Moták pochop: Porovnání verzí
m typo |
m Robot: Přidání sekce reference |
||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
* {{Commons|Circus aeruginosus}} |
* {{Commons|Circus aeruginosus}} |
||
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/18035 hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“] |
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/18035 hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“] |
||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 17. 9. 2016, 19:30
Moták pochop | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | dravci (Accipitriformes) |
Čeleď | jestřábovití (Accipitridae) |
Rod | moták (Circus) |
Binomické jméno | |
Circus aeruginosus (Linné, 1758) | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moták pochop (Circus aeruginosus), též pochop rákosní[2] je štíhlý pták z řádu dravců.
Popis
U motáka pochopa, právě tak, jako u ostatních motáků, je výrazně vyvinutý pohlavní dimorfismus daný velikostí a zbarvením.
Dospělý samec má vrchní část těla kaštanově hnědou, hlavu a hruď nažloutlou, břišní část rudohnědou. Ocas je stříbřitě šedý a také na křídlech jsou šedé plochy. Špičky křídel jsou černé.[2]
Větší a těžší samice je shodně s mladými ptáky jednobarevně hnědá, celkově tmavší než samec, jen vrch hlavy má světlý, smetanový[2] (připomínající žlutou čepičku) a bílý kostřec. Mladí ptáci jsou ještě tmavší než samice, bez čepičky.
-
Samice
-
Samec
Poznáme ho podle typického letu nízko nad terénem. Můžeme ho snadno zaměnit s motákem lužním, který je však štíhlejší, s podélnými pruhy zespodu křídel. Při toku předvádí samec v letu akrobatické kousky, vystoupá vysoko do oblak a pak se snáší dolů za družkou. Hlas v toku je vysoké „kví-eh“ a pískavé „fíh“. Od stejně velké káně lesní se liší útlejším vzezřením, delším ocasem a při klouzavém letu staví obě křídla do polohy širokého V.
Rozmnožování
Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají rákosové porosty nebo polní kultury (ozim, řepka, vojtěška). Hnízdí vždy v blízkosti vody. Staví si hnízdo ze stébel a větví přímo na zemi nebo v hustém rákosu těsně nad vodou. Začátkem května snáší samice v dvoudenním intervalu 3–6 bělavých vajec, která zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale přináší jí potravu po celou dobu sezení na vejcích i po vylíhnutí mláďat – samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi šest týdnů, v nebezpečí se rozlézají po okolí. Do hnízda se na noc někdy vrací i po dosažení vzletnosti.
Potrava
Potravu tvoří především drobní hlodavci, ale i jiní savci, ryby a ptáci.
Hlavním lovištěm jsou břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, rákosiny, louky a zamokřená místa v blízkosti vod. Nad takovou krajinou létá pochop nízkým, značně neurovnaným (jakoby potácivým) letem, který mu umožňuje vyhledávat potravu na zemi i ve vodě. Nikdy neloví ve vzduchu [2].
Rozšíření
Moták pochop je tažný druh, který na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v srpnu až říjnu a ze zimovišť přilétá během března a dubna. V ČR hnízdí odhadem max. 1700 párů, přičemž četnost výskytu motáka pochopa má mírně vzrůstající tendenci.
Externí odkazy
- Galerie moták pochop na Wikimedia Commons
- hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“