Michal Černigovský: Porovnání verzí
napřímení |
m {{Infobox - osoba}} |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
[[Soubor:Michael of Chernigov 1688.jpg|thumb|upright 0.75|Michael Černigovský, vyobrazení z roku 1688]] |
|||
'''Svatý Michael Černigovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi [[1185]] – [[20. září]] [[1246]]) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref> |
'''Svatý Michael Černigovský'''<ref name='Butler’s'>{{Citace monografie | příjmení = Thurston | jméno = Herbert (Editor) | titul = Butler’s Lives of the Saints - September}}</ref> nebo též '''Michael Vsevolodovič'''<ref name='Dimnik'>{{Citace monografie | příjmení = Dimnik | jméno = Martin | titul = The Dynasty of Chernigov - 1146-1246}}</ref> (asi [[1185]] – [[20. září]] [[1246]]) byl ruský [[kníže]] z rodu [[Rurikovci|Rurikovců]].<ref name='Cawley'>{{Citace elektronické monografie| url=http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#MikhailVsevolodichdied1246B| titul=Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I)| vydavatel=Foundation of Medieval Genealogy| edice=Medieval Lands| datum=2009-03-14| autor=Charles Cawley| datum přístupu=2009-04-05}}</ref> |
||
Verze z 12. 9. 2016, 23:03
Michal Černigovský | |
---|---|
Narození | 1185 Kyjev |
Úmrtí | 20. září 1246 (ve věku 60–61 let) Saraj |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Místo pohřbení | Transfiguration Cathedral, Chernihiv Archandělský chrám |
Povolání | panovník |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
Choť | Helena Haličská |
Děti | Rostislav Haličský Marie Michajlovna Černigovská Roman Michajlovič Černigovský Eufrozyna Suzdalská Simeon Michajlovič Černigovský Jurij Michajlovič Černigovský … více na Wikidatech |
Rodiče | Vsevolod IV. Kyjevský a Maria Polská |
Rod | Rurikovci a Olegoviči |
Příbuzní | Kunhuta Uherská, Griffina Haličská[1], Béla Mačevský, Michal Bosenský, Anna Rostislavna of Kyiv a Alžběta Mačevská[2] (vnoučata) |
Funkce | černigovský kníže kyjevský kníže |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Michael Černigovský[3] nebo též Michael Vsevolodovič[4] (asi 1185 – 20. září 1246) byl ruský kníže z rodu Rurikovců.[5]
Vláda
Během svého života vládl jako veliký kníže kyjevský (1236–1240, 1240, 1241–1243), perejaslavský (1206), novhorodsko-severský (1219–1226), černigovský (1223–1235, 1242–1246), novgorodský (1225–1226, 1229-1230) a haličský (1235–1236).[4]
Dle archeologických nálezů procházel za jeho období Černihiv obdobím předtím nepoznané prosperity, což naznačuje, že jednou z oblastí, na něž se Michaelova pozornost zaměřovala, byl obchod.[4] Částečně i zájmy v obchodní sféře jej vedly k získání Haliče a Kyjeva, dvou významných center ležících na obchodní cestě mířící z rýnské oblasti a Uher do Černihiva.[4] Vyjednal též obchodní dohody a politická spojenectví s Poláky a Uhry.[4] Snížil daňové zatížení Novgorodu a povolil jeho obyvatelům větší politickou svobodu.[4] Byl posledním autonomním starším knížetem Kyjeva, a to až do chvíle, kdy byl svržen mongolskou armádou.[4]
V době na počátku mongolské invaze byl jedním z nejmocnějších ruských knížat.[4] Byl obviněn, že díky jeho neschopnému vedení se nepodařilo spojit ruská knížata v boji proti mongolským nájezdníkům. Ovšem v daných podmínkách to byl téměř neproveditelný čin.[4]
Smrt a prohlášení za svatého
Zemřel v Saraji, hlavním městě mongolské Zlaté hordy, spolu s jedním ze svých šlechticů Fjodorem. Protože se zde odmítli zříci křesťanské víry, oba velmoži zde byli vystaveni mučení a nakonec jim byla setnuta hlava.[3] Oba byli z toho důvodu prohlášeni za světce a mučedníky.[4]
„ | Bátú mu řekl: „Skloň se před vírou našich předků.“ Michail odpověděl: „Jelikož nás Bůh za naše hříchy vydal do vašich rukou, klaníme se ti a ctíme tě. Ale před vírou tvých předků a před tvým rouhačským příkazem se neskloníme.“ Bátú se rozběsnil jako líté zvíře, poručil Michaila zabít a hanebný bezbožník Doman Putivlec to učinil. Spolu s Michailem byl zabit i jeho bojar Fjodor. Zemřeli jako mučedníci a přijali mučednickou korunu od Krista. | “ |
— Haličsko-volyňský letopis[6] |
Později se stali známými jako Černigovští mučedníci nebo též Černigovští divotvůrci.[4]
Potomci
1. manželství ∞ Maria Romanovna[4]
- Feodula Michajlovna (1212 – 1250)
- Rostislav Haličský (asi 1225 – 1262) [5]
- Marie Michajlovna (? – 7./9. prosinec 1271)
- Roman Michajlovič (asi 1218 – po 1288 / po 1305)[5]
- Mstislav Michajlovič (1220 – 1280)[5]
- Simeon Michajlovič, kníže glukovský a novosilský
- Jurij Michajlovič, kníže toruský a brijanský
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael of Chernigov na anglické Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b THURSTON, Herbert (Editor). Butler’s Lives of the Saints - September. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d e f g h i j k l DIMNIK, Martin. The Dynasty of Chernigov - 1146-1246. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ a b c d Charles Cawley. Russia, Rurikids - Grand Princes of Kiev, Princes of Chernigov, descendants of Sviatoslav II, Grand Prince of Kiev (fourth son of Iaroslav I) [online]. Foundation of Medieval Genealogy, 2009-03-14 [cit. 2009-04-05]. (Medieval Lands). Dostupné online.
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 78.
Literatura
- ŠVANKMAJER, Milan, a kol. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-658-3.