Moták pochop: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m Robot: Přidání sekce reference
Řádek 49: Řádek 49:
* {{Commons|Circus aeruginosus}}
* {{Commons|Circus aeruginosus}}
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/18035 hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“]
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/18035 hlasová ukázka v projektu Českého rozhlasu „Hlas na tento den“]

== Reference ==
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 17. 9. 2016, 19:30

Jak číst taxoboxMoták pochop
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddravci (Accipitriformes)
Čeleďjestřábovití (Accipitridae)
Rodmoták (Circus)
Binomické jméno
Circus aeruginosus
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moták pochop (Circus aeruginosus), též pochop rákosní[2] je štíhlý pták z řádu dravců.

Popis

U motáka pochopa, právě tak, jako u ostatních motáků, je výrazně vyvinutý pohlavní dimorfismus daný velikostí a zbarvením.

Fotogarfie letícího samce motáka pochopa
Dospělý samec v letu, Dánsko.

Dospělý samec má vrchní část těla kaštanově hnědou, hlavu a hruď nažloutlou, břišní část rudohnědou. Ocas je stříbřitě šedý a také na křídlech jsou šedé plochy. Špičky křídel jsou černé.[2]

Větší a těžší samice je shodně s mladými ptáky jednobarevně hnědá, celkově tmavší než samec, jen vrch hlavy má světlý, smetanový[2] (připomínající žlutou čepičku) a bílý kostřec. Mladí ptáci jsou ještě tmavší než samice, bez čepičky.

Poznáme ho podle typického letu nízko nad terénem. Můžeme ho snadno zaměnit s motákem lužním, který je však štíhlejší, s podélnými pruhy zespodu křídel. Při toku předvádí samec v letu akrobatické kousky, vystoupá vysoko do oblak a pak se snáší dolů za družkou. Hlas v toku je vysoké „kví-eh“ a pískavé „fíh“. Od stejně velké káně lesní se liší útlejším vzezřením, delším ocasem a při klouzavém letu staví obě křídla do polohy širokého V.

Rozmnožování

Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají rákosové porosty nebo polní kultury (ozim, řepka, vojtěška). Hnízdí vždy v blízkosti vody. Staví si hnízdo ze stébel a větví přímo na zemi nebo v hustém rákosu těsně nad vodou. Začátkem května snáší samice v dvoudenním intervalu 3–6 bělavých vajec, která zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale přináší jí potravu po celou dobu sezení na vejcích i po vylíhnutí mláďat – samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi šest týdnů, v nebezpečí se rozlézají po okolí. Do hnízda se na noc někdy vrací i po dosažení vzletnosti.

Potrava

Potravu tvoří především drobní hlodavci, ale i jiní savci, ryby a ptáci.

Hlavním lovištěm jsou břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, rákosiny, louky a zamokřená místa v blízkosti vod. Nad takovou krajinou létá pochop nízkým, značně neurovnaným (jakoby potácivým) letem, který mu umožňuje vyhledávat potravu na zemi i ve vodě. Nikdy neloví ve vzduchu [2].

Rozšíření

Moták pochop je tažný druh, který na zimovištějižní Evropě a Africe odlétá v srpnu až říjnu a ze zimovišť přilétá během března a dubna. V ČR hnízdí odhadem max. 1700 párů, přičemž četnost výskytu motáka pochopa má mírně vzrůstající tendenci.

Externí odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d Lochmann, J; Hanzal, V: Myslivost v obrazech. Zoologie. Českomoravská myslivecká jednota, Praha 1996.

Literatura


Šablona:Dravci v ČR