Třeboň

Třeboň
historické jádro Třeboně
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Třeboň
Obec s rozšířenou působností	Třeboň (správní obvod)
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°0′13″ s. š., 14°46′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 242 (2023)
Rozloha	98,31 km²
Nadmořská výška	434 m n. m.
Počet domů	2 100 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	6
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Třeboň Palackého nám. 46/I 379 01 Třeboň posta@mesto-trebon.cz
Starosta	Terezie Jenisová
Oficiální web: www.mesto-trebon.cz
Třeboň
Další údaje
Kód obce	547336
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeboň (německy Wittingau, tj. „Wittingův Luh“, latinsky Trebonis) je město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 22 km východně od Českých Budějovic, v Třeboňské pánvi na Zlaté stoce mezi rybníky Svět a Rožmberk. V roce 2014 zde žilo téměř 8,5 tisíce trvale hlášených obyvatel. Je lázeňským a rekreačním městem, městskou památkovou rezervací a střediskem CHKO Třeboňsko.

Historie

• Počátky města sahají až do poloviny 12. století, kdy v místě vznikl dvorec a poté osada.
• Farní kostel je v Třeboni (Witingenowe) připomínán kolem roku 1280
• Název "Třeboň" pochází nejpravděpodobněji ze slova "tříbit", které znamená pěstovat, šlechtit, zlepšovat či zdokonalovat. Tříbily se zde lesy, potažmo stromy. Téměř celé Třeboňsko bylo původně zalesněné a podmáčené - od počátků osídlení se zde těžily a zpracovávaly stromy a krajina (hospodářská půda) se pro využití vysoušela.
• 1341: Třeboň získala statut města a v letech 1376 a 1378 tzv. právo měst královských a výsadu na dovoz soli.
• Původně byla v držení Vítkovců (Vítek z Prčic), v roce 1366 přešla pod záštitu bratrů z Rožmberka a získává svůj český název.
• 1367: Čtyři rožmberští bratři zakládají v Třeboni Augustiniánský klášter, jako středisko vzdělanosti celé oblasti
• 1379: založen knížecí pivovar v Třeboni
• Ke konci 14. století bylo kolem města postaveno opevnění hradbami a příkopem, které se osvědčilo později, v husitských válkách, a proměnilo Třeboň v nedobytnou pevnost, schopnou odolat mnohým útokům.
• Štěpánek Netolický koncem 15. století zakládá první rybníky.
• Na jeho dílo v 16. století navazují rybníkáři Mikuláš Ruthard z Malešova a Jakub Krčín z Jelčan
• V 80. letech 16. století (za majitele Viléma z Rožmberka) měl na třeboňském zámku alchymistickou dílnu Edward Kelley.
• Po smrti svého bratra Viléma do Třeboně přenesl své sídlo rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka, který zde roku 1611 bez dědiců zemřel. Panství připadlo Švamberkům a po bitvě na Bílé hoře přímo císaři.
• Roku 1660 se dosud eggenberské panství Třeboň stalo majetkem knížecího rodu Schwarzenbergů, kteří je spravovali až do první pozemkové reformy z roku 1919 (zámek až do roku 1940 resp. 1948).
• Císař Josef II. zrušil klášter řádu augistiniánů - kanovníků (k roku 1785).
• Roku 1779 zde byl zřízen katolický vikariát. Třeboňský vikariát existoval v letech 1790–1952.
• V polovině 19. století učitel Václav Hucek a jeho dcera Berta zde při rašeliništi zakládají první slatinné lázně v těsné blízkosti Zlaté stoky.
• Od poloviny 19. století se Třeboň rozvíjí jako plnohodnotné okresní město, tj. politický i soudní okres.
• Roku 1960 byl při celostátní reorganizaci státní správy Třeboňský okres zrušen a městu udělen lázeňský statut. V budově okresního úřadu s věžičkou byla zřízena základní škola Na Sadech.
• 21. srpna 1968 – Hlavní (Masarykovo) náměstí obsazeno sovětskými okupačními tanky

Současnost

Město je významnou památkovou a přírodní rezervací. Proto je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlí zde podnik Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Státní zámek je pravděpodobně pátým největším areálem tohoto typu v Česku (po Pražském hradu, zámcích v Českém Krumlově a v Jaroměřicích nad Rokytnou, a po Lednicko-Valtickém areálu). V Třeboni na zámku sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Krajina je chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko a Biosférickou rezervací Unesco,o kterou pečuje Ústav krajinné ekologie Akademie věd České republiky.

Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné jak pro pěší turistiku, tak pro relaxační cykloturistiku a projížďky na koni.

Místní části

Třeboň má osm místních částí, z nichž šest (Branná, Břilice, Holičky, Nová Hlína, Přeseka, Stará Hlína) jsou vesnice přičleněné k městu Třeboň; samotná Třeboň je rozdělená na Třeboň I, zahrnující historické centrum a území na východ od něj směrem na Kopeček. Třeboň II se pak rozprostírá jednak na severozápad a jednak na jih od historického centra (od Třeboně I). Za sever města je považováno území průmyslové zóny Třeboně II, rozprostřené vpravo od výpadovky na Prahu, zahrnující někdejší osadu Daskabát a sídliště Hliník. Jih města (část Třeboně II) je tvořen územím, které se rozprostírá jižně od historického centra města, za Pivovarem Bohemia Regent, směrem na Brannou a Nové Hrady, na Domanín, Borovany a Trhové Sviny. Těchto osm částí leží na šesti katastrálních územích.

• Branná (i název k. ú.)
• Břilice (i název k. ú.)
• Holičky (k. ú. Holičky u Staré Hlíny)
• Nová Hlína (leží v k. ú. Holičky u Staré Hlíny)
• Přeseka (i název k. ú.)
• Stará Hlína (i název k. ú.)
• Třeboň I (leží v k. ú. Třeboň)
• Třeboň II (leží v k. ú. Třeboň)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třeboni.

• CHKO Třeboňsko
• Rožmberk (největší rybník v Česku)
• Zlatá stoka
• Nová řeka
• Třeboňské městské opevnění
• Zámek Třeboň s barokní kašnou a zámeckým parkem, Národní kulturní památka
• Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, Mariánským sloupem a kamennou kašnou
• renesanční budova radnice s věží, kde dnes sídlí Tylovo divadlo, Městské muzeum a Základní umělecká škola
• konstruktivistická budova Spořitelny na Masarykové náměstí
• hotel Zlatá hvězda, renesanční dům na náměstí
• hotel Bílý koníček, renesanční dům na náměstí
• Vratislavský dům,
• Třeboňské lázeňství
• augustiniánský klášter, národní kulturní památka
• děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny, a třeboňskou Madonou a původně také s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře, dnes vystavenými v Národní galerii v Praze
• kostel sv. Alžběty se hřbitovem, na Budějovickém předměstí
• Schwarzenberská hrobka v obci Domaníně, Národní kulturní památka
• Knížecí pivovar Regent (1379), stylová restaurace
• hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, kamenné sousoší Anděla Strážce v Třeboňském parku
• Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. století na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
• Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
• Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
• Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
• Barokní sousoší ve městě a u kostela (sv. Václav, dvakrát sv. Jan Nepomucký, sv. Jiljí, sv. Augustin, Ježíš Kristus a další)
• Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
• Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901(od roku 2013 je ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického výtvarného umění), barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a sv. Petra a Pavla
• Pergola a barokní kaple sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
• Beseda na Masarykově náměstí
• Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší sv. Jana Nepomuckého
• Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
• Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
• Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
• Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
• Třeboňský menhir u Zlaté stoky
• Boží muka datovaná 1649, proti kiosku u Schwarzenberské hrobky, s obrazem sv. Vojtěcha
• barokní kaple Nejsvětější Trojice při Pražské silnici
• kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny datovaná 1747, v ulici Svatopluka Čecha
• Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
• domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
• pomník obětem První a Druhé světové války, se sousoším od Gabriela K. a se dvěma pamětními deskami se jmény padlých z let 1914-1918 a 1939-1945, obnovený roku 1907, před školou v Sokolské ulici
• dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
• balvan inženýra Pavla Pavla na dřevěných saních vedle parkoviště na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
• litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
• domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
• Palackého náměstí (Na Hliníku) s budovou kasáren z 18. století, dnes sídlem městského úřadu (přesídlil v roce 2012 z Masarykova náměstí)
• Secesní budova finančního úřadu ve Vrchlického ulici (do roku 2014 sídlo katastrálního úřadu)
• historický renesančně barokní schwarzenberský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
• barokní schwarzenberský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
• Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
• velké schwarzenberské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
• Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
• rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
• Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia

Kultura

Hudba

Tradičně vyniká zejména hudba:

• Název města figuruje v lidové písni Okolo Třeboně. Stejnojmenný mezinárodní multikulturní festival Okolo Třeboně se v Třeboni a okolí pořádá od roku 1992.
• V 19. století byl činný národně obrozenecký zpěvácký spolek Pěslav, na nějž navázal od roku 1974 činný spolek Třeboňští pištci.
• Na začátku července se každoročně koná festival vážné hudby Třeboňská Nocturna.

Výtvarné umění

• Městské muzeum a galerie uchovává obrazy regionálních malířů, jakými byli František Líbal, František Volf a další.

Film

Od roku 2010 se koná v Třeboni Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm. Tomuto festivalu předcházel v Třeboni od roku 2002 AniFest, který však po roce 2009 (kdy se o festival dělila Třeboň s Teplicemi) z Třeboně odešel a poté zanikl sloučením s Anifilmem.

Každých 14 dní se na náměstí konají trhy spojené s farmářskými trhy.

Rekreace a sport

V Třeboni se díky rovinnému profilu krajiny již od přelomu 19.-20.století rozšířila cykloturistika, dne to znamená masový příliv desítek tisíců cykloturistů ročně. Hlavní trasy jsou značené, ostatní - neznačené jsou však stejně hezké. Stále se vytváří nové cyklostezky. V plánu je nová cyklotrasa Třeboň - Gmünd. O prázdninách jezdí přes Třeboň autobusy převážející kola. Mnoho Třeboňáků nemá rádo cyklisty, ovšem cestovní ruch včetně cykloturistů je podstatným zdrojem příjmů pro mnoho místních podniků.

Kolem svátku sv. Vavřince (10. srpna) se v okolí Masarykova náměstí odehrává vodnická "Čochtanova Třeboň" a tradiční Myslivecké slavnosti. Na konci srpna se konají Rybářské slavnosti (viz web města)

Informace

Informace o dění v Třeboni lze najít v měsíčně vydávaném magazínu Třeboňský svět (vydává Město Třeboň v rámci samosprávy) nebo na stránkách s aktuálním kulturním programem.

Osobnosti

• Štěpánek Netolický
• Jakub Krčín z Jelčan
• Vilém z Rožmberka
• Petr Vok z Rožmberka
• Václav Hucek
• Berta Hucková
• Adolf Schwarzenberg
• Vilém Kvasnička - architekt
• Miroslav Hule - spisovatel, básník, prozaik a nakladatel

Partnerská města

• Horsens, Dánsko
• Interlaken, Švýcarsko
• Schrems, Rakousko
• Utena, Litva

UNESCO

V současnosti se zpracovává podnět k procesu, který by vedl k zapsání vzácné a jedinečné vodohospodářské soustavy na seznam UNESCO.

Fotogalerie

• 
  Masarykovo náměstí
• 
  Sousoší s Mariánským sloupem na náměstí T. G. Masaryka
• 
  Domy na náměstí T. G. Masaryka
• 
  Pomník rybníkáře Jakuba Krčína, v Třeboni na hrázi rybníka Svět
• 
  Ulička v centru (Rožmberská)
• 
  Zbytky starého opevnění města (Katovna)
• 
  Zámek
• 
  Schwarzenberská hrobka uprostřed Třeboňského parku v Domaníně

Odkazy

Literatura

• Václav Matouš, Třeboň. Praha 1967.
• Jiřina Psíková, Třeboňské lázně. Třeboň 2003 (2.vydání 2008).
• Jiřina Psíková, Zmizelá Třeboň. Praha Paseka 2012.

Související články

• Městská autobusová doprava v Třeboni
• kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny
• Kostel svaté Alžběty (Třeboň)
• Vratislavský dům
• Zlatá hvězda
• Zámek Třeboň
• Třeboňské lázeňství
• Masarykovo náměstí (Třeboň)
• Rožmberk
• Pivovar Třeboň

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třeboň na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Server o Třeboni a Třeboňsku
• Server o Třeboňsku
• Státní oblastní archiv v Třeboni