Článek mírně revidován a rozšířen.
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:Janackova konzervator Ostrava Czech republic 2.jpg|thumb|Janáčkova konzervatoř v Ostravě.]]
[[Soubor:Janackova konzervator Ostrava Czech republic 2.jpg|thumb|Janáčkova konzervatoř v Ostravě.]]
[[Soubor:Pražská konzervatoř roh 2.jpg|náhled|Budova Pražské konzervatoře]]
[[Soubor:Pražská konzervatoř roh 2.jpg|náhled|Budova Pražské konzervatoře]]
'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umělec]] vzdělání [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]]. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v současné době v rámci [[Systém vzdělání v České republice|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání ([[ISCED]]), tedy nejedná se o [[vysoká škola|vysokou školu]]. Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, ''školským zákonem'' (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat označení ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno [[Maturita|maturitní zkouškou]] (po čtyřech letech) a [[Absolutorium|absolutoriem]] (v šestém ročníku, tedy opět jako na VOŠ). Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].
'''Konzervatoř''' je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné [[umění|umělecké]] vzdělání, tedy [[hudba|hudbu]], [[zpěv]], [[tanec]] a hudebně dramatické umění. V [[Česko|Česku]] má konzervatoř v současné době v rámci [[Systém vzdělání v České republice|českého vzdělávacího systému]] obvykle postavení obdobné jako [[vyšší odborná škola]] (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání ([[ISCED]]), tedy nejedná se o [[vysoká škola|vysokou školu]] (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ či VOŠ, se konzervatoře řadí mezi instituce, které poskytují [[terciární vzdělání]].
Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv ''vysokoškolským zákonem'') a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku [[2005]] používat označení ([[Akademický titul#České nevysokoškolské tituly|neakademický titul]]) [[diplomovaný specialista]] (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno [[Maturita|maturitní zkouškou]] (po čtyřech letech) a [[Absolutorium|absolutoriem]] (v šestém ročníku, tedy opět jako na VOŠ). Existují různé typy konzervatoří, např. [[Hudba|hudební]] a [[Tanec|taneční]].


== Vzdělávání na konzervatoři ==
== Vzdělávání na konzervatoři ==
Vzdělávání v konzervatoři je v [[Česko|Česku]] v současné době upraveno zmíněným školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), přičemž toto vzdělání má za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti [[žák]]a získané v [[základní škola|základním]] a v [[základní umělecká škola|základním uměleckém]] vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností, a to konkrétně v oborech [[hudba]], [[tanec]], [[zpěv]] a hudebně dramatické umění ([[herectví]]). Zákon dále uvádí, že vzdělávání v konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.<ref name="561/2004">{{Citace právního předpisu
Většina hudebních konzervatoří, vedle klasického hudebního a pěveckého (praktického i [[Hudební teorie|teoretického]]) vzdělání, nabízí obvykle rovněž vzdělání v&nbsp;souvisejících oborech. <br />
| typ = Zákon
Mezi '''povinné předměty''' pro všechny studenty hudebních oborů (netýká se oborů herectví) patří obligátní hodiny hry na [[klavír]], [[hudební teorie]] a [[Rytmus (hudba)|rytmus]], [[dějiny hudby]], [[Pěvecký sbor|sborový]] neboli [[Ansámbl|ansámblový zpěv]], pro hudebníky je obvykle povinná účast ve [[Orchestr|školním orchestru]]. <br />
| číslo = 561/2004 Sb.
Mezi '''základní předměty''' konzervatoří patří ''hlavní obor'', tzn. konkrétní praktické zaměření: [[hudební nástroj]], [[zpěv]], případně [[Hudební skladatel|hudební skladba]], [[dirigent]]ství či [[sbormistr]]ovství či [[herec]]tví atp. <br />
| název = o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Mezi '''všeobecné předměty''' pak například patří například výuka cizích jazyků, jevištní řeč a herectví (pro studenty pěveckých oborů), tělesná výchova a další předměty.
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561
}}</ref>

Většina hudebních konzervatoří, vedle klasického hudebního a pěveckého (praktického i [[Hudební teorie|teoretického]]) vzdělání, nabízí obvykle rovněž vzdělání v&nbsp;souvisejících oborech. Mezi ''povinné předměty'' pro všechny [[student]]y hudebních oborů (netýká se oborů herectví) patří obligátní hodiny hry na [[klavír]], [[hudební teorie]] a [[Rytmus (hudba)|rytmus]], [[dějiny hudby]], [[Pěvecký sbor|sborový]] neboli [[Ansámbl|ansámblový zpěv]], pro hudebníky je obvykle povinná účast ve [[Orchestr|školním orchestru]]. Mezi ''základní předměty'' konzervatoří patří „hlavní obor“, tzn. konkrétní praktické zaměření: [[hudební nástroj]], [[zpěv]], případně [[Hudební skladatel|hudební skladba]], [[dirigent]]ství či [[sbormistr]]ovství či [[herec]]tví atp., a mezi ''všeobecné předměty'' pak například patří výuka cizích jazyků, jevištní řeč a herectví (pro studenty pěveckých oborů), [[tělesná výchova]] a další předměty.

Vzdělávání na konzervatoři probíhá ve určitých vzdělávacích programech, přičemž po řádném ukončení vzdělávání lze tímto dosáhnout buďto: [[střední škola|střední vzdělání]] ([[maturitní zkouška|maturita]]), nebo [[vyšší odborná škola|vyšší odborné vzdělání v konzervatoři]] ([[absolutorium]] v konzervatoři). Pro přijetí na konzervatoř je nutné mít nejprve ukončenu [[základní škola|základní školu]] a uspět u přijímacích zkoušek, které zde mají podobu talentové zkoušky.<ref name="561/2004" />


== Konzervatoře v&nbsp;Česku ==
== Konzervatoře v&nbsp;Česku ==

Verze z 12. 10. 2016, 02:47

Konzervatoř Nikolaje Rimského-KorsakovaPetrohradu
Janáčkova konzervatoř v Ostravě.
Budova Pražské konzervatoře

Konzervatoř je vzdělávací instituce se zaměřením zejména na nevýtvarné umělecké vzdělání, tedy hudbu, zpěv, tanec a hudebně dramatické umění. V Česku má konzervatoř v současné době v rámci českého vzdělávacího systému obvykle postavení obdobné jako vyšší odborná škola (VOŠ), resp. pokud jde o dosažený stupeň vzdělání (ISCED), tedy nejedná se o vysokou školu (VŠ). Nicméně podobně jako VŠ či VOŠ, se konzervatoře řadí mezi instituce, které poskytují terciární vzdělání.

Vzdělávání na konzervatoři se řídí, stejně jako na VOŠ, školským zákonem (nikoliv vysokoškolským zákonem) a též úspěšní absolventi konzervatoře mohou od roku 2005 používat označení (neakademický titul) diplomovaný specialista (ve zkratce DiS. uváděné za jménem a oddělené od něj čárkou), stejně tak jako absolventi VOŠ. Vzdělávání na konzervatoři je zpravidla šestileté a je zakončeno maturitní zkouškou (po čtyřech letech) a absolutoriem (v šestém ročníku, tedy opět jako na VOŠ). Existují různé typy konzervatoří, např. hudební a taneční.

Vzdělávání na konzervatoři

Vzdělávání v konzervatoři je v Česku v současné době upraveno zmíněným školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), přičemž toto vzdělání má za cíl rozvíjet znalosti, dovednosti a další schopnosti žáka získané v základním a v základním uměleckém vzdělávání, poskytuje všeobecné vzdělání a připravuje žáky pro výkon náročných uměleckých nebo uměleckých a umělecko pedagogických činností, a to konkrétně v oborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění (herectví). Zákon dále uvádí, že vzdělávání v konzervatoři vytváří další předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život, pokračování ve vzdělávání a pro výkon pracovní činnosti.[1]

Většina hudebních konzervatoří, vedle klasického hudebního a pěveckého (praktického i teoretického) vzdělání, nabízí obvykle rovněž vzdělání v souvisejících oborech. Mezi povinné předměty pro všechny studenty hudebních oborů (netýká se oborů herectví) patří obligátní hodiny hry na klavír, hudební teorie a rytmus, dějiny hudby, sborový neboli ansámblový zpěv, pro hudebníky je obvykle povinná účast ve školním orchestru. Mezi základní předměty konzervatoří patří „hlavní obor“, tzn. konkrétní praktické zaměření: hudební nástroj, zpěv, případně hudební skladba, dirigentství či sbormistrovství či herectví atp., a mezi všeobecné předměty pak například patří výuka cizích jazyků, jevištní řeč a herectví (pro studenty pěveckých oborů), tělesná výchova a další předměty.

Vzdělávání na konzervatoři probíhá ve určitých vzdělávacích programech, přičemž po řádném ukončení vzdělávání lze tímto dosáhnout buďto: střední vzdělání (maturita), nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři (absolutorium v konzervatoři). Pro přijetí na konzervatoř je nutné mít nejprve ukončenu základní školu a uspět u přijímacích zkoušek, které zde mají podobu talentové zkoušky.[1]

Konzervatoře v Česku

Významné zahraniční konzervatoře

Související články

Externí odkazy

  1. a b Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.Dostupné online.