Faerské ostrovy: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m detaily
→‎Kultura: ČLÁNEK OBSAHOVAL NAPROSTO NEVHODNÉ A ZAVÁDĚJÍCÍ INFORMACE O LOVU KULOHLAVCŮ. Nikdo z lovců se na něm neukájí ! místní musí dodržovat řadu pravidel a držet se tradičních metod. Maso je nezbytnou součástí jídelníčku
Řádek 250: Řádek 250:


==Kultura==
==Kultura==
Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov [[velryba|velryb]] kulohlavců ([[kulohlavec černý|černý]], [[kulohlavec Sieboldův|Sieboldův]]), [[sviňucha obecná|sviňuch obecných]] a [[delfín skákavý|delfínů skákavých]], zvaný [[lov velryb na Faerských ostrovech|''grindadráp'']]. Jde o masakr, při kterém se místní obyvatelstvo ukájí. Tento lov je mnoha organizacemi považován za kontroverzní téma.<ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/252412-krvavy-masakr-delfinu-obyvatele-faerskych-ostrovu-brutalne-zavrazdili-kulohlavce.html</ref><ref>http://zpravy.aktualne.cz/tradicni-masakr-kulohlavcu-na-faerskych-ostrovech/r~i:gallery:10703/</ref>
Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov [[velryba|velryb]] kulohlavců ([[kulohlavec černý|černý]], [[kulohlavec Sieboldův|Sieboldův]]), [[sviňucha obecná|sviňuch obecných]] a [[delfín skákavý|delfínů skákavých]], zvaný [[lov velryb na Faerských ostrovech|''grindadráp'']]. Jde o tradiční způsob lovu velryb a zároveň o společenskou událost. Veškeré maso se zpracuje a spotřebuje na ostrovech. Maso se spravedlivě rozděluje mezi všechny obyvatele ostrova.
Tento lov je některými kontroverzními organizacemi kritizován.<ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/252412-krvavy-masakr-delfinu-obyvatele-faerskych-ostrovu-brutalne-zavrazdili-kulohlavce.html</ref><ref>http://zpravy.aktualne.cz/tradicni-masakr-kulohlavcu-na-faerskych-ostrovech/r~i:gallery:10703/</ref>


== Galerie ==
== Galerie ==

Verze z 9. 10. 2016, 21:40

Faerské ostrovy
Føroyar
Færøerne
vlajka Faerských ostrovů
vlajka
znak Faerských ostrovů
znak
Hymna
Tú alfagra land mítt
Geografie

Poloha Faerských ostrovů
Poloha Faerských ostrovů

Hlavní městoTórshavn
Rozloha1395,74 km²
z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bodSlættaratindur (880 m n. m.)
Časové pásmo+0 (letní +1)
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění35,44 ob. / km²
Jazykfaerština, dánština (úřední)
Národnostní
složení
Faeřané,Dánové
Státní útvar
Státní zřízeníkonstituční monarchie
KrálovnaMarkéta II.
Předseda vládyAksel V. Johannesen
Měnafaerská koruna, dánská koruna (FOK, DKK)
HDP/obyv. (PPP)45 250 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1234 FRO FO
MPZFO
Telefonní předvolba+298
Národní TLD.fo

Faerské ostrovy (faersky Føroyar, dánsky Færøerne, znamená Ovčí ostrovy) je souostroví v severním Atlantickém oceánu na jihozápadním okraji Norského moře. Leží severozápadně od Skotska v polovině cesty mezi Islandem a Norskem. Jsou autonomní součástí Dánska.

Historie

Paleobotanické nálezy z ostrova Streymoy ukazují na možné lidské osídlení ostrovů již někdy v letech 3330 až 3145 př. Kr.[1] Kolem roku 700 byly ostrovy osídleny irskými mnichy, v 8.-9. století je získali norští Vikingové a posléze byly roku 1035 připojeny k Norsku. V jeho rámci - resp. v rámci dánsko-norské personální unie - se staly roku 1380 součástí Dánska. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce 1814. Od roku 1940, po obsazení Dánska nacistickým Německem, byly obsazeny Velkou Británií. Okupace trvala až do roku 1945, kdy Britové ostrovy vrátili Dánům. Od roku 1948 disponují poměrně rozsáhlou vnitřní autonomií (vlastní zákonodárný sbor, vlajka atd.).

Geografie

Souostroví je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky o celkové rozloze 1 395,74 km². Je 113 km dlouhé a 75 km široké a jeho tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu. Délka pobřeží je 1117 km.

Nejvyšší hora Slættaratindur má výšku 880 m a průměrná nadmořská výška ostrovů je 300 m. Faerské ostrovy se administrativně dělí na 6 krajů.

mapa Faerských ostrovů

Seznam ostrovů

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam Faerských ostrovů.
Ostrov Rozloha (km²) Počet obyvatel (k 1. 1. 2007) Nejvyšší bod (m)
Streymoy
374,17
21 900
789
Eysturoy
286,02
10 710
880
Vágar
176,38
2949
722
Suðuroy
164,71
5041
610
Sandoy
111,32
1407
479
Borðoy
94,51
5002
772
Viðoy
40,67
596
841
Kunoy
35,24
157
830
Kalsoy
30,62
129
788
Svínoy
27,29
52
586
Fugloy
11,02
33
621
Nólsoy
10,32
252
372
Skúvoy
9,87
50
392
Mykines
9,60
19
560
Hestur
5,90
34
421
Stóra Dímun
2,62
7
396
Koltur
2,31
2
477
Lítla Dímun
0,84
0
414

Klima

Počasí na ostrovech je přímořské a velmi proměnlivé. Zásadní ráz počasí nejvíce ovlivňuje Golfský proud. Přístavy v zimě nikdy nezamrzají a zimy jsou mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na Faerech je v průměru 283 deštivých dnů do roka. Průměrný roční úhrn srážek je 1 501 mm. Sněhové srážky jsou na ostrovech malé. Průměrná rychlost větru 7 m/s.

Politika

Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánského království. Na rozdíl od Dánska však nepatří do Evropské unie. Mají vlastní parlament a vlajku. Faerský parlament má 35 poslanců. V posledních volbách (20. leden 2004) kandidovalo sedm politických uskupení, z nichž šest se dostalo do parlamentu (na zisk jednoho poslaneckého mandátu bylo třeba asi 1000 hlasů). Nejsilnější parlamentní stranou je Republikánská strana, která má 8 poslanců. Následují ji Unionisté, Sociální demokraté, Konzervativci se sedmi poslanci. Dva poslance má Strana středu a jednoho poslance Autonomní strana.

Ekonomika

Vývoz země

Nejdůležitějším odvětvím na ostrovech je rybářství, které nahradilo dříve velmi rozvinutý velrybářský průmysl. Představuje celých 97 % exportu. Ročně faerští rybáři uloví přes 600 000 tun ryb. V přepočtu na obyvatele to v roce 2003 činilo 12,7 tun ryb na osobu, což staví Faerské ostrovy na přední místa v relativní produkci ryb na světě. Dříve tu lidé také lovili ptáky a sbírali jejich vejce, to se však nyní stalo jen koníčkem. Další významnou aktivitou je chov ovcí, kterých je na Faerských ostrovech chováno cca 80 000. Dalším důležitým zdrojem příjmů je turistika.

Obyvatelstvo

Na ostrovech žilo v roce 2007 48 451 obyvatel, z toho 19 282 v hlavním městě Tórshavn. Státní svátek Ólavsøka slaví 29. července. Faerské ostrovy se nepotýkají s úbytkem obyvatel. Úhrnná plodnost je jedna z nejvyšších v Evropě (2,522), díky čemuž je kladný přirozený přírůstek. Navíc Faeřanů přibývá i migrací.

Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel Rok Počet obyvatel
1327 4 000 1900 15 230 1997 44 262
1350 2 000 1911 18 800 1998 44 817
1769 4 773 1925 22 835 1999 45 409
1801 5 255 1950 31 781 2000 46 196
1834 6 928 1970 38 000 2001 46 996
1840 7 314 1975 40 441 2002 47 704
1845 7 782 1985 45 749 2003 48 214
1850 8 137 1989 47 787 2007 48 797
1855 8 651 1995 43 358 1  5. 2010 48 660
1880 11 220 1996 43 784 2013 49 469
Střední délka života 77 (muži) / 81 (ženy)
Úhrnná plodnost 2,522
Živě narození na 1000 ob. 15
Zemřelí na 1000 ob. 8
Imigranti na 1000 ob. 32
Emigranti na 1000 ob. 27
Sňatečnost 4,8
Rozvodovost 1,2
Potratovost (počet potratů na 1000 živě narozených) 68

Kultura

Na Faerských ostrovech se každoročně koná také tradiční lov velryb kulohlavců (černý, Sieboldův), sviňuch obecných a delfínů skákavých, zvaný grindadráp. Jde o tradiční způsob lovu velryb a zároveň o společenskou událost. Veškeré maso se zpracuje a spotřebuje na ostrovech. Maso se spravedlivě rozděluje mezi všechny obyvatele ostrova.

Tento lov je některými kontroverzními organizacemi kritizován.[2][3]

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • Faroe Islands in figures 2005. Tórshavn: Hagstova Føroya. 2006.
  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha 2001, 3. aktualizované vydání, ISBN 80-7277-025-X (str. 192)

Související články

Externí odkazy